4 As 212/2024 — Nejvyšší správní soud

8 A 26/2024- 72 - text 8 8 A 26/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobců proti žalovanému a) Mgr. N. O., narozen X bytem X b) Mgr. M. O., narozena Y bytem X Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti 1) L. C. S. bytem X 2) Městská část Praha 2 se sídlem náměstí Míru 600/20, Praha 2 zastoupena JUDr. Milenou Hegenbartovou, LL.M., advokátkou se sídlem Blažíčkova 974/6, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2024, č.j. MHMP 20441/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím č. j. MHMP 20441/2024 ze dne 11.1.2024 Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavebního řádu (dále jen „žalovaný“) potvrdil rozhodnutí, které vydal Úřad městské části Praha 2, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad") pod č. j. MCP2/289924/2023/OV-OUZR/Nov ze dne 23.8.2023, a kterým byla: 1. povolena výjimka z ustanovení § 32 odst. 1 nař. č. 10/2016 Sb. HMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy) (dále též PSP), pro novostavbu objektu pobytového sociálního zařízení na pozemcích parc. č. A a B, k.ú. V.; 2. umístěny stavby: a) novostavba objektu pobytového sociálního zařízení na pozemcích parc. č. A a B v kat. úz. V., b) napojení stavby (přípojka vody, kanalizace, plynu, přípojka elektro VN a slaboproudé připojení), c) komunikace a zpevněné plochy, d) oplocení, e) areálová splašková a dešťová kanalizace včetně retenční nádrže a nádrže na dešťovou vodu, areálový vodovod, areálový rozvod NN včetně venkovního osvětlení a areálový rozvod plynu, f) vodovodní řad na pozemku parc. č. C v kat. úz. V., g) přeložka veřejného osvětlení na pozemku parc. č. C v kat. úz. V., h) dočasná stavba zařízení staveniště; to vše pod společným názvem "NOVÝ DOMOV - objekt pobytového sociálního zařízení" na pozemcích parc. č. A, B, C, D, E, F, G v katastrálním území V., dále povoleno kácení dřevin a stanovena povinnost náhradní výsadby. 2. Proti shora uvedenému rozhodnutí stavebního úřadu podali žalobci dne 20. 9. 2023 včasné a řádné odvolání, kterým rozhodnutí stavebního úřadu napadli v celém jeho rozsahu. Žalobci namítali, že rozhodnutí stavebního úřadu bylo zjevně vydáno v rozporu se zákonem a trpí celou řadou závažných vad, a napadli je pro jeho nepřezkoumatelnost, nezákonnost a nesprávnost spočívající v jeho obsahových i formálních vadách. 3. Jelikož žalovaný v napadeném rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil, podali proti němu žalobci dne 11. 3. 2024 žalobu. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobci spatřují nezákonnost napadeného rozhodnutí zejména ve třech oblastech, a to: nesprávné vyhodnocení záměru z hlediska výškové regulace, vytápění budoucího objektu, nedostatečné odůvodnění výjimky. 5. Pokud jde o první žalobní námitku, žalobci jsou přesvědčení, že žalovaný zcela nekonkrétně a bez podrobnějších úvah vyhodnotil, že záměr se nachází v území s výškovou hladinou V (12 až 21 m). 6. Objekty v této výškové hladině jsou však objekty nacházející se pouze jihozápadně od navrženého záměru. Žalovaný se však dle žalobců v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval přímo sousedící stavbou, ve které se nacházejí bytové jednotky ve vlastnictví žalobců, situovanou severovýchodně od záměru, která je tvořena několika nadzemním částmi, jejichž výška nepřesahuje 16 m, a která se nachází ve výškové hladině IV (9 až 16 m). 7. I když žalobci připouštějí, že je nutné vyhodnotit záměr ve vztahu k širšímu okolí, nelze dle jejich názoru opomenout vyhodnocení ve vztahu ke stavbám nejbližším, na což podle nich žalovaný zcela rezignoval a zatížil tak napadené rozhodnutí nezákonností, když bez konkrétních úvah zařazuje záměr do výškové hladiny bez vyhodnocení výškové hladiny přímo sousedících staveb. Nedostatečné posouzení výškových hladin pak vede k narušení charakteru stávající zástavby ve vztahu k nejbližší zástavbě, ve které se nacházejí bytové jednotky ve vlastnictví žalobců. 8. Žalobci jsou tak přesvědčeni o tom, že záměr je navržen v rozporu s ustanovením § 26 Pražských stavebních předpisů, což způsobuje zjevnou nezákonnost napadeného rozhodnutí. 9. Dále žalobci odkazují na § 9a odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, podle nějž je možné energetický posudek zajistit nejen v případech dle § 9a odst. 1 tohoto zákona, ale i v případě „posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem.“ 10. Podle žalobců však žalovaný v napadeném rozhodnutí toliko konstatuje, že zpracování posudku je možné, ale nikoliv nutné, aniž by své úvahy podrobněji odůvodnil a dále, že v území se nenachází žádný teplovod, z čehož lze „dovodit, že pokud teplovod neexistuje, není technicky možné se na něj napojit.“ Právě s ohledem na tuto skutečnost a možné rozšíření teplovodních rozvodů měl však stavebník dle žalobců tento energetický posudek předložit. 11. Žalobci jsou tak přesvědčeni, že vzhledem k tomu, že tuto situaci žalovaný nijak neřešil (stejně jako nijak nestanovil, kdo je příslušný k posouzení toho, zda využití tepla ze SZTE nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné, tj. že stavebník musí toto prokázat energetickým posudkem), zatížil rozhodnutí zjevnou nezákonností. 12. Konečně žalobci brojí proti povolení výjimky, jíž napadené rozhodnutí umožnilo stavebníkovi překročit maximální počet parkovacích stání, který může být v konkrétním území pro navrženou stavbu umístěn. Předmětný záměr se totiž nachází v zóně 1, která zahrnuje oblasti v docházkové vzdálenosti stanic metra v centrální části města. Minimální počet stání je zde stanoven ve výši 10 % ze základního počtu stání, maximální počet pak 35 % ze základního počtu stání. Pokud je maximální počet překročen, je nutné požádat o povolení výjimky, což žadatel učinil a stavební úřad vydal v rámci rozhodnutí výjimku z ustanovení § 32 pražských stavebních předpisů. 13. Žalobci jsou totiž přesvědčeni, že primárním účelem výše uvedeného omezení je v této zóně (v centru města) omezit množství dopravy, přičemž tento účel nebyl povolením výjimky vůbec dosažen a oproti smyslu právní úpravy došlo k navýšení dopravy v klidu o 80 %. 14. Povolení výjimky však nebylo řádně odůvodněno, když žalovaný nereagoval na zcela konkrétní odvolací důvody žalobců. Nemůže obstát ani tvrzení žalovaného uvedené v napadeném rozhodnutí, které by odůvodňovalo výjimku komfortem budoucích uživatelů záměru, když předmětem regulace dopravy není komfort uživatelů budoucího objektu, ale komfort obyvatel stávající zóny a minimalizace dopravní zátěže v území. Nebylo tak prokázáno, že povolením výjimky bude dosaženo účelu sledovaného právními předpisy a napadené rozhodnutí je tak dle nich nezákonné a věcně nesprávné. 15. Žalobci mají též za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné (pro nedostatečné odůvodnění) jako celek. 16. Z výše uvedených důvodů žalobci navrhli zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 17. Žalovaný se ve svém vyjádření omezil toliko na odkaz na napadené rozhodnutí a odmítnutí žalobních námitek žalobců, pročež navrhl zamítnutí žaloby. 18. Městská část Praha 2 jako osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k žalobě uvedla, že z žádného bodu žaloby nevyplývá, jaká konkrétní procesní práva žalobců byla nebo mohla být v řízení, ve kterém bylo vydáno napadené rozhodnutí, porušena, a dále že žalobci v řízení u jednotlivých námitek neuvedli, v čem konkrétně spočívá přímé dotčení jejich vlastnických práv ve vztahu k jimi tvrzeným námitkám, tedy jak konkrétně se námitky přímo dotýkají jejich vlastnického práva k jejich nemovitostem. Žalobní námitky se shodují s námitkami, které žalobci uplatnili v řízení a v odvolání, a které byly stavebním úřadem i žalovaným vypořádány, a ke kterým se osoba zúčastněná již vyjadřovala. 19. Napadené rozhodnutí nelze podle osoby zúčastněné považovat za nepřezkoumatelné ve smyslu výkladu tohoto pojmu správními soudy. 20. K záležitosti výškové regulace osoba zúčastněná uvedla, že stavba se nachází dle územního plánu hl. m. Prahy v tzv. stabilizovaném území, ve kterém se výšková hladina odvozuje z charakteru okolní zástavby s přihlédnutím k výškám uvedeným v Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Nadto i bezprostředním okolí stavby se rovněž nacházejí stavby stejného druhu, tedy stavby občanského vybavení, tedy stejný druh stavby jako je stavba, která plní úlohu domu pro seniory. K tomu poukázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž je nutno urbanistickou strukturu hodnotit v rámci širšího okolí, nikoli pouze v rámci místa nacházejícího se v bezprostřední blízkosti umísťované stavby. Pře