4 As 155/2018 — Nejvyšší správní soud

10 A 59/2025- 105 - text 18 10 A 59/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: obec Temelín, IČO: 002 45 534 sídlem Temelín 104, 373 01 Temelín zastoupena advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. sídlem Klokotská 103, 390 01 Tábor proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 za účasti: 1) Správa úložišť radioaktivních odpadů sídlem Dlážděná 6, 110 00 Praha 1 zastoupena advokátem Mgr. et Mgr. Janem Kořánem sídlem Opletalova 55, 110 00 Praha 1 2) obec Olešník sídlem Olešník 15, 373 50 Olešník 3) město Hluboká nad Vltavou sídlem Masarykova 36, 373 41 Hluboká nad Vltavou 4) obec Dříteň sídlem Dříteň 1, 373 51 Dříteň 5) Mgr. I. P. 6) Ing. M. P. 7) Země – nezemě z. s., IČO: 226 80 616 sídlem Chlumec 30, 373 50 Olešník o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí č. j. MZP/2025/290/218, sp. zn. R/4335 z 27. 3. 2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci a napadené rozhodnutí. 1. Dne 1. 3. 2023 podala osoba zúčastněná na řízení 1) žádost o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (dále jen „PÚ“) Janoch za účelem zjištění vhodných geologických, strukturních, hydrogeologických, geomechanických a geochemických podmínek pro možnost vybudování podzemního úložiště vyhořelého jaderného paliva a ostatních radioaktivních odpadů na dobu do konce roku 2032 (dále jen „záměr“ nebo „hlubinné úložiště“). Žalovaný vydal 17. 10. 2024 rozhodnutí, jímž této žádosti vyhověl. 2. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, který ministr životního prostředí (dále jen „Ministr“) v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. V napadeném rozhodnutí Ministr nejprve rekapituloval, že v roce 2020 vybrala vláda ČR na základě multikriteriálního hodnocení z původních devíti lokalit vhodných pro umístění podzemního úložiště čtyři lokality k provedení dalšího posouzení jejich vhodnosti (Janoch byl jednou z nich). Z nich bude po provedení geologických průzkumů vybrána jedna hlavní a druhá vedlejší lokalita pro provedení záměru. Zároveň poukázal na skutečnost, že v řízení o stanovení PÚ nemůže probíhat poměřování veřejných zájmů na stejném principu jako v případě stanovení PÚ pro ložiskový průzkum (srov. rozsudek NSS 4 As 155/2018-63 z 8. 11. 2018). 4. Žalovaný i Ministr shodně poukazovali na potřebnost této etapy prací za účelem získání dat z hloubky v režimu geologického výzkumu a průzkumu, které slouží pro posouzení, zda je samotná realizace záměru v dané lokalitě vůbec možná (srov. rozsudek NSS 9 As 121/2018-47 z 15. 8. 2019). Provádění těchto činností zajišťuje právě rozhodnutí o stanovení PÚ. Teprve na podkladě výsledků výše uvedených zjištění probíhá vyhodnocení té které lokality k výstavbě hlubinného úložiště. Z toho důvodu žalovaný ani Ministr neposuzovali námitky vztahující se k poměřování žalobkyní namítaných veřejných zájmů (ochrana vod, krajinného rázu a vlastnického práva) se zájmem na uskutečnění záměru. Proměřovali pouze možnou kolizi zájmu na stanovení PÚ s ostatními veřejnými zájmy, a neshledají ji. Ministr rovněž zdůraznil, že lokality zatím nebyly podrobeny geologickému průzkumu z důvodu nutnosti vypracování geologického projektu. Při jeho vypracování se zjišťuje, zda se zamýšlené práce nedostanou do střetu se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy. S výsledky zjištění budou obce seznámeny. Též zdůraznil, že kumulativní a synergické vlivy podléhají přezkumu při procesu EIA za situace, kdy by lokalita Janoch byla vybrána pro realizaci záměru. Upozornil též, že má se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) uzavřenou dohodu, díky níž konzultuje koncepční a bezpečnostní aspekty všech fází přípravy hlubinného úložiště, není tedy pravdou, že by se SÚJB nevyjádřil. Též zdůvodnil, že ukládání jaderného odpadu v zahraničí nepřipadá v úvahu z důvodu neexistence smlouvy s jiným členským státem. 2. Průběh soudního řízení. 5. Žalobkyně v žalobě nejprve namítala, že žalovaný i ministr měli poměřit zájem na vybudování hlubinného úložiště s několika kolidujícími veřejnými zájmy, na něž žalobkyně upozorňovala, již v řízení o stanovení PÚ, i když nedisponoval komplexními informacemi stran geologických podmínek lokality. Jednalo se o veřejný zájem na ochraně vod, přírody a krajiny a vlastnického práva. V napadeném rozhodnutí absentuje vypořádání se žalovaného s těmito protichůdně stojícími veřejnými zájmy. Tuto vadu nezhojil ani Ministr v napadeném rozhodnutí. Z toho důvodu jej žalobkyně označila nepřezkoumatelným. 6. Výše uvedené závěry žalobkyně dovodila s ohledem na vysokou míru pravděpodobnosti realizace záměru. Žalovaný měl aplikovat § 4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu (dále jen „geologický zákon“) obdobně, nikoliv přiměřeně (srov. rozsudky NSS 7 As 70/2009-190 z 17. 12. 2010, 7 As 59/2009-142 z 23. 9. 2009 či 4 As 38/2022-34 z 22. 9. 2022). Takový postup podpořila i judikatura týkající se územní dokumentace, která byla podle názoru žalobkyně na projednávaný případ přiléhavá. Žalovaný opřel své závěry o rozsudek NSS 4 As 155/2018-63. Podle domnění žalobkyně však jeho východiska nemohl použít v projednávaném případě, neboť skutkový stav je odlišný a vybudování hlubinného úložiště v lokalitě Janoch je vysoce pravděpodobné. Žalovaný námitky žalobkyně týkající se kolize veřejných zájmů na vybudování hlubinného úložiště bagatelizoval a pro jejich údajnou předčasnost je nevypořádal. Schválně celý proces rozštěpil do několika fází a jednal tak v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Žalobkyně kategoricky odmítla i názor žalovaného, že zájem na výstavbě hlubinného úložiště automaticky převáží nad jakýmkoliv jiným zájmem. 7. Žalobkyně konstatovala, že lokalita Janoch nemá vhodné geologické podmínky. Současně poukázala, že není vědecky ověřené, proč Ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo tuto lokalitu do Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem ČR. Jediným důvodem byla představa málo kladeného odporu místními. V té souvislosti poukázala na nutnost posuzovat kumulativní a synergické vlivy všech zdrojů negativních vlivů, k čemuž nedošlo, ačkoliv stanovení PÚ vytvořilo předpoklad pro budoucí zatížení území lidskou činností nad únosnou a přípustnou míru. 8. I pokud žalobkyně odhlédne od výše uvedených pochybení, žalovaný i Ministr nedostatečně zohlednili zájem na stanovení PÚ a na něj navazujících geologických prací s veřejným zájmem na ochraně vod, přírody a krajiny (zejména krajinného rázu) a vlastnického práva, které blíže v žalobě rozvedla. 9. Žalobkyně se nebude moci účastnit procesu zpracování a schvalování projektu geologických prací. Schválený projekt přitom bude pro výsledné stanovení lokality pro vybudování hlubinného úložiště stěžejní. Z toho důvodu měl žalovaný zkoumat střet zájmů již v řízení o stanovení PÚ. Protože tak neučinil, zkrátil žalobkyni na jejím právu na spravedlivý proces. 10. Dále žalobkyně upozornila na chybějící stanovisko SÚJB ke stanovení PÚ v těsné blízkosti Jaderné elektrárny Temelín. Dále poukázala na strohou reakci žalovaného i Ministra na ukládání radioaktivního odpadu v zahraničí. Podle jejího domnění zároveň oba nesprávně vyhodnotili vážnost vyjádření Městského úřadu Týn nad Vltavou. Nedostatečně se k němu i vyjádřili. 11. Dne 9. 6. 2025 soud vyrozuměl jemu známé osoby zúčastněné na řízení 1), 2) a 4) a 10. 6. 2025 osobu zúčastněnou na řízení 3) o probíhajícím řízení s výzvou k uplatňování jejich práv. Všechny možnosti využily. Dne 14. 7. 2025 se do řízení z vlastní iniciativy přihlásily ještě osoby zúčastněné na řízení 5) – 7). Soud poté 24. 7. 2025 vyvěsil na své úřední desce ve smyslu § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) vyrozumění o probíhajícím řízení s výzvou osobám zúčastněným na řízení k uplatňování jejich práv. Žádná další osoba zúčastněná na řízení této možnosti nevyužila. 12. Osoba zúčastněná na řízení 1) (dále jen „SÚRAO“) jako jediná připojila obsáhlé vyjádření k žalobě, v němž nejprve odkazovala na rozsudky NSS 4 As 155/2018-63, 9 As 121/2018-47 a 2 As 377/2018-61, které podkládají správnost postupu žalovaného ohledně poměřování zájmu na vybudování hlubinného úložiště a ostatních veřejných zájmů až v možném navazujícím řízení. Aktuálně bylo třeba brát v potaz jen kolidující zájmy se samotným prováděným průzkumem. Geologické práce, jímž nutně předchází schválení PÚ a vypracování projektu geologických prací, mají za úkol přinést data pro účely popisu a výběru finální a záložní lokality hlubinného úložiště. Uložení radioaktivního odpadu v zahraničí není objektivně možné s ohledem na §