1 Afs 331/2024 — Nejvyšší správní soud

8 A 15/2024- 95 - text 9 č. j. 8A 15/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce Městys Cerhenice, IČ: 00235300, se sídlem Školská 448, Cerhenice, právně zastoupeného Mgr. Ivetou Zetochovou, advokátkou se sídlem Váňova 3180, Kladno, proti žalovanému Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2024, č. j. MMR-1506/2024-26, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. 28431/2022–55 ze dne 2. 5. 2022 byla žalobci poskytnuta dotace z integrovaného regionálního operačního programu v rámci projektu č. CZ. D6. 127/0.0/0/21_124/0017097/2023/001/POST s názvem „Pořízení automobilu pro pečovatelskou službu Cerhenice“. 2. Na základě výsledku administrativního ověření žádosti bylo rozhodnuto o nevyplacení části dotace – finanční opravě, neboť bylo zjištěno, že žalobce porušil přílohu č. 3. Obecných pravidel pro žadatele a příjemce – Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014–2020 (dále jen „metodický pokyn“ nebo jen „MPZ“). Finanční oprava činila 10 % z částky poskytnuté podpory. Celkem nebyla vyplacena dotace v částce 96 750, 68 Kč. 3. Poskytovatel dotace odůvodnil její částečné nevyplacení tím, že žalobce postupoval v rozporu s čl.7.2.1. bod a) MPZ a čl. 1.1. MPZ, neboť došlo k nesrovnalosti ohledně stanovení termínu záruky předmětu zakázky – automobilu pro pečovatelskou službu. Návrh kupní smlouvy obsahoval informaci o záruce v délce 24 měsíců, zatímco v příloze technická specifikace osobního vozidla byl uveden minimální požadavek na záruku vozidla v rozsahu 7 let/150 000 km. 4. Proti opatření řídícího orgánu integrovaného regionálního operačního programu ze dne 12. 7. 2023, jímž bylo o nevyplacení části dotace rozhodnuto, podal žalobce odvolání. O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že opatření poskytovatele dotace ze dne 12. 7. 2023, kterým nebyla dle ustanovení § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla“) za porušení části III odst. 1 bod 2 podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace č.j. 28431/2022–55 ze dne 2. 5. 2022 ve znění pozdějších změn vyplacena část dotace ve výši 96 750,68 Kč je oprávněné. Žalovaný potvrdil opatření poskytovatele dotace, tedy ponížení dotace o částku ve výši 96 750,68 Kč. 5. Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného, o níž rozhodl Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 13. 11. 2024, č. j. 8 A 15/2024–70. Tímto rozsudkem městský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 6. Městský soud dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k porušení zásady transparentnosti, neboť jediným hodnoticím kritériem pro výběr dodavatele byla nabídková cena. Podle názoru městského soudu nebyl předmět veřejné zakázky vymezen způsobem, který by mohl odradit potenciální dodavatele od podání nabídky. Finanční oprava uložená žalovaným byla proto dle městského soudu nepřiměřená. Žalovaný se měl v souladu s bodem 24 příslušné metodiky zabývat přiměřeností uložené finanční opravy. 7. Proti uvedenému rozsudku městského soudu podal žalovaný kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. 4. 2025, č. j. 1 Afs 331/2024–31. Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil, neboť dospěl k závěru, že v daném případě existovalo riziko podání neporovnatelných nabídek a nelze vyloučit, že došlo k odrazení některých potenciálních dodavatelů. Tím došlo k porušení zásady transparentnosti a ke vzniku potenciálního negativního vlivu na hospodářskou soutěž. 8. Nejvyšší správní soud uložil městskému soudu, aby přezkoumatelným způsobem posoudil přiměřenost nevyplacení části dotace stěžovateli ve výši 10 % z poskytnuté dotace. Zároveň konstatoval, že správní orgány zařadily zjištěné pochybení správně podle příslušného sazebníku finančních oprav, přičemž dané porušení nelze považovat za pouhé administrativní pochybení bez potenciálního vlivu na počet podaných nabídek a výběr nejvhodnější nabídky. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 9. V prvé žalobní námitce žalobce namítá, že žalovaný se dostatečně nevypořádal s námitkami, které žalobce uvedl již v původním řízení v souladu s §14e odst. 2 rozpočtových pravidel. Ze strany žalobce se jednalo o bezvýznamné administrativní pochybení, neboť žalobce chybně uvedl název záruky v příloze č. 4 zadávací dokumentace. Požadavek byl směřován na záruku baterie, záruční doba stanovená v příloze č. 4 zadávací dokumentace na dobu 7 let/150 000 km je zcela standardní a v dnešní době ji nabízí naprostá většina prodejců automobilů. Vytýkané rozdílné nastavení záručních podmínek proto nemohlo mít reálný vliv na obdržení dalších nabídek, neboť naprostá většina automobilů odpovídající nastavené specifikace splňuje, splňuje uvedenou požadovanou záruční lhůtu. Žalobce tedy namítl, že žádným způsobem neporušil zásadu transparentnosti výběrového řízení. 10. Výběrové řízení bylo otevřené a transparentní. Všichni potencionální žadatelé měli možnost žalobce kontaktovat v případě nejasností nebo pochybností týkající se administrativního pochybení. Takové dotazy v průběhu výběrového řízení však vzneseny nebyly. V napadeném rozhodnutí také není uvedena žádná konkrétní stížnost či konkrétní případ nabídky, která byla učiněna chybně, či z důvodu nejistoty nebyla učiněna vůbec. 11. Primární důvod toho, proč žalobce neobdržel více nabídek, tkví v nastalé globální krizi automobilového průmyslu v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Ten měl za následek nedostatek čipů na trhu. Poskytování záruk a jejich délek je věcí prodejců a smluvního nastavení. Globální výpadek s dodávkami autodílů je však objektivní stav. 12. Žalobce srovnal počet nabídek s jinými obcemi, které v obdobném období vypisovaly tutéž veřejnou zakázku. Z tabulky, kterou žalobce v žalobě prezentoval, vyplývá, že obec Poniklá obdržela dvě nabídky, obec Loučovice dvě nabídky, město Luže jednu nabídku, město Stochov tři nabídky, z nichž pouze dvě dodaly podepsané dokumenty a mohly být hodnoceny, a město Řevnice tři nabídky. 13. K tomu žalobce uvedl, že z jím poskytnutého přehledu vyplývá, že v souvislosti s dotačním titulem na pořizování vozidel pro pečovatelskou službu byly standardně činěny nabídky v počtu od jednoho do tří kusů v důsledku situace na trhu a nemožnost poptávané automobily v požadovaných výbavách dodat. Pochybení, ke kterému na straně žalobce došlo, nemělo reálný vliv na průběh veřejné zakázky a vysoutěžení konečného dodavatele. Žalobce připustil, že jeho vinou došlo v zadávacích podmínkách k překlepu. Tato skutečnost však nedosahuje závažnosti a intenzity, která by znamenala porušení podmínek. 14. Žalobce uvedl, že nevyplacení části dotace ve výši 10 % nenaplnilo skutkovou podstatu MPZ, je nepřiměřeně tvrdé a nekorespondující s typovou závažností pochybení. 15. Napadenému rozhodnutí rovněž vytkl, že bližší vyjádření k aplikaci finanční opravy není uvedeno. V příloze č. 5, čl. 3 bod 12 je uvedena jednotná výše finančních oprav 10 %. Žalobce má však za to, že se jedná o jiný případ než projednávaný. Jak opatření, tak rozhodnutí žalovaného uvádí nedostatečné či nepřesné vymezení předmětu veřejné zakázky, které je specifikováno takto: „Zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, což mohlo odradit potencionální dodavatele od podání nabídky, předběžné nabídky či žádosti o účast.“ 16. S uvedeným závěrem žalobce nesouhlasí, trvá na tom, že v dané věci vymezil předmět veřejné zakázky dostatečně přesně a určitě. Pokud by však soud shledal, že některou z povinností žalobce porušil, má žalobce za to, že toto porušení není natolik závažné, že je třeba po něm vyžadovat finanční opravu v uvedené výši. Žalovaný mohl užít přílohu č. 5, čl. 3, bod 24, tzv. jiná porušení, která umožňuje uložit finanční opravu 2 %. 17. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Žalobce jako příjemce při zadání zakázky postupoval v rozporu s čl. 7.2.1., bod e) přílohy č. 3 obecných MPS, neboť nestanovil zadávací podmínky zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, respektive termín záruky předmětu zakázky specifikoval nejasně a rozporně, konkrétně v návrhu kupní smlouvy uvedl, že prodávající poskytuje záruku za jakost předmětu prodeje po dobu 24 měsíců, záruka za jakost počíná běžet ode dne převzetí předmětu prodeje kupujícím. V příloze č. 4 zadávacích podmínek označené jako technická specifikace osobního vozidla uvedl minimální požadavek na záruku vozidla v rozsahu 7 let/150 000 km. Tento postup mohl mít vliv na obdržení, potažmo výběr nejvhodnější nabídky. Pochybení žalobce bylo kvalifikováno dle č. 3, bod 12 přílohy č. 5 obecných pravidel pro