Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci…
11 A 27/2025- 68 - text
16 11 A 27/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci
žalobců: a) X. Y.
bytem X
b) Společenství vlastníků jednotek domu Rezidence Nikolajka, Praha 5, U Nikolajky 382/20, IČO 71184244
sídlem U Nikolajky 382/30, 150 00 Praha 5
oba zastoupeni advokátem Mgr. Pavlem Francem
sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Úřad městské části Praha 5
sídlem nám. 14 října 1381/4, 150 00 Praha 5
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nezahájení řízení o nařízení odstranění stavby „U Nikolajky 30 – zahradní altán, Praha, Smíchov, U Nikolajky čp. 382, na pozemku parc. č. XA, v k. ú. Smíchov“
takto:
I. Zásah žalovaného spočívající v nezahájení řízení o nařízení odstranění stavby „U Nikolajky 30 – zahradní altán, Praha, Smíchov, U Nikolajky čp. 382, na pozemku parc. č. XA, k. ú. Smíchov“, je nezákonný.
II. Žalovanému se přikazuje, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zahájil řízení o nařízení odstranění stavby „U Nikolajky 30 – zahradní altán, Praha, Smíchov, U Nikolajky čp. 382, na pozemku parc. č. XA, k. ú. Smíchov“.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 30 298 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců, advokáta Mgr. Pavla France.
Odůvodnění:
1. Vymezení věci
1. Žalobci se na soud obrátili, neboť žalovaný nezahájil řízení o nařízení odstranění zahradního altánu.
2. Mezi účastníky není sporné, že stavebnice, paní X. Z., měla na stavbu povolení. Žalobci jsou však přesvědčeni, že stavbu zahájila po uplynutí jeho platnosti. Žalovaný je přesvědčen, že stavba byla zahájena včas, neboť stavebnice v době platnosti zahájila stavbu oplocení. Soud v rozsudku primárně posuzuje, zda stačilo začít se stavbou oplocení a zda zjištěný skutkový stav odůvodňoval závěr žalovaného, že k němu opravdu došlo včas.
2. Argumentace účastníků
2.1 Žalobní argumentace
3. Žalobci považují nezahájení řízení o nařízení odstranění zahradního altánu za nezákonný zásah. Navrhli, aby soud určil, že nezahájení řízení je nezákonným zásahem, přikázal žalovanému, aby toto řízení zahájil, a uložil žalovanému povinnost zaplatit jim náhradu nákladů řízení.
4. V žalobě nejprve shrnuli dosavadní průběh řízení. Sporná stavba byla umístěna i povolena společným povolením, které platí dva roky od právní moci. Podle původního povolení měla být stavba zahájena do 2. 4. 2020, nicméně platnost stavebního povolení byla následně prodloužena do 30. 6. 2022. Stavebnice v této době stavbu nezahájila. Ještě v květnu 2023 byla na místě pouze výkopová jáma a stavba plotu, který byl však v rozporu s povolením. Žalobci na tuto skutečnost žalovaného opakovaně upozorňovali ale bez úspěchu. Žalovaný byl dlouhodobě nečinný a až v říjnu 2024 zaslal žalobcům sdělení, v němž uvedl, že nelze zahájit řízení o nařízení odstranění stavby, neboť žalovaný nezjistil, že by stavba byla realizována bez společného povolení nebo v rozporu s ním.
5. Žalobci vedli se stavebnicí paralelně též civilní spory ohledně užívání společných prostor pro práce související se stavbou altánu. Žalobu stavebnice zamítl Obvodní soud pro Prahu 5, přičemž v rozsudku uvedl, že stavbu zahájila po skončení platnosti povolení. Odvolání stavebnice odvolací soud (již po podání nyní projednávané žaloby) zamítl a rozsudek obvodního soudu potvrdil.
6. V rámci argumentace týkající se samotného zásahu poukázali žalobci zejména na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) z 26. 3. 2021, čj. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb. NSS, Žaves. V něm rozšířený senát dovodil, že nečinnost stavebního úřadu spočívající v nezahájení řízení o nařízení odstranění stavby může představovat nezákonný zásah ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), a vysvětlil, za jakých podmínek může být žalobce s takovou žalobou úspěšný. Žalobci jsou přesvědčeni, že všechny tyto podmínky splňují.
7. Žalobce a) je spoluvlastníkem pozemku parc. č. XB, parc. č. XC a stavby čp. X, která se na posledně uvedeném pozemku nachází a v níž vlastní žalobce a) bytovou jednotku, nebytový prostor a garážové stání. Žalobce b) je společenstvím vlastníků jednotek (SVJ), jehož primárním účelem je správa bytového domu čp. X. Sporná stavba se nachází v bezprostřední blízkosti tohoto domu, přičemž stavebnice nelegálně využívá společné prostory SVJ v rámci příprav stavebních prací (používání těžké techniky, přenášení neúměrného množství stavebního materiálu apod.). Stavba navíc nesplňuje požadavky na mechanickou stabilitu a odolnost, a proto představuje ohrožení zdraví a životů členů žalobce b) i majetku obou žalobců. Na tyto skutečnosti žalobci upozorňovali žalovaného i jemu nadřízený orgán.
8. Žalobci vyčerpali prostředky právní ochrany. Podali podnět k zahájení řízení o nařízení odstranění stavby a obrátili se též na nadřízený orgán s podněty k vydání opatření proti nečinnosti. Ani u něj nicméně neuspěli. Nadřízený orgán totiž po četných urgencí pouze přikázal žalovanému, aby provedl kontrolní prohlídku a postavil na jisto soulad oplocení s projektovou dokumentací. Žaloba je zároveň včasná, neboť jde o trvající zásah.
9. Ve věci jsou splněny všechny podmínky pro to, aby žalovaný zahájil řízení o nařízení odstranění stavby. Žalobci odkázali jak na úpravu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon), tak zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (nový stavební zákon). Stavba nebyla zahájena do dvou let od udělení povolení, resp. do 30. 6. 2022, do kdy byla platnost stavebního povolení prodloužena. Rozhodné je, kdy došlo k faktickému zahájení stavby, k čemuž nedošlo dříve než v květnu 2023, kdy započaly výkopové práce. Dle konstantní judikatury správních soudů přitom k zahájení stavby nepostačuje provedení přípravných prací na staveništi, na které nenavazuje další fáze výstavby. Je potřeba provést takové práce, které zřejmě směřují k realizaci stavby podle stavebního povolení. Tyto práce navíc musí být v souladu s povolením.
10. Žalovaný ve svém sdělení z října 2024 tvrdí, že pro včasné zahájení stavby postačovalo zahájení stavby oplocení. Stavební povolení se ale na oplocení vůbec nevztahuje. Ve společném povolení je od sebe totiž samostatnými výroky odděleno rozhodnutí o umístění stavby, která zahrnuje i oplocení, a rozhodnutí o povolení stavby, která zahrnuje již jen samotný zahradní altán. Stavebnice byla proto v době platnosti povolení povinna zahájit stavbu altánu, což neučinila. Žalobci navíc ani nesouhlasí se závěrem žalovaného, že stavebnice prokázala, že s realizací oplocení začala na počátku června 2022. Tento závěr je v rozporu se závěry žalovaného z kontrolní prohlídky z června 2023 i fotodokumentací, kterou předložili nadřízenému orgánu žalovaného. Oplocení je nadto v rozporu se společným povolením, což potvrdil i nadřízený orgán žalovaného ve svém opatření proti nečinnosti. Na stavbu oplocení nenavazovaly ani další práce směřující k realizaci stavby.
2.2 Vyjádření žalovaného
11. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby ji soud zamítl.
12. Souhlasí s žalobci, že stavební povolení bylo po prodloužení platné do 30. 6. 2022. Nesouhlasí však s tím, že stavba byla zahájena až po uplynutí doby platnosti.
13. Stavebnice oznámila zahájení stavby 1. 6. 2022 a toto oznámení bylo shodný den řádně zaevidováno do elektronického systému. Pro posouzení faktického zahájení stavby je podstatné, že společným povolením byla umístěna a povolena nejen stavba altánu ale též stavba oplocení. Pro zahájení stavby tak bylo postačující, že stavebnice zahájila stavbu oplocení, které vyžaduje pouze umístění. Stavebnice doložila žalovanému dokumenty, jimiž prokázala, že stavbu zahájila na počátku června 2022. V této době provedla stavebnice základové kotvení konstrukce oplocení, neboť vylila betonové základové patky ocelových sloupků oplocení a osadila je sloupky. Tím došlo k fyzickému provedení části stavby oplocení. Obdobně judikatura i odborná literatura uznává, že stavba budovy je započata např. betonáží podkladních betonů do vykopaných základových rýh.
14. Žalovaný nemá způsob, jakým by mohl prokázat nepravdivost čestných prohlášení, které stavebnice předložila. Nepovažuje přitom za relevantní, že stavebnice v soukromoprávním sporu uvedla, že stavbu započala až v květnu 2023. Není totiž zřejmé, v jakém kontextu se takto vyjádřila. Žalovanému navíc nepřísluší, aby posuzoval soukromoprávní otázky.
15. Žalovaný ověřil, že stavba oplocení odpovídá společnému povolení a projektové dokumentaci a že byla zahájena včas. Žalobcům následně sdělil svůj závěr, že nelze zahájit řízení o nařízení odstranění stavby, a vysvětlil jim úvahy, které ho k tomu vedly.
16. Poté, co nadřízený orgán vydal opatření proti nečinnosti, provedl žalovaný v dubnu 2025 další místní šetření. Zjistil, že s ohledem na složitost terénu není sch