1 Afs 58/2017 — Nejvyšší správní soud

10 Af 28/2025- 31 - text 17 10 Af 28/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: SANGU IMPORT EXPORT s. r. o. IČ: 18 02 77 33 se sídlem Novodvorská 1070/8, 142 00 Praha – Libuš zast. TAL Consulting s. r. o. se sídlem Dřevná 382/2, 128 00 Praha – Nové Město proti žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Praha se sídlem Štěpánská 619/28, 111 21 Praha – Nové Město o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Zásah žalovaného spočívající ve vydání Výzvy k odstranění pochybností ze dne 23.10.2025, č. j. 8104393/25/2012-50521-109481, ve vztahu k přijatému zdanitelnému plnění vykázanému v oddílu B.2 kontrolního hlášení za období srpen 2025 pod číslem dokladu 362500478 od dodavatele YIT Stavo s. r. o., DIČ CZ26420562 ve výši základu daně 1 310 000,- Kč a daně 275 100 Kč, byl nezákonný. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vydání Výzvy k odstranění pochybností ze dne 23.10.2025, č. j. 8104393/25/2012-50521-109481 (dále jen „výzva“ či „výzva k odstranění pochybností“). Žalovanému vznikly pochybnosti při přezkoumání přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2025, a to o oprávněnosti uplatněného nároku na odpočet daně ve smyslu § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidaného hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“ nebo „ZDPH“). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá, aby soud určil, že zásah žalovaného spočívající ve vydání výzvy k odstranění pochybností byl nezákonný. Rovněž požaduje, aby soud žalovanému uložil zákaz pokračovat v postupu k odstranění pochybností. 3. Dále se žalobkyně žalobou domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vyměřit daň z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2025 tak, jak uvedla v daňovém přiznání a bez odkladu ji poukázat na příslušný bankovní účet žalobkyně. II. Skutkový stav a výzva k odstranění pochybností 4. Žalobkyně podala dne 23.09.2025 přiznání k dani z přidané hodnoty (dále též „DPH“) za zdaňovací období srpen 2025 pod č. j. 7499582/25/2012-50521-109481 (dále „daňové přiznání“). Téhož dne podala rovněž kontrolní hlášení za období srpen 2025 (č. j. 7497809/25/2012-50521-109481). V daňovém přiznání žalobkyně nárokovala pouze nárok na nadměrný odpočet daně v souhrnné výši 305 555,- Kč, a to za následující zdanitelná plnění: i. přijaté zdanitelné plnění týkající se pořízení nemovité věci, vykázané v oddílu B.2 kontrolního hlášení za období srpen 2025 pod číslem dokladu 362500478 od dodavatele YIT Stavo s. r. o., DIČ CZ26420562 (dále jen „YIT Stavo“) ve výši základu daně 1 310 000,- Kč a daně 275 100,- Kč (dále jen „Plnění A) ii. přijaté zdanitelné plnění týkající se konzultačních služeb, vykázané v oddílu B.2 kontrolního hlášení za období srpen 2025 pod číslem dokladu 2025030431 od dodavatele Foreigners.cz s. r. o., DIČ: CZ28824059 (dále je „Foreigners.cz“) ve výši základu daně 40 500,- Kč a daně 8 505,- Kč (dále jen „Plnění B) iii. přijaté zdanitelné plnění týkající se poradenství v oblasti nemovitostí, vykázané v oddílu B.2 kontrolního hlášení za období srpen 2025 pod číslem dokladu 20250275 od dodavatele LIVR konzult s. r. o., DIČ: CZ 14244080 (dále jen „LIVR konzult“) ve výši základu daně 95 000,- Kč a daně 19 950,- Kč (dále jen „Plnění C“) 5. Mezi žalobkyní a žalovaným proběhla před vydáním výzvy k odstranění pochybností neformální komunikace za účelem vyjasnění pochybností správce daně, a to dne 25.09.2025, kdy žalobkyně předložila tři daňové doklady (bod 4i-4iii tohoto rozsudku). Další neformální komunikace se mezi stranami uskutečnila formou emailových zpráv dne 22.10.2025, kdy žalobkyně předložila ve vztahu k Plnění A kupní smlouvu na nebytový prostor a čestné prohlášení, a to prostřednictvím odkazu na externí online úložiště (webová služba umožňující sdílení souborů prostřednictvím odkazu), neboť jejich velikost neumožňovala běžné zasílání emailem. Téhož dne žalovaný sdělil, že zaslané soubory nemůže otevřít, protože nemá přístup do externího online úložiště z důvodu kybernetické bezpečnosti úřadu. Žalobkyně následně dne 23.10.2025 podklady zaslala znovu v technicky použitelné podobě. Dne 23.10.2025 žalovaný vydal výzvu k odstranění pochybností, která byla žalobkyni doručena dne 30.10.2025. 6. Ve výzvě žalovaný zpochybnil nároky žalobkyně na nadměrný odpočet DPH za všechna jí tvrzená zdanitelná plnění. Pochybnosti žalovaného se ve vztahu k Plnění A zakládaly na důvodnému předpokladu, že nárok na odpočet DPH nebyl uplatněn v souladu s § 72 odst. 5 ZDPH. Ve vztahu k plnění B a C potom pochybnosti správce daně spočívaly v nenaplnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně ve smyslu § 72 a § 73 zákona o DPH. 7. Žalovaný ve výzvě vyzval žalobkyni, aby se k uvedeným pochybnostem vyjádřila a prokázala pravdivost údajů uvedených v přiznání a předložila důkazní prostředky (vyjma již předložených) tak, aby došlo k odstranění vznesených pochybností. Žalovaný upozornil, že jako důkazních prostředků lze užít všech podkladů, jimiž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Žalovaný demonstrativně vyjmenovává konkrétní důkazní prostředky (např. daňové a účetní doklady), které po žalobkyni požaduje. Zároveň stanoví lhůtu pro odstranění uvedených pochybností v délce 15 dnů ode dne doručení výzvy. 8. V odůvodnění výzvy žalovaný své pochybnosti blíže specifikuje. 9. Co se týče Plnění A, žalovaný uvedl, že z důkazních prostředků, jakož i z poskytnutého vyjádření vyplývá, že si daňový subjekt nárokuje odpočet daně z titulu úhrady zálohy na pořízení jednotky A.105 v bytovém domě Hodkovická. Žalovaný se domnívá, že vzhledem k tomu, že daňový subjekt disponuje pouze tzv. zálohovou fakturou, lze důvodně předpokládat, že nedošlo k předání nemovité věci ani ke změně vlastnického práva, tudíž se dodání předmětné věci nepovažuje na základě § 21 odst. 2 ZDPH za uskutečněné. Dodává, že ve smyslu § 20a odst. 1 zákona o DPH vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a podle § 72 odst. 5 ZDPH vzniká plátci nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Proto lze důvodně pochybovat o tom, že nárok na odpočet daně byl uplatněn v souladu s § 72 ZDPH, neboť plátci nevznikl na toto uplatnění nárok ve smyslu odst. 5 citovaného ustanovení. 10. K plnění B žalovaný uvedl následující. Žalobkyně nárokuje odpočet daně na základě daňového dokladu, který obsahuje nejednoznačný předmět plnění, a to cit. „Consultation 9x NGUYEN QUANG THE, NGUYEN THI THANH HUONG, PHAM NGUYEN TRUONG AN, PHAM QUYNH NGA, DANG BAO NGUYEN, NGUYEN DANG QUAN, TRAN THI LOAN, PHAM TRA MY, NGUYEN THI THU TRA“. Správci daně není zjevné, čeho se konzultace týkala, a proto není bez další součinnosti s daňovým subjektem schopen vyhodnotit, zda jsou splněny podmínky nároku na odpočet daně, tj. vyhodnotit, zda předmětné plnění je či bude použito v rámci ekonomických činností plátce. 11. K plnění B žalovaný vyjadřuje pochybnost o předmětu plnění „Poradenství v oblasti nemovitostí (WS),“ který je rovněž nejednoznačný. Žalovanému není zjevné, čeho se poradenství týkalo a v jakém rozsahu bylo poskytnuto. Proto není možné vyhodnotit, zda předmětné plnění je či bude použito v rámci ekonomických činností plátce. III. Žaloba a další podání účastníků 12. Žalobkyně v žalobě ze dne 11.12.2025 nejdříve líčí rozhodné skutkové okolnosti. 13. Dále odkazuje na metodický pokyn Generálního finančního ředitelství, č. j. 36378/22/7700-10124-011654 (dále jen „metodický pokyn“), dle kterého musí správce daně ve výroku výzvy specifikovat jednotlivé pochybnosti, které o tvrzení má. Nelze, jak to provedl žalovaný, tzv. opsat ze zákona všechny čtyři varianty pochybností, a ve skutečnosti se zabývat pouze jednou z nich. 14. Žalobkyně upozorňuje na výrazné pochybení žalovaného při právním hodnocení předloženého dokladu a posouzení nároku na odpočet DPH ve vztahu k Plnění A. Věc neměl hodnotit podle § 20a odst. 1 ZDHP, ale podle odst. 2 a 3 téhož ustanovení. (žalobkyně nesprávně uvádí odkaz na § 20 odst. 2 a 3, jedná se ovšem o zjevnou chybu v psaní – pozn. soudu), dle něhož vzniká povinnost přiznat daň z úplaty ke dni jejího přijetí, je-li poskytnuta před uskutečněním zdanitelného plnění a je-li zdanitelné plnění známo dostatečně určitě. Z předloženého dokladu plyne, že podmínky byly splněny, a proto žalobkyni náleží nárok na odpočet DPH, neboť splnila i další podmínky dle § 72 ZDPH. Předložený doklad splňuje náležitosti daňového dokladu k přijaté platbě, tedy dokladu podle § 28 odst. 1