9 As 264/2023 — Nejvyšší správní soud

6 A 93/2022- 144 - text 25 6 A 93/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobců: a) Hnutí život z.s., IČO 03613429 sídlem Bělohorská 454/3, 301 00 Plzeň zastoupen advokátkou JUDr. Janou Marečkovou sídlem Křenova 11/438, 162 00 Praha 6 b) X. X. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 65, 100 10 Praha 10 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve schválení zásad péče o Národní park Šumava na období 2022-2040 žalovaným dne 26. 10. 2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se podanou žalobou domáhali ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spočívá v tom, že žalovaný dne 26. 10. 2022 protokolem o schválení Zásad péče o Národní park Šumava na období 2022-2040 schválil Zásady péče o Národní park Šumava na období 2022-2040 (dále též „Zásady péče o NP Šumava“ nebo jen „Zásady péče“ či „Zásady“) dle ust. § 38a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“). 2. Zdejší soud o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 15. 6. 2023 č.j. 6 A 93/2022-47, kterým žalobu zamítl, a proti kterému podali společnou kasační stížnost oba žalobci. Rozsudek byl zrušen Nejvyšším správním soudem rozsudkem ze dne 26. 6. 2024 č.j. 6 As 166/2023-56, přičemž v něm vysloveným právním názorem je zdejší soud vázán. Nejvyšší správní soud uvedl: „V dalším řízení tak městský soud bude vycházet z toho, že schválení zásad péče může být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. V návaznosti na to se bude zabývat ve vztahu ke každému ze stěžovatelů zvlášť, zda byli zásahem dotčeni na právu na příznivé životní prostředí a právu na informace o životním prostředí. V případě potřeby vyzve stěžovatele k doplnění tvrzení ohledně jejich legitimace.“ II. Žaloba 3. K procesní situaci předcházející schválení Zásad péče žalobci uvedli, že proti návrhu Zásad péče o NP Šumava podali dne 22. 11. 2020 připomínky, jejichž obsah v podané žalobě zrekapitulovali. Připomínky žalobců, ale i dalších subjektů, byly vypořádány Správou NP Šumava podáním ze dne 24. 1. 2021, přičemž žalobci nesouhlasí s tím, že připomínky byly vypořádány jako neakceptovatelné. Dále žalobci uvedli, že Zásady péče byly projednávány v Radě NP Šumava dne 24. 3. 2022, s výsledkem, že se Rada NP Šumava nedohodla se Správou NP Šumava o návrhu Zásad péče, Správa NP Šumava poté postoupila návrh žalovanému a žádala, aby žalovaný při schvalování Zásad péče zvážil všechny neakceptované a částečně neakceptované připomínky. Žalovaný následně vydal protokol o schválení Zásad péče s účinností od 1. 11. 2022, o čemž se žalobci dozvěděli pouze zprostředkovaně. 4. Žalobci namítli, že žalovaný celou situaci a přezkum odbyl pouze větou, že Správa NP Šumava řádně vypořádala připomínky postupem, který je v souladu s § 38a zákona o ochraně přírody a krajiny, vyhláškou žalovaného č. 45/2018 Sb. o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 45/2018 Sb.“) a Metodickým pokynem ke zpracování a projednání zásad péče o národní parky ČR, zveřejněného ve Věstníku MŽP č. 8/018 (dále jen „Metodický pokyn“), a neshledala žádný rozpor se zákonem ani jiným obecně závazným právním předpisem, aniž by se jakýmkoliv způsobem podrobněji věnovala námitkám. Žalovaný takto jednal v situaci, kdy proběhl velkoplošný požár v NP České Švýcarsko a kdy tamní obce a obyvatelé požadují přehodnocení způsobu péče, považují ponechání suchých lesů způsobených bezzásahovým způsobem hospodaření jako bezpečnostní riziko. Tato skutečnost dle žalobců přináší nový pohled na obsah zásad péče a věc měla být vrácena Správě NP Šumava k novému posouzení, i s ohledem na to, že z protokolu o vypořádání připomínek vyplývají jasné odborné připomínky Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, jakož i připomínky tohoto typu od dalších subjektů. 5. K samotnému obsahu Zásad péče o NP Šumava žalobci namítli, že záměrem zákonodárce je, aby péče v národních parcích byla „jiná“, „neprodukční“, a aby směřovala k zachování a zlepšení stavu ekosystémů. Stav Národního parku Šumava je dlouhodobě protiprávní, bez plánu péče se hospodaří od roku 2014, lesy se celoplošně rozpadají, Správa NP Šumava nezohledňuje všechny vědecké zdroje, nezabývá se vlivem odlesnění na vodní ekosystém ani dalšími důležitými souvislostmi. Zásady péče by měly být komplexním dokumentem, který by navazoval na předchozí péči, stav ekosystémů by měl mít orgán ochrany přírody reálně zmapován, jejich obsahu by měl určit způsob péče pro další dvacetileté období. Žalobci tuto komplexnost postrádají, namítají nepřezkoumatelnost Zásad péče, neboť z nich není zřejmé, jaký je skutečný stav ekosystémů, zda došlo k jejich zlepšení, zhoršení či k jejich zachování, jaká péče se u jednotlivých ekosystémů realizovala, jakých cílů má být dosaženo, jakými způsoby péče má být toto realizováno. Dále chybí rozpracování § 18a („režim zón národních parků“) zákona o ochraně přírody a krajiny, kde je právě prostor pro rozvedení a konkretizování jednotlivých opatření, která lze v té které zóně ochrany realizovat. Například v zóně přírodní je možné realizovat opatření, je-li to nezbytné z důvodu ochrany životů a zdraví osob, ochrany majetku nebo ochrany přírody, tedy i v tzv. bezzásahových zónách se předpokládají určitá opatření. Zásady péče dále neodrážejí současnou úroveň poznání a nejsou opřeny o faktický stav ekosystémů, o vědecké studie a analýzy, přičemž tyto zdroje musí být aktivně citovány a musí být založeno jejich znění „ve spisu“. Dále Zásady péče neobsahují výklad jednotlivých ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, jako je § 15 a následující („vymezení národních parků“) ve vazbě na zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“) a obecná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, nejsou definovány obecné právní pojmy jako biodiverzita, přírodní procesy, dlouhodobost, přirozenost ekosystémů apod. Pokud zásady zasahují i do práv občanů, pak by měly být tyto zásahy definovány, včetně vymezení právní argumentace, o jaké ustanovení zákona se taková omezení opírají. 6. Závěrem žalobci uvedli, že žalobce a) se zabývá ochranou přírody dle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, žalobkyně b) se dlouhodobě zabývá postavením občanů v národních parcích včetně Národního parku Šumava. Oba žalobci mají právo na příznivé životní prostředí a na včasné, pravdivé a úplné informace o životním prostředí. Na ochranu těchto práv žalobci podali námitky v procesu přijímání Zásad péče a také projednávanou žalobu. Zdůraznili význam Zásad péče, přijímaných na dvacet let, pro vlastní chod, správu a péči v Národním parku Šumava, kdy po tuto dobu v podstatě nelze jejich obsah měnit, jejich obsah ovlivňuje péči o přírodu s dopadem na život občanů, a správní orgány jsou povinny postupovat v souladu s jejich obsahem. Proto jejich právní perfektnost, srozumitelnost, transparentnost, ověřitelnost a přezkoumatelnost musí být bezvýhradní. Zásady péče jsou jediným dokumentem, který je podkladem pro kontrolu činnosti Správy NP Šumava, která je správním orgánem a zároveň vykonává činnost hospodáře, tedy hospodaří přímo se státním majetkem, je tedy povinna využívat majetek účelně a hospodárně. Pro lesní ekosystémy je pak dle žalobců nezbytné rovněž zohlednit podmínky lesního zákona, zohlednit, že lesy v národních parcích jsou lesy zvláštního určení a účelem lesního zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Je proto na orgánu ochrany přírody, aby veškeré tyto legislativní podmínky zdůvodnil a také je přetavil do obsahu dokumentu, tj. v daném případě do Zásad péče. 7. Žalobci navrhli, aby soud určil, že schválení Zásad péče o NP Šumava, k němuž došlo sepsáním protokolu žalovaného o schválení Zásad péče o NP Šumava ze dne 26. 10. 2022, bylo nezákonným zásahem do jejich práv. Dále navrhli, aby soud žalovanému uložil předmětný protokol zrušit a o této skutečnosti informovat dotčené obce a kraje, a aby soud žalovanému uložil odstranit Zásady péče z Ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Po rekapitulaci procesní situace předcházející schválení Zásad péče žalovaný upozornil, že Zásadami péče nejsou fyzickým ani právnickým osobám stanovovány žádné povinnosti nad rámec zákona. Schválením Zásad péče protokolem ze strany žalovaného dle ust. § 38a odst. 6 zákona o ochraně přírody a krajiny