Z rozhodnutí: Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci…
5 A 59/2024- 117 - text
10 5 A 59/2024
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci
žalobkyně: České dráhy, a. s., IČO: 70994226
se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 – Nové Město
proti
žalovaným: 1) Národní památkový ústav
se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, Praha 1 – Malá Strana
zastoupený JUDr. Petrem Wünschem, advokátem
se sídlem Italská 753/27, Praha 2 – Vinohrady
2) Ministerstvo kultury
se sídlem Maltézské náměstí 471/1, Praha 1 – Malá Strana
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných spočívajícím v evidování nástupišť a kolejišť mezi těmito nástupišti na pozemcích parc. č. 4372/1 a 4372/12 v k. ú Vinohrady a drobných staveb na pozemcích parc. č. 4372/33 a 4372/34 v k. ú. Vinohrady v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky,
takto:
I. Žaloba vůči Národnímu památkovému ústavu se v celém rozsahu odmítá.
II. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem Ministerstva kultury spočívajícím v evidování staveb (nástupiště 1 – 4 a kolejiště mezi těmito nástupišti) na pozemku parc. č. 4372/12 v k. ú Vinohrady a staveb (nástupiště 1 – 4 a kolejiště mezi těmito nástupišti) na části pozemku parc. č. 4372/1 v k. ú Vinohrady (část tohoto pozemku severovýchodně a jihozápadně od pozemku parc. č. 4354/5 v k. ú Vinohrady) v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky se zamítá.
III. Zásah Ministerstva kultury spočívající v evidování nástupišť na části pozemku parc. č. 4372/1 v k. ú Vinohrady (část pozemku východně od pozemku parc. č. 4354/5 v k. ú Vinohrady) a drobných staveb na pozemcích parc. č. 4372/33 a 4372/34 v k. ú Vinohrady v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky do 14. 5. 2025 byl nezákonný.
IV. Zásah Ministerstva kultury spočívající v evidování kolejišť na části pozemku parc. č. 4372/1 v k. ú Vinohrady (část pozemku východně od pozemku parc. č. 4354/5 v k. ú Vinohrady) v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky do 14. 5. 2025 se zamítá.
V. Žalobkyně a žalovaní nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Základ sporu a procesní vývoj
1. Žalobkyně podala dne 11. 4. 2024 u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu na ochranu před neoprávněným zásahem do vlastnického práva, kterou se domáhala ochrany před evidováním pozemků parc. č. 4354/5, 4372/1, 4372/12, 4372/33 a 4372/34 v k. ú. Vinohrady v evidenci kulturních památek (Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, tzv. památkový katalog) a rovněž uložení povinnosti žalovanému 1) (dále „Národní památkový ústav“), aby se zdržel podávání návrhu na zápis poznámky u předmětných pozemků do katastru nemovitostí označující dané pozemky za nemovitou kulturní památku. Usnesením ze dne 9. 5. 2024, č. j. 45 C 68/2024-10, postoupil Obvodní soud pro Prahu 2 dle § 104b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), danou žalobu Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) jakožto věcně a místně příslušnému soudu. Obvodní soud pro Prahu 2 vyhodnotil danou žalobu jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
2. Vzhledem k tomu, že žalobní petit byl formulován jako soukromoprávní, městský soud žalobkyni usnesením ze dne 28. 6. 2024, č. j. 5 A 59/2024-16, dle § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby upravila toto žalobní žádání tak, aby petit odpovídal žalobě na ochranu jejích veřejných subjektivních práv, tedy aby odpovídal žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s.
3. Žalobkyně v podání ze dne 10. 7. 2024 uvedla, že vyznačení způsoby ochrany pozemků jako nemovitá kulturní památka spatřuje především v absenci zákonného podkladů pro jeho provedení a navrhla následující změnu žalobního petitu:
I. Určuje se, že zásah žalovaných spočívající v evidenci pozemků parc. č. 4354/5, 4372/1, 4372/12, 4372/33 a 4372/34 v k. ú. Vinohrady a staveb na nich (s výjimkou historické ocelové haly nad kolejištěm umístěné na pozemku parc. č. 4354/5 v k. ú. Vinohrady) v tzv. památkovém katalogu (veřejně přístupném na internetové adrese https://pamatkovykatalog.cz/) jakožto nemovitých kulturních památek, byl nezákonný.
II. Určuje se, že zásah Národního památkového ústavu spočívající v podání návrhu na zápis poznámky u pozemků parc. č. 4354/5, 4372/1, 4372/12, 4372/33 a 4372/34 v k. ú. Vinohrady do katastru nemovitostí označujících tyto pozemky za nemovitou kulturní památku, a to s výjimkou zápisu historické ocelové haly nad kolejištěm umístěné na pozemku parc. č. 4354/5 v k. ú. Vinohrady, byl nezákonný.
4. Městský soud následně usnesením ze dne 22. 7. 2024, č. j. 5 A 59/2024-36, změnu petitu dle § 95 odst. 1 o. s. ř. a § 64 s. ř. s. připustil. Usnesením ze dne 4. 9. 2024, č. j. 5 A 59/2024-74, soud vyloučil k samostatnému projednání jednotlivé zásahy.
5. Žalobu proti zásahu označenému výše bodem II usnesením ze dne 15. 10. 2024, č. j. 5 A 87/2024-47, soud odmítl pro opožděnost. Nejvyšší správní soud následně podanou kasační stížnost rozsudkem ze dne 10. 4. 2025, č. j. 3 As 236/2024-58, zamítl, jelikož seznal, že Národní památkový ústav není správním orgánem, ale toliko příspěvkovou organizací žalovaného 2) (dále „Ministerstvo kultury“), a Ministerstvo kultury nebylo dle žalobního tvrzení původcem zásahu, proto městský soud správně odmítl podanou žalobu.
6. V nyní posuzované věci tak bylo vedeno řízení o zásahu spočívajícím v tom, že žalovaní vedli dané pozemky a stavby na nich (s výjimkou historické ocelové haly nad kolejištěm umístěné na pozemku parc. č. 4354/5 v k. ú. Vinohrady) v památkovém katalogu.
7. Městský soud v průběhu řízení toto přerušil usnesením ze dne 17. 9. 2024, č. j. 5 A 59/2024-76, jelikož seznal, že výsledek řízení vedeného u Ministerstva kultury pod sp. zn. MK-S 8181/2024 OPP může mít vliv na rozhodování soudu o právě posuzované věci. Dané řízení bylo vedeno o žádosti žalobkyně o určení právního vztahu dle § 142 č. 500/2004 Sb., správního řádu, jehož výsledkem by mělo být deklaratorní rozhodnutí o tom, zda předmětné pozemky jsou či nejsou památkově chráněné. K výzvě soudu účastníci řízení soud informovali, že dané řízení bylo ukončeno. Soud proto usnesením ze dne 2. 7. 2025, č. j. 5 A 59/2024-107, vyslovil, že se v řízení pokračuje a nařídil ústní jednání na den 23. 7. 2025.
II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaných a další podání
8. Žalobkyně v podané žalobě adresované Obvodnímu soudu pro Prahu 2 zejména namítala, že se dané pozemky nacházejí v areálu železniční stanice Praha hlavní nádraží a jde o pozemky, na nichž se nachází kolejiště a další součásti dráhy. Pozemky se nacházejí v pražské památkové rezervaci a navazují na tzv. Fantovu budovu, která je považována za kulturní památku. Počínaje nabytím účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je památkově chráněná jakožto samostatná kulturní památka pouze Fantova budova. Kulturní památkou tak nebyly uvedené pozemky a stavby na nich. Žalovaní v období po 28. 5. 2019 změnili zápis nádraží v tzv. památkovém katalogu tak, že byla zapsána památková ochrana i k pozemkům a některým stavbám na nich. Tyto jiné pozemky však nejsou součástí Fantovy budovy. V podání ze dne 10. 7. 2024 žalobkyně uvedla, že nezákonnost vyznačení způsobu ochrany pozemků jako nemovitá kulturní památka spatřuje především v absenci zákonného podkladů pro jeho provedení a navrhla petit, kterým by soud určil, že zásah žalovaných byl nezákonný.
9. Ministerstvo kultury považovalo žalobu žalobkyně za předčasnou, jelikož žalobkyně podala dne 10. 4. 2024 žádost o určení právního vztahu ve smyslu § 142 správního řádu a nevyčkala na rozhodnutí o této žádosti. Posouzení této žádosti je pro právě posuzované řízení o žalobě klíčové. Jelikož se žalobkyně v podané žalobě a podané žádosti domáhá stejné věci, shledává Ministerstvo kultury v tomto postupu překážku litispendence. Dle Ministerstva kultury je podaná žaloba rovněž opožděná, jelikož žalobkyně zmeškala dvouměsíční subjektivní lhůtu k podání žaloby. Dopisem Národního památkového ústavu ze dne 30. 11. 2023, č. j. NPÚ-310/104744/2023, doručeným 6. 12. 2023, se totiž žalobkyně dozvěděla o rozsahu kulturní památky nádraží, a to včetně předmětných pozemků s uvedením jejich památkové ochrany. Vzhledem k probíhajícímu řízení o žádosti dle § 142 správního řádu se dále Ministerstvo kultury odmítlo vyjádřit k podané žalobě věcně, neboť by tím předjímalo výsledek řízení o žádosti.
10. Národní památkový ústav ve vyjádření k žalobě zejména zdůraznil, že není správním orgánem, neboť nevykonává žádnou působnost v oblasti veřejné správy. Prohlášení věci či stavby za kulturní památku spadá podle § 3 zákona o státní památkové péči do působnosti Ministerstva kultury. Zákon o státní památkové péči nestanoví Národnímu památkovému ústavu jako odborné organizaci státní památkové péče v řízení o prohlášení věci nebo st