3 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 6/2025- 33 - text 15 19 Ad 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobce: X. X., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Lubomírem Müllerem sídlem Symfonická 1496/9, 158 00 Praha 5 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25/1292, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 3. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 3. 2025, č. j. X, jímž byly zamítnuty námitky proti prvostupňovému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 11. 7. 2024, č. j. X. Prvostupňovým rozhodnutím bylo změněno rozhodnutí ze dne 17. 4. 2024, č. j. X, tím způsobem, že podle čl. II bodu 1 zákona č. 28/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 28/2004 Sb.“), se od 1. 3. 2024 zvyšuje procentní výměra starobního důchodu žalobce na 16 235 Kč měsíčně. Starobní důchod činí 20 635 Kč měsíčně, příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. je roven 748 Kč měsíčně, a tudíž bude žalobce pobírat celkem 21 383 Kč měsíčně. II. Žalobní body 2. Žalobce v námitkách poukazoval na nepřezkoumatelnost prvostupňového rozhodnutí, správní orgán pochybil, když v rozhodnutí nevysvětlil, jakými matematickými postupy či jakou metodikou byla procentní výměra průměrného starobního důchodu zjištěna. 3. Rozhodnutím ze dne 12. 9. 2024, č. j. X, žalovaná námitku zamítla s tím, že žalobce nebrojil proti žádné z částí výroku, jen proti odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Žalobce podal proti rozhodnutím žalobu, na jejímž podkladě Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 2. 2025, č. j. 21 Ad 27/2024-21, rozhodnutí žalované ze dne 12. 9. 2024 zrušil s tím, že je nepřezkoumatelné. K tomu podotkl, že žalovaná by měla konkrétně vysvětlit, jakým způsobem k výši průměrného důchodu došla, zvláště když žalobce v průběhu řízení naznačil, že se uvedené číslo liší od oficiálních statistik o průměrném důchodu zveřejněných Českým statistickým úřadem. 4. Nato žalovaná vydala napadené rozhodnutí, kde shrnula celý případ a právní úpravu a k podstatě věci uvedla: „Rozhodný statistický údaj, tedy výši průměrného starobního důchodu, relevantní pro účely valorizace (v tomto případě v lednu 2024 ve smyslu § 67 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb.) vypočítává Ministerstvo práce a sociálních věcí při přípravě valorizačního nařízení vlády podle statistik České správy sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení podrobnějšími parametry tohoto výpočtu nedisponuje a nelze je tak zohlednit ve výroku rozhodnutí. Je však nutné znovu připomenout, že se jedná o statistický údaj, který je veřejný přístupný, částka 16 235 Kč je uvedena jako rozhodná i v důvodové zprávě k zákonu č. 28/2024 Sb. Byť Česká správa sociálního zabezpečení ve svém rozhodnutí neuvádí konkrétní matematické postupy, jakými k rozhodné částce dospěla, nelze souhlasit s tvrzením účastníka řízení, že v rozhodnutí absentuje metodika, kterou se Česká správa sociálního zabezpečení k částce dopracovala. V napadeném rozhodnutí jsou podrobně uvedena veškerá zákonná ustanovení, ze kterých Česká správa sociálního zabezpečení při určení částky vycházela, včetně specifikace, že základem pro stanovení výše procentní výměry důchodu náležejícího účastníkům odboje a pozůstalým po účastnících odboje je procentní výměra průměrného starobního důchodu zjištěná pro účely zvýšení důchodů od ledna 2024.“ Dále pak žalovaná srovnala dříve platnou úpravu (do 29. 2. 2024) se současnou a došla k závěru, že procentní výměra byla žalobci stanovena věcně správně a v souladu s právními předpisy. 5. Podstata sporu spočívá v tom, že řádné rozhodnutí musí být založeno na takových důkazech, které jsou pro účastníka řízení ověřitelné a přezkoumatelné, tak tomu v daném případě není. Žalovaná odkazuje na výpočty Ministerstva práce a sociálních věcí. Ty jsou prováděny podle statistik žalované. Žalovaná podrobnějšími parametry tohoto výpočtu nedisponuje. Žalovaná tedy rozhoduje na základě výpočtu, který sama neprovedla, a podrobnějšími parametry tohoto výpočtu nedisponuje. Žalovaná se odvolává na veřejně přístupný statistický údaj a důvodovou zprávu k zákonu č. 28/2024 Sb. Žalobce v této souvislosti namítá, že správnost statistického údaje není pro žalobce přezkoumatelná a ověřitelná. Fakt, že statistický údaj je veřejně přístupný, ani to, že byl zapsán do důvodové zprávy k zákonu č. 28/2024 Sb., jeho přezkoumatelnost žalobci neumožňuje. Popis „metodiky“, jak ji prezentuje žalovaná, neposkytuje podklad k vlastnímu ověřitelnému výpočtu. 6. Žalobce má za to, že žalovaná nedostála požadavkům, které jí uložil rozsudek Městského soudu Praha ze dne 14. 2. 2025, č. j. 21 Ad 27/2024-21, rozhodnutí je opět nepřezkoumatelné. 7. V doplnění žaloby žalobce upřesnil, že pokud žalovaná rozhoduje o důchodech občanů, má si podrobnější parametry obstarat, ověřit jejich správnost a teprve následně vydat rozhodnutí, když za správnost nese odpovědnost právě žalovaná, nikoliv Ministerstvo práce a sociálních věcí. Celá záležitost je pro běžného občana zcela nepřehledná a nesrozumitelná. Žalobce považuje za nepřijatelné, aby existovalo více definic pojmu, který je základem výpočtu jeho důchodu. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že dle č. II bodu 1 zákona č. 28/2024 Sb. důchody účastníků odboje a odporu proti komunismu, jejichž výše byla stanovena podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ve výši stanovené podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Důchody se upraví podle věty první bez žádosti od splátky důchodu splatné ve čtvrtém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen, s tím, že za dobu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne předcházejícího této splátce náleží jednorázový doplatek; ustanovení § 63 odst. 2 až 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí ohledně tohoto doplatku obdobně. 9. Z ustanovení § 8 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu“), vyplývá, že základem pro stanovení výše procentní výměry důchodu náležejícího osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 (tj. účastníkům odboje a odporu proti komunismu, kterým bylo vydáno osvědčení a pobírajícím starobní nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění) je procentní výměra průměrného starobního důchodu zjištěná pro účely zvýšení důchodů od ledna 2024. Pokud jde o obsah pojmu procentní výměra průměrného starobního důchodu zjištěná pro účely zvýšení důchodů od ledna 2024, odkazuje zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu prostřednictvím poznámky pod čarou na ustanovení § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Ustanovení § 67 odst. 9 zákona tohoto zákona stanoví, že průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které byly vyplaceny za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen, s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle ustanovení § 59, a starobních důchodů podle ustanovení § 29 odst. 2 a ustanovení § 29 odst. 3 písm. b), popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznávaných za dobu pojištění kratší než 25 roků. 10. Posledním kalendářním měsícem období pro zjišťování růstu cen je pak podle § 67 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění červen kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují. Pro účely zvýšení důchodů od 1. 1. 2024 je tímto měsícem měsíc červen 2023, v němž procentní výměra průměrného starobního důchodu (jak je vymezen v ustanovení § 67 odst. 9 zákona o důchodovém pojištění, tj. průměrného starobního důchodu bez zohlednění starobních důchodů krácených z důvodu souběhu s jiným důchodem a předčasných starobních důchodů) činila 16 235 Kč, jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 28/2024 Sb. 11. Takto stanovená minimální p