Co znamená „Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně“ podle zákona?
Stručná odpověď: Plátce musí mít pro uplatnění odpočtu daně zpravidla daňový doklad, který prokazuje, že mu byla daň účtována nebo že ji přiznal.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 73 zákona č. 235/2004 Sb. (Zákon o dani z přidané hodnoty) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 73 odkazuje 935 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 21. 5. 2026
- Týká se: plátce
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 73 zákona o dani z přidané hodnoty stanovuje, jaké podmínky musí plátce daně splnit, aby mohl uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, a určuje lhůty pro jeho uplatnění.
V praxi
- Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období, kdy jsou splněny všechny podmínky, a nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce vzniku nároku.
- Pokud daňový doklad neobsahuje všechny náležitosti, lze nárok na odpočet prokázat i jiným způsobem.
- Jestliže je na dokladu uvedena vyšší daň, než jaká má být podle zákona, plátce může uplatnit odpočet jen do výše daně, která je v souladu se zákonem.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 73
Předně popřel, že by odpočty byly uplatněny v rozporu s § 72 –§ 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v účinném znění (dále jen „ZDPH“), které obšírně citoval.
… společností, a to v napadeném rozsudku podrobně popsaným způsobem a všichni obvinění tak činili s vědomím porušení povinností vyplývajících jim zejména z ustanovení § 6 odst. 1, odst. 2, § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, z ustanovení § 21 odst. 1, § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a z ustanovení § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů), a takto jednali v zištném …
Uvedeného trestného činu se obvinění podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustili společně s obviněným V. M. tím, že: vědomi si povinností vyplývajících zejména z § 6 odstavec 1, odstavec 2, § 7 odstavec 1 a § 8 odstavec 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, z § 21 odstavec 1, § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, a z § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, se záměrem neoprávněně ovlivnit daňovou povinnost právnické osoby J. s. r. o., ve vztahu k dani z …
Co říká § 73 – Zákon o dani z přidané hodnoty
§ 73 Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
(1) Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky:
a) při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad,
b) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem,
c) při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 2 až 4, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo
d) při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 2 až 4, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.
(2) Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1.
(3) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost z tohoto plnění přiznat daň.
(4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.
(5) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.
(6) Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle …
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Je klíčové pečlivě uchovávat daňové doklady a kontrolovat jejich správnost, protože jsou hlavním důkazem pro uplatnění odpočtu daně.
- Nepřekročit lhůtu pro uplatnění nároku na odpočet daně, jinak nárok zaniká.
- V případě, že plátce má nárok na odpočet daně jen v částečné výši, musí si dát pozor na specifické lhůty pro jeho uplatnění, které se liší od obecné lhůty.
Navazující ustanovení
Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky