4 Afs 182/2016 — Nejvyšší správní soud

15 Af 4/2024- 42 - text 8 15 Af 4/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: KRACHCEN s.r.o., IČO: 27613054 sídlem Struhařovská 2931/9, 141 00 Praha 4 zastoupená advokátem Mgr. Jakubem Hajdučíkem sídlem Sluneční náměstí 2588/14, 158 00 Praha 5 proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu sídlem Štěpánská 619/28, 111 21 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2024, č. j. 33696/24/2000-11451-106794 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl námitku žalobkyně ze dne 18. 9. 2023 proti nedoplatku na osobním daňovém účtu (žalobkyně) daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008, který eviduje Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 4. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 2. Daňová kontrola ve věci daně z příjmů právnických osob (dále též „DPPO“) za zdaňovací období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 byla zahájena dne 12. 5. 2011 dle protokolu č. j. 213279/11/ 004932107505. Zpráva o daňové kontrole č. j. 331512/12/004932107505 byla projednána protokolem dne 13. 3. 2012. 3. Finanční úřad pro Prahu 4 doměřil žalobkyni dodatečným platebním výměrem ze dne 20. 7. 2012, č. j. 417208/12/004513109985 (dále jen „dodatečný platební výměr“) DPPO za období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 1 100 610 Kč a zrušil žalobkyní uplatněnou daňovou ztrátu z příjmů právnických osob v částce 2 168 968 Kč podle § 143 odst. 1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“) a podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Zároveň uložil žalobkyni povinnost uhradit penále podle § 37b odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“) ve spojení s § 264 odst. 13 daňového řádu, a to z částky doměřené daně a z částky dodatečně snížené daňové ztráty v celkové výši 328 570 Kč. 4. Na základě podaného odvolání Odvolací finanční ředitelství (dále též „OFŘ“) rozhodnutím ze dne 16. 4. 2014, č. j. 10266/14/5000-14204-701858 změnilo dodatečný platební výměr tak, že doměřenou daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 zvýšilo na částku 1 106 910 Kč, celkovou částku penále zvýšilo na částku 329 830 Kč a zároveň změnilo i výpočet doměřené daně. 5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu u Městského soudu v Praze, který ji zamítl rozsudkem ze dne 11. 12. 2018, č. j. 8 Af 29/2014-53. Na základě podané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud citovaný rozsudek zrušil rozsudkem ze dne 25. 5. 2021, č. j. 4 Afs 39/2019-33 a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Následně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 10. 2021, č. j. 8 Af 29/2014-102 zrušil rozhodnutí OFŘ ze dne 16. 4. 2014, č. j. 10266/14/5000-14204-701858 a věc vrátil OFŘ k dalšímu řízení. 6. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím ze dne 7. 4. 2022, č. j. 12370/22/5200-11434-701858 změnilo dodatečný platební výměr tak, že se doměřená DPPO za zdaňovací období ode dne 1. 1. 2008 do dne 31. 12. 2008 po provedeném odvolacím řízení změnila z částky 1 100 610 Kč na částku 1 106 910 Kč, penále se podle § 37b odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, ve spojení s § 264 odst. 13 daňového řádu OFŘ změnilo z částky 220 122 Kč na částku 221 382 Kč a dále se penále z dodatečně snížené daňové ztráty změnilo z částky 108 448 Kč na částku 21 689 Kč. 7. Proti právě citovanému rozhodnutí OFŘ žalobkyně brojila žalobou, kterou Městský soud v Praze vedl pod sp. zn. 10 Af 11/2022. V průběhu řízení o žalobě OFŘ zahájilo dne 14. 12. 2023 přezkumné řízení. Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 12. 2023, č. j. 10 Af 11/2022-56 OFŘ stanovil lhůtu pro vydání rozhodnutí, jímž zamýšlí žalobkyni uspokojit. Výsledkem přezkumného řízení bylo rozhodnutí OFŘ ze dne 19. 1. 2024, č. j. 2132/24/5200-11434-711938, jímž byl změněn výrok rozhodnutí ze dne 7. 4. 2022, č. j. 12370/22/5200-11434-701858 tak, že dodatečný platební výměr se v souladu s § 111 odst. 6 daňového řádu ruší a odvolací řízení se zastavuje a současně se podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu zastavuje doměřovací řízení zahájené z moci úřední dne 12. 5. 2011. 8. Dříve než došlo k vydání rozhodnutí o uspokojení žalobkyně postupem dle § 124 odst. 1 daňového řádu, učinil zástupce žalobkyně dne 18. 9. 2023 prostřednictvím datové zprávy podání označené jako „Věc: námitka vadné evidence na ODÚ“. V tomto podání žalobkyně uvedla: (…) Daňový subjekt namítá, že správce daně neoprávněně eviduje na osobním daňovém účtu daňového subjektu nedoplatek na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008, který již zanikl prekluzí po marném uplynutí lhůty podle § 160 daňového řádu. Daňový subjekt navrhuje tento nedoplatek od evidovat“. Vzhledem k tomu, že podání nebylo učiněno osobou oprávněnou jednat za žalobkyni, územní pracoviště žalovaného vyzvalo podatele výzvou ze dne 3. 10. 2023, č. j. 7702230/23/2004-52526-108428 k odstranění vad podání. Dne 3. 10. 2023 reagoval podatel tak, že doručil plnou moc uplatněnou u OFŘ. 9. Žalovaný v napadeném rozhodnutí předně konstatoval, že žalobkyně v podané námitce neuvedla skutečnosti, pro které se domnívá, že nedoplatek na DPPO za rok 2008 již nelze z důvodu uplynutí lhůty pro placení daně evidovat a neuvedla žádný judikát, který by řešil situaci, kdy počátek běhu lhůty pro stanovení daně započal dle staré daňové úpravy a pokračoval podle daňového řádu. 10. Dále žalovaný poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2011, č. j. 5 Afs 35/2009-265 a na ustanovení § 70 odst. 1 a 2 zákona o správě daní a poplatků a § 264 odst. 5 a § 160 odst. 2 a 3 daňového řádu. 11. V napadeném rozhodnutí konstatoval, že v rámci vybrání daňového nedoplatku bylo v průběhu let 2014-2023 vydáno 9 exekučních příkazů, z toho 7 je do vydání nového rozhodnutí na OFŘ k datu 7. 4. 2022. První exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu č. j. 4784488/ 14/2004-25200-110433 ze dne 28. 7. 2014 přerušil běh lhůty pro vybrání nedoplatku o dalších 6 let od zahájení úkonu, další exekuční příkazy byly vydány v roce 2015, 2016, 2017 (také byl v tomto roce dne 25. 4. 2017 vydán EP na prodej movitých věcí, ale tento prodej nebyl vykonán) a každý z nich přerušil běh lhůty pro placení daně, která běžela po dobu dalších 6 let od zahájení exekuce. V roce 2022 a v roce 2023 byly vydány exekuční příkazy na přikázání jiné pohledávky – exekuční příkaz č. j. 8400167/22/2004-80541-112017 ze dne 27. 10. 2022, který prodloužil běh lhůty pro placení daně do konce roku 2028 a exekuční příkaz č. j. 6459642/23/2004-80541-112017 ze dne 25. 7. 2023, který prodloužil běh lhůty pro placení nedoplatku s tím, že maximální délka lhůty pro placení daně činí 20 let počítaných od jejího počátku (do konce roku 2029). 12. Žalovaný uzavřel, že k datu podání námitky ve věci neexistoval žádný zákonný důvod, pro který by mělo být námitce vyhověno a měla by být vrácena částka vymožená exekučně. Účet DPPO vykazoval k datu vydání napadeného rozhodnutí nedoplatek 1 270 360 Kč. III. Žaloba 13. Žalobkyně v žalobě nejprve shrnula dosavadní průběh řízení a v prvním žalobním bodě namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť blíže neidentifikuje exekuční příkazy z let 2015, 2016, 2017. Z tohoto důvodu žalobkyně nemůže posoudit vliv těchto domnělých exekučních příkazů na lhůtu podle § 160 daňového řádu. 14. Ve vztahu k exekučním příkazům ze dne 27. 10. 2022, č. j. 8400167/22/2004-80541-112017 a ze dne 25. 7. 2023, č. j. 6459642/23/2004-80541-112017 žalobkyně ve druhém žalobním bodě namítla, že jejímu zástupci nebyly nikdy oznámeny, a proto nemohly vyvolat účinky předvídané dle § 160 odst. 3 písm. b) daňového řádu. V příloze přiložená plná moc s doručenkou byla uložena u OFŘ dne 26. 5. 2021 a tím vzniklo výhradní zástupčí oprávnění Mgr. J. H. ve věci DPPO za rok 2008, jehož účinky zavazovaly i žalovaného dle § 27 odst. 3 daňového řádu. 15. Ve třetím žalobním bodě žalobkyně namítla, že lhůta pro vybrání daně marně uplynula dne 28. 7. 2020, a napadené rozhodnutí je proto nezákonné. IV. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vztahu k prvnímu a třetímu žalobnímu bodu konstatoval, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. V jeho odůvodnění je uvedeno, že žalovaný eviduje nedoplatek na DPPO za rok 2008, k jehož prekluzi nedošlo, jelikož dodatečný platební výměr nebyl zrušen. 17. Přerušení lhůty pro placení daně na DPPO za rok 2008 probíhalo jedno