3 Ads 88/2008 — Nejvyšší správní soud

21 Ad 29/2024- 21 - text  7 21 Ad 29/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 5. 2024, č. j.: X. takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 31. 5. 2024, č. j.: X., se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2024, č. j.: X., se zrušuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 31. 5. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2024, č. j.: X., kterým byl žalobkyni podle ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), od 31. 12. 2022 přiznán starobní důchod ve výši 23 934 Kč měsíčně; X.; současně bylo určeno, že výplata starobního důchodu ani zvýšení procentní výměry od lednové splátky 2023 žalobkyni nenáleží. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně napadla nezhodnocení doby zaměstnání v říjnu 1996, v roce 1997 a v lednu 1998, tj. dohromady 427 dnů. Dokumentace k tomuto období se ztratila při stěhování pobočky Pražské správy sociálního zabezpečení, na které byl žalobkyni dne 28. 6. 2000 potvrzen zápočtový list. Vyplývá z něj, že pracovní poměr žalobkyně trval nepřetržitě od 1. 9. 1979 do 30. 6. 2000. Žalovaná neakceptovala pracovní smlouvu, výpověď z pracovního poměru ze dne 21. 8. 1997 vystavenou konkurzní správkyní, stažení výpovědi ze dne 15. 12. 1997, jmenování do funkce od 1. 11. 1996, potvrzení zdravotní pojišťovny o zařazení v kategorii zaměstnance a výplatní pásky za roky 1996 a 1998 vyjma října 1996 a ledna 1998. Žalobkyně je přesvědčena, že těmito listinnými podklady prokázala svou výdělečnou činnost po celých 427 dnů, přičemž od 1. 1. 1986 až do 30. 6. 2000 nečerpala žádné nemocenské dávky. V souvislosti s nezhodnocením doby zaměstnání na základě jiných průkazných důkazů, než jsou chybějící mzdové podklady, žalobkyně citovala závěrečnou zprávu Veřejného ochránce práv ze dne 28. 1. 2013, sp. zn.: 3122/2012/VOP/DŘ, o šetření v podobné věci, v níž se pojednává o rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 9. 2013, č. j.: 2 Ad 56/2012-81, a o rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2014, č. j.: 6 Ads 85/2013-33. Žalovaná je odpovědná za zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností, je povinna si opatřit podklady pro vydání rozhodnutí nezbytné ke zjištění skutkového stavu věci a činnost vykonává pro veřejnost v rámci veřejné správy, pročež má vycházet dotčeným osobám vstříc. Žalobkyně navrhovala osobní schůzku nebo se žalovaná mohla obrátit s dotazem na konkurzní správkyni, žalobkyně rovněž předala seznam spolupracovníků, kteří s ní působili u daného zaměstnavatele v průběhu konkurzního řízení. 3. Žalobkyně dále nesouhlasila s výpočtem důchodu z příjmů z vedlejší činnosti v letech 1989, 1990 a v části roku 1991. Rozpor se zákonem žalobkyně spatřuje ve vadné aplikaci institutu autoremedury, když napadené rozhodnutí bylo vydáno v její neprospěch. V napadeném rozhodnutí žalovaná do evidence doplnila příjmy z vedlejší činnosti, čímž došlo ke snížení vyloučené doby a ke snížení důchodového výměru. Žalobkyně navrhuje vyloučit dobu let 1989, 1990 a od 1. 1. 1991 do 23. 8. 1991, jak bylo původně učiněno v osobním listu důchodového pojištění ze dne 7. 6. 2023. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když nejprve rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. Jde-li o dobu pojištění v rozsahu 427 dnů v období října 1996, roku 1997 a ledna 1998, dokumenty předložené žalobkyní vztahující se k jejímu zaměstnání mají jen zčásti potřebnou vypovídací hodnotu. Tuto požadovanou dobu pojištění žalovaná nemohla zhodnotit, protože pro takový zápočet neměla potřebné dokumenty (zejména výplatní pásky, mzdové listy, doklad o vyplaceném nemocenském). Ohledně druhého žalobního bodu žalovaná sdělila, že žalobkyně v letech 1987 až 1991 vykonávala vedlejší pracovní poměr, tudíž do starobního důchodu před dosažením důchodového věku nechala započítat vyměřovací základy z tohoto vedlejšího pracovního poměru, čímž došlo ke snížení vyloučené doby. Nastal střet mezi vyloučenou dobou z hlavního zaměstnání a hrubých výdělků z vedlejšího zaměstnání, ovšem srovnávací výpočet podle ust. § 3a vyhlášky č. 284/1995 Sb. lze provést jen, pokud vyloučené doby netrvaly po celý kalendářní rok. Žalovaná postupovala podle výkladu z roku 2001 schváleného Ministerstvem práce a sociálních věcí, který byl potvrzen v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2010, č. j. 3 Ads 78/2010-93, a ze dne 27. 11. 2008, č. j. 3 Ads 88/2008-173. Žalovaná souhlasila s tvrzením žalobkyně, že nemělo být vydáno autoremedurní rozhodnutí, když žalobkyni nebylo ani částečně vyhověno. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni 30. 12. 2022 uplatnila nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku s datem přiznání 31. 12. 2022. Rozhodnutím žalované ze dne 26. 5. 2023, č. j.: X., byl žalobkyni podle ust. § 31 z.d.p. od 31. 12. 2022 přiznán starobní důchod ve výši 25 075 Kč měsíčně. X. Současně bylo určeno, že výplata starobního důchodu ani zvýšení procentní výměry od lednové splátky 2023 žalobkyni nenáleží. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí námitky. 6. Rozhodnutím žalované ze dne 4. 4. 2024, č. j.: X., bylo podle ust. § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), ve spojení s ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb. rozhodnutí ze dne 26. 5. 2023, č. j.: X., ve výroku I. změněno tím způsobem, že žalobkyni byl podle ust. § 31 z.d.p. od 31. 12. 2022 přiznán starobní důchod ve výši 23 934 Kč měsíčně, zatímco výroky II. a III. zůstaly nezměněny. 7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky, v nichž napadla snížení počtu původně vyloučených dnů z 3322 na 1426, čímž bylo z přehledu vyloučených dob za roky 1986 až 1991 vyňato 1896 dnů. Dále žalobkyně žádala o doplnění osobního listu důchodového pojištění o odpracovanou dobu od 1. 10. 1996 do 31. 10. 1996, od 1. 1. 1997 do 31. 12. 1997 a od 1. 1. 1998 do 31. 1. 1998, tj. v souhrnu 427 dnů. 8. Následně vydala žalovaná napadené rozhodnutí ze dne 31. 5. 2024. Podle odůvodnění požadovanou dobu pojištění od 1. 10. 1996 do 31. 10. 1996, od 1. 1. 1997 do 31. 12. 1997 a od 1. 1. 1998 do 31. 1. 1998 není možno zhodnotit, neboť pro takový zápočet nemá žalovaná potřebné dokumenty (zejména výplatní pásky, mzdové listy, doklad o vyplaceném nemocenském). Žalovaná dne 27. 10. 2023 písemně vyzvala žalobkyni, aby na předepsaných tiskopisech zaslala čestná prohlášení svědků – spolupracovníků. Žalobkyně však zaslala dokumenty neprokazující svou výdělečnou činnost v namítaném období. K příjmům získaným žalobkyní v letech 1989, 1990 a v části roku 1991 žalovaná podotkla, že ve starobním důchodu před dosažením důchodového věku byly zhodnoceny vyměřovací základy získané žalobkyní z vedlejšího pracovního poměru. 9. Součástí správního spisu jsou mj. následující dokumenty: potvrzení při změně zaměstnání (zápočtový list) ze dne 26. 6. 2000, pracovní posudek ze dne 29. 8. 2000, výpověď z pracovního poměru ze dne 21. 8. 1997 s jejím zrušením, jmenování do funkce X. ze dne 1. 11. 1996, přehled dob zdravotního pojištění ze dne 19. 1. 2006, interní sdělení ze dne 7. 4. 1997, předání archiválií ze dne 26. 11. 1997, karta pojištěnce zdravotní pojišťovny ke dni 3. 11. 2023, návrh na vyřazení investičního majetku ze dne 26. 3. 1997, zápis o vyřazení investičního majetku ze dne 26. 3. 1997, nabídka prodeje nemovitosti ze dne 30. 12. 1997, dopis ze dne 2. 9. 1997 s následnou odpovědí a sdělení k opravě karmy ze dne 15. 10. 1997. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ust. § 76 odst. 1 písm. a), b) i c) s.ř.s. 12. Podle ust. § 31 odst. 1 z.d.p. pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle předchozí věty se náhradní doby pojištění započítávají v rozsahu podle § 29 odst. 5. 13. Podle ust. § 31 odst. 2 z.d.p. starobní důchod podle odstavce 1 se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod podle o