3 Ads 107/2013 — Nejvyšší správní soud

11 Ad 15/2023- 59 - text pokračování 11 Ad 15/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobkyně: Ing. I. J. bytem X zastoupené Mgr. Lenkou Piknovou, advokátkou se sídlem Veselá 237/37, 602 00 Brno proti žalovanému: Náčelníku Generálního štábu Armády České republiky se sídlem Vítězné náměstí 1500/5, 160 01 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného správního orgánu ze dne 18. 8. 2023, č. j. MO 605335/2023-2230 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného služebního funkcionáře (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle ustanovení § 19 odstavec 1 písm. o) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vojácích z povolání“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí ředitele Agentury personalistiky Armády České republiky (dále také „správní orgán prvního stupně“) ze dne 11. 5. 2023, jímž byla žalobkyně ke dni 31. 7. 2023 propuštěna ze služebního poměru vojáka z povolání z důvodu, že pro další výkon služby není podle zvláštního předpisu způsobilá, přičemž tuto nezpůsobilost zavinila svým jednáním. 2. Žalobkyně byla před propuštěním ze služebního poměru zařazena jako náčelník pracoviště Řízení logistiky skupiny logistiky štábu 142. praporu oprav 14. pluku logistické podpory, přičemž k tomuto služebnímu zařazení musí splňovat požadavek přístupu k utajovaným informacím stupně utajení Tajné. Rozhodnutím Národního bezpečnostního úřadu („NBÚ“) ze dne 29. 12. 2022, č. j. 126357/2022-NBÚ/P, byla žalobkyni zrušena platnost osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné z důvodu, že žalobkyně nesplňuje podmínku podle § 12 odstavec 1 písm. d) zákona č. 421/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, v platném znění (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“). 3. Žalobkyně proti rozhodnutí NBÚ podala nejprve rozklad, a po jeho zamítnutí i správní žalobu, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby pro daný stupeň utajení. Věc vedl Městský soud v Praze pod sp. zn. 9 A 81/2023. Žalobní body 4. Žalobkyně považuje rozhodnutí žalovaného a správního orgánu prvního stupně za nezákonné, vycházející z nedostatečně zjištěného skutkového stavu, nesprávného právního posouzení věci a považuje je tedy za nepřezkoumatelné. 5. Žalobkyně uvedla, že se zcela zásadně neztotožňuje s rozhodnutím NBÚ a ředitele NBÚ o odebrání bezpečností prověrky, když se domnívá, že jejich rozhodnutí zcela opomíjí principy nastavené pro rozhodování o bezpečnostních prověrkách v intencích rozhodnutích Nejvyššího správního soudu („NSS“) a Ústavního soudu. NBÚ neposoudil a nevedl řízení o zrušení osvědčení komplexně, všestranně a do hloubky konkrétních okolností a zkoumání, jak konstatuje v těchto případech soudní praxe. 6. Žalobkyně se domnívá, že i v případě, že bylo bezpečností osvědčení žalobkyni odebráno, tak nebyla naplněna druhá kumulativní podmínka pro propuštění žalobkyně ze služebního poměru, a to podmínka, že nezpůsobilost zavinila svým jednáním. 7. Žalobkyně poukázala na to, že NBÚ spatřuje důvody pro odebrání bezpečnostní prověrky žalobkyně v jednání, kterého se dopustila v letech 2018 a 2019. Žalobkyni bylo platné osvědčení o bezpečnostní spolehlivosti dle zvláštního zákona vydáno dne 25. 9. 2020. Již v průběhu řízení o vydání osvědčení u NBÚ tedy musel jak NBÚ, tak i Armáda ČR vědět o vyšetřování žalobkyně ze strany Vojenské policie, které probíhalo v roce 2019, avšak i přesto bylo platně osvědčení žalobkyni vydáno. 8. Žalobkyně nadále pracovala a fungovala úplně stejně jako s prověrkou se stupněm utajení Tajné. Byla jí ponechána veškerá oprávnění (přístup do počítače, vstup do objektů Armády ČR), přestože Armáda ČR věděla o jejím trestním stíhání i o skutečnostech, které jí vytýkal NBÚ v rámci zjištění, která byla obsažena po celou dobu v jejím osobním spise. 9. Rozhodnutí žalovaného - a taktéž rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně - považuje žalobkyně za nespravedlivé, formalistické a diskriminační. Služební orgán se bez dalšího nezabýval tím, zda je žalobkyně nespolehlivá, lehkovážná, neplní povinnosti, ale pouze formalisticky přistoupil k vydání rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru bez ohledu na okolnosti a zavinění žalobkyně. 10. V rozhodnutí správního orgánu prvního stupně žalobkyně cituje uplatnění práv účastníka řízení: „Již studiem na Univerzitě Obrany v Brně prokázala zájem o službu v ozbrojených silách AČR, který neustále prohlubuje ať už studiem další vysoké školy, tak pozitivní plněním nároků, které jsou na ni kladeny (jazykové znalosti, kurzy...). Jmenovaná se dále domnívá, že je svým profesionálním přístupem přínosem pro AČR, které taktéž spatřuje v každoročním nadprůměrném služebním hodnocení. Její zájem zůstat ve služebním poměru zůstává i nadále přes všechny způsobené komplikace. V případě odebrání prověrky stupně Tajné by ráda své schopnosti dále nabídla AČR a sloužila na služebním místě se stupněm utajeni Vyhrazené (doloženo výpisem z evidence rejstříku trestů fyzických osob).“ Žalobkyně uvedla, že pro ni bylo nalezeno místo se stupněm utajení Vyhrazené: „Dále chci uvést iniciativu mých velitelů, plk. Ing. H. a pplk. Ing. K., kteří jsou s mou osobou a podávanými výkony natolik spokojení, že kontaktovali velitele agentury logistiky, plk. Ing. J., který mi nabídnul nadporučické místo na stupni vyhrazené od 1.7.2023 ve Staré Boleslavi.“ 11. Žalobkyně dále sdělila, že spojila svůj život se službou v Armádě ČR. Svoji práci vykonávala se svědomitou péčí, v souladu s pokyny a ke spokojenosti vedoucích pracovníků. Po celou dobu služebního zařazení byla hodnocena kladně, měla výborné pracovní výsledky a ze strany Armády ČR docházelo k opakovanému prodlužování jejího služebního poměru. Vyjádření žalovaného k obsahu podané žaloby 12. Žalovaný předně uvedl, že důvod pro propuštění je v ustanovení § 19 odst. 1 písm. o) zákona o vojácích z povolání koncipován jako obligatorní, což znamená, že jsou-li skutkově naplněny všechny zákonné podmínky citovaného ustanovení, pak nezáleží na volní úvaze služebního orgánu, zda v daném případě k propuštění ze služebního poměru skutečně přistoupí, či nikoli. V řízení o propuštění ze služebního poměru je tak pouze posuzováno, zda jsou splněny zákonné podmínky pro propuštění vojáka, tj. zda je voják nezpůsobilý k výkonu služby ve služebním zařazení a zda tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním. 13. Správní orgány obou stupňů vycházely z platnosti a správnosti rozhodnutí NBÚ, ve spojení s rozhodnutím ředitele NBÚ, o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné. Správní orgány byly povinny posuzovat podmínky vyplývající z ustanovení § 19 odst. 1 písm. o) zákona o vojácích z povolání, tedy zda žalobkyně je po nabytí právní moci výše zmiňovaných rozhodnutí NBÚ a ředitele NBÚ způsobilá pro výkon služby na jí zastávaném služebním místě, a zda její případná nezpůsobilost je zaviněna jejím jednáním. 14. Správní orgány uzavřely, že pravomocným zrušením platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné došlo k naplnění první zákonné podmínky, tj. že žalobkyně se stala nezpůsobilou pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení, neboť přestala splňovat podmínku bezpečnostní spolehlivosti podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně utajovaných informací. 15. Následně správní orgány posuzovaly, zda důvody, které NBÚ vedly k rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné, jsou zapříčiněny jednáním žalobkyně. Z rozhodnutí NBÚ i z rozhodnutí ředitele NBÚ je dostatečně zřejmé, že důvodem pro zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné byla skutečnost, že žalobkyně se dopustila jednání, ve kterém je spatřováno bezpečnostní riziko, a to konkrétně, že se „v nedávné době dopustila trestné činnosti v souvislosti s výkonem služby, a to ve vedoucím postavení. Takové jednání, které odráží (ne)schopnost, resp. (ne)ochotu účastnice řízení dodržovat stanovená pravidla, má ve výsledku přímý vliv na její ovlivnitelnost a může mít vliv taktéž na zajištění požadované ochrany utajovaných informací.“ Nikoliv samotné trestní stíhání, ale zaviněné jednání žalobkyně tak bylo důvodem pozbytí bezpečnostní spolehlivosti. 16. Správní orgány dospěly proto k závěru, že žalobkyní opakované porušení služebních povinností jako velitele služebního vojenského vozidla, kdy opakovaně svolila k neoprávněnému užití svěřené techniky, a skutečnost, že se žalobkyně účastnila na neoprávněném odčerpávání pohonných hmot ve vlastnictví Ministerstva obrany, je vědomým a zaviněným jednáním žalo