2 As 146/2015 — Nejvyšší správní soud

16 A 56/2024- 31 - text 5 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: J. Š. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Petrem J. Bakešem sídlem U Olší 280, Velký Borek proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.10.2024, č. j. 51700/2024-160/4, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17.10.2024, č. j. 51700/2024-160/4, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 15. 1.2024 č.j. MHMP 34495/2024/Syř, kterým byl žalobce uznán vinným z porušení § 4 písm. a), c), § 5 odst. 1 písm. a), f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“ nebo „zákon“) a naplněním znaků skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) a podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona, které spáchal dne 20.06. 2023, kdy jízdou na kole v rozporu s ustanovením § 4 písm. c) zákona nerespektoval svislou dopravní značku č. B 2 „Zákaz vjezdu všech vozidel“, čímž se dopustil přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Následně v důsledku toho vjel do protisměru jízdy do křižovatky řízené světelnými signály ulic Francouzská a nám. Míru, kde se v blízkosti sloupu veřejného osvětlení č. 200052 střetl s osobním motorovým vozidlem. Tímto jednáním žalobce porušil ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Vlivem střetu vznikla hmotná škoda na obou vozidlech a došlo ke zranění žalobce, který byl z místa nehody odvezen vozidlem rychlé záchranné služby do nemocnice k ošetření, po němž byl propuštěn. Žalobce na místě dopravní nehody odmítl orientační a následně i odborné lékařské vyšetření za účelem zjištění, zdali nebyl během jízdy ovlivněn alkoholem, čímž porušil § 5 odst. 1 písm. f) zákona a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona. Při ohledání místa dopravní nehody bylo dále Policií ČR zjištěno, že jízdní kolo žalobce nebylo vybaveno kompletní povinnou výbavou podle vyhlášky č. 341/2014 Sb., přílohy 12, o výbavě jízdních kol, a to zadní odrazkou červené barvy, přední odrazkou bílé barvy, oranžovými odrazkami na obou stranách šlapátek, bílým světlometem vpředu a svítilnou červené barvy vzadu. Výše popsaným jednáním se žalobce dopustil porušení í § 5 odst. 1 písm. a) zákona a tím přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 27 000,-Kč. 2. Žalobce namítá, že nebylo prokázáno, že byl vyzván k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření ve smyslu § 21 odst. 1 zákona 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, proto nespáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. 3. Žalovaný má za to, že výzva policisty je prokázána audiovizuálním záznamem zákroku policie a úředním záznamem - výzvou k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření. Z audiovizuálního záznamu je dle žalovaného zřejmé, že žalobce byl již předtím vyzván a byl mu ponechán čas na konečné rozhodnutí a nyní je zachycena konečná výzva, na níž dal jednoznačnou odpověď. 4. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 5. V napadeném rozhodnutí žalovaný k předmětné námitce absence výzvy uvedl : „Z objektivního důkazu videozáznamu pořízeného policisty dle odvolacího správního orgánu naopak plyne, že se odvolatel odmítnutí výzvy podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb. jednoznačně dopustil a příslušná námitka je zčásti dle vnitřního obsahu nesrozumitelná, neboť ani není jasné, aplikaci jakého jiného a namísto kterého právního předpisu se zmocněnec domáhá. Výzva, porozumění výzvě, za jakým účelem je učiněna, na straně odvolatele, a její výslovné odmítnutí odvolatelem je na videozáznamu jasně patrné a tato okolnost je klíčová. Vzhledem k tomu, že odvolatel byl držitelem řidičského oprávnění, není dle odvolacího správního orgánu pochyb o tom, že situaci chápal správně, věděl, k čemu je vyzván a co činí, když výzvu odmítá. Videozáznam zachycuje tento podstatný moment, nikoliv celé jednání zasahujících policistů s odvolatelem na místě dopravní nehody. Z videozáznamu plyne, že jeden ze zasahujících policistů se v okamžiku pořizování záznamu odvolatele ptá: „…já se vás ještě zeptám naposled, jestli budete ochoten vykonat dechovou zkoušku nebo ne?“. Odvolatel odpovídá dvěma zápory „Ne“ za sebou se zavrtěním hlavy, že ne. Policista se doptává: „Takže odmítáte?“ Na to odvolatel reaguje pokývnutím hlavy a souhlasným citoslovcem „Mhm.“ Pak ještě odvolatel doplňuje větu „Nemám s tím dobrý zkušenosti.“ Provedení řádné výzvy s poučením nadto přisvědčuje listina Výzva k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 67/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, která byla zasahujícími policisty vložena do spisového materiálu, a úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před anebo během jízdy, ze dne 20. 06. 2023, z nichž rovněž ve shodě plyne poučení odvolatele a jeho nevyhovění příslušné výzvě. Důkazy shromážděné ve spise nezpochybňuje okolnost, že se odvolatel odmítl na místě k čemukoliv dále vyjádřit, nebo jakoukoliv listinu podepsat. Videozáznam nadto obsahuje pouze malou část celého zákroku, tvrzení o celkovém nesprávném postupu zasahujících policistů, který by způsoboval to, že odvolatel nebyl vůbec vyzván, ze strany zmocněnce tak představuje pouhou domněnku, které obsah spisové dokumentace nepřisvědčuje. Námitky vznesené v tom směru, že odvolatel nebyl vyzván ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., takže se ani neměl čemu podrobit, jsou dle odvolacího správního orgánu s ohledem na existenci videozáznamu a na něj navazující listiny liché a výklad záznamu, že byl „pouze dotázán“ a tedy nikoliv vyzván, směřuje přehnaně formalisticky k vyvinění odvolatele z odmítnutí výzvy, aniž by to bylo adekvátní jednoznačně zjištěnému stavu věci.“ 6. Soud má za to, že audiovizuální záznam prokazuje pouze výzvu policisty k dechové zkoušce, kterou žalobce odmítl. Pokud byl pořizován audiovizuální záznam zákroku policie, měl být pořízen v celém relevantním rozsahu a nikoli pouze jeho část, která nikterak neprokazuje existenci výzvy k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření. Není vyloučené, že policie učinila delší záznam a správnímu orgánu poskytla pouze část. Bylo na správním orgánu, aby vyzval policii k celému záznamu. Přestože má soud za to, že postup policisty nemohl být tak neprofesionální, aby nebyl schopen řádně vyzvat žalobce nejen k dechové zkoušce, ale i k podrobení se lékařskému vyšetření, nelze přistoupit na argumentaci žalovaného, že výzvě na dechovou zkoušku „určitě“ předcházela kvalifikovaná výzva na podrobení se lékařskému vyšetření. Shodně soud odmítá důkazní hodnotu výzvy k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření, která není opatřena podpisem žalobce. Jde tak o úřední záznam správního orgánu, který bez dalšího nemůže být výlučným důkazem o prokázání skutkového stavu. Úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci; nelze jej však považovat za důkazní prostředek. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu slouží mj. svědecký výslech osoby, která úřední záznam pořídila, nikoli tento záznam sám (NSS 1 As 96/2008 – 115). 7. Přestože je soud zásadním odpůrce alkoholu při užití dopravního prostředku, neboť vliv alkoholu může mít fatální důsledky pro ostatní účastníky silničního provozu, nelze popřít vyšetřující zásadu deliktního práva, dle které musí být vina obviněnému prokázána. 8. Dle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu je řidič povinen se podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví je orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u k