9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

10 A 25/2025- 35 - text 6 10 A 25/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: proti žalovanému: A. T. L., narozen, stát. příslušnost, bytem, zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o žalobcově žádosti žádosti o udělení státního občanství České republiky vedeném pod sp. zn. MV-12921/VS-2024, ve lhůtě 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14. 270 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Marka Sedláka. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se správní žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 6.2.2025 domáhal ochrany proti nečinnosti Ministerstva vnitra v řízení o žádosti o udělení státního občanství České republiky vedeném pod sp. zn. MV-12921/VS-2024, a to aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobce o udělení státního občanství České republiky. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 2. 2025, č. j. 141 A 4/2025–19, byla žaloba postoupena Městskému soudu v Praze. Podstatou posouzení je otázka, zdali v důsledku k přerušení řízení došlo žalovaným oprávněně a je-li žalovaný v době rozhodování soudu nečinný. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 1. Žalobce podal žádost o udělení státního občanství České republiky (dále jen „žádost“) dne 15. 11. 2023 prostřednictvím Krajského úřadu Ústeckého kraje. Žalovanému byla žádost doručena dne 9. 1. 2024. Dne 9. 1. 2025 podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Dne 6.2.2025 bylo žalobci doručeno Opatření proti nečinnosti ministra vnitra ze dne 4.2.2025, čj MV -15581-2/SO-2025, kterým byla správnímu orgánu stanovena lhůta k vydání rozhodnutí, a to do 60 dnů od odpadnutí překážky, pro níž bylo řízení přerušeno, aby o žádosti rozhodl. Usnesením ze dne 23. 1. 2025 totiž žalovaný řízení přerušil dle § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), na dobu 120 dnů a zároveň žalobce vyzval k doplnění chybějících podkladů za účelem prokázání splnění zákonných podmínek pro udělení státního občanství České republiky stanovených v § 13 odst. 1, § 14 odst. 2, § 14 odst. 3 písm. b), § 14 odst. 4, § 14 odst. 5, § 14 odst. 6, § 14 odst. 7 a § 14 odst. 8 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním občanství České republiky“). Uvedené usnesení žalovaného bylo žalobci doručeno dne 27. 1. 2025. Žalobce považuje Opatření za neurčité, že jím vlastně žádná lhůta žalovanému pro vydání rozhodnutí stanovena nebyla, a žalobci tak nebyla poskytnuta nadřízeným orgánem žádná ochrana před nečinností žalovaného. Stav „odpadnutí překážky, pro niž bylo řízení přerušeno“, od kterého ministr vnitra odvíjí počátek běhu lhůty 60 dnů pro vydání rozhodnutí o žádosti, vůbec nemusí nastat. Do dnešního dne tedy v rozporu se zákonem nebylo žalovaným o žádosti rozhodnuto, žalobce marně vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti, a proto je oprávněn domáhat se ochrany žalobou. V závěrečném návrhu žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému rozsudkem povinnost vydat do 30 dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí o žádosti a současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žaloba je neoprávněná a žalovaný nebyl a není nečinný. Překážka bránící žalovanému ve vydání meritorního rozhodnutí o žádosti nyní leží na straně žalobce, který dosud nesplnil zákonem stanovenou povinnost doložit svou žádost podklady potřebnými k meritornímu posouzení žádosti (viz také rozsudek Městského soudu v Praze pod č. j. 15 A 75/2024-28 ze dne 5. 11. 2024). Ministr vnitra opatřením proti nečinnosti ze dne 4. 2. 2025, sp. zn. MV-15581-2/SO-2025, přikázal žalovanému, aby v řízení rozhodl do 60 dnů od odpadnutí překážky, pro niž bylo řízení přerušeno. Lhůta stanovená ministrem vnitra pro vydání rozhodnutí o žádosti byla přiměřená okolnostem případu, neboť reflektovala skutečnost, že žalobce podal nikoli bezvadnou žádost a žalovaný musel mít k dispozici dostatečný časový prostor pro vyhodnocení důvodnosti žádosti po jejím doplnění (viz též usnesení Městského soudu v Praze č. j. 15 A 1/2025-32 ze dne 20. 2. 2025). Žalobce v mezidobí od podání žádosti do učinění podání podle § 80 správního řádu chybějící podklady pro rozhodnutí nepředložil. Doposud nereagoval ani na výzvu žalovaného k odstranění nedostatků žádosti ze dne 23. 1. 2025. Žalobce zatím neprokázal splnění zákonných podmínek pro udělení státního občanství České republiky, a proto nemohlo dojít k vydání meritorního rozhodnutí, jehož se domáhá. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem žalovaný má za to, že žaloba je nedůvodná, neboť žalovaný v řízení není nečinný, když ministr vnitra přikázal žalovanému, aby ve lhůtě do 60 dnů od odpadnutí překážky, pro kterou bylo řízení přerušeno, v řízení o žádosti rozhodl a tato překážka doposud neodpadla. 3. Soud doručil vyjádření žalovaného žalobci dne 25.3.2025, a dal mu lhůtu 15 dnů k případné replice. Žalobce ve stanovené lhůtě ani později nereagoval. III. Posouzení žaloby 4. Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 5. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení. Žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. O žalobě samé soud rozhodoval podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 6. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť oba účastníci se ve lhůtě nevyjádřili, proto je jejich souhlas dle uvedeného ustanovení presumován. Pro nařízení jednání není dán důvod ani za účelem dokazování, neboť věc lze rozhodnout na základě listin založených ve spise. Důkazy, na které žalobce v žalobě odkazuje jsou součástí správního spisu, kterým se dokazování neprovádí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). 7. Podle 23 odst. 1 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení státního občanství České republiky do 180 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena. 8. Podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu správní orgán může řízení usnesením přerušit současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2. 9. Podle § 65 odst. 1 správního řádu po dobu přerušení řízení činí správní orgán a účastníci úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení. Správní orgán může rovněž činit úkony podle § 137 odst. 1 a § 138. Lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo. 10. Podle § 65 odst. 2 správního řádu správní orgán pokračuje v řízení, jakmile odpadne překážka, pro niž bylo řízení přerušeno, nebo uplyne lhůta určená správním orgánem podle § 64 odst. 2 nebo 3. Bylo-li řízení přerušeno podle § 64 odst. 2 nebo 3, může v řízení správní orgán pokračovat též na požádání účastníka, který požádal o jeho přerušení. O tom, že v řízení pokračuje, vyrozumí správní orgán účastníky a provede o tom záznam do spisu. 11. Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 12. Podle § 79 odst. 2 s.ř.s. žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. 13. Podle § 81 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 14. Podle § 81 odst. 2 s.ř.s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo