23 A 4/2026 – Městský soud v Praze

23 A 4/2026- 29 - text 6 23 A 4/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Postulkovou ve věci žalobce: D. T., narozený dne X, občan X zdržující se na území republiky na adrese X zastoupený JUDr. Veronikou Pupalovou, advokátkou sídlem Májová 606/35, 350 02 Cheb proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím ve vrácení žádosti o dočasnou ochranu ze dne 9. 1. 2026 žalobci pro nepřijatelnost, evidované pod sp. zn. OAM17774/DO-2026, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce, občan Ukrajiny, dne 9. 1. 2026 požádal v České republice o dočasnou ochranu podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace (lex Ukrajina) (dále též „Lex Ukrajina“). Žádost žalovaný označil žalobci za nepřijatelnou podle § 5 odst. 1 písm. b) Lex Ukrajina, protože žalobce nepobýval před dnem 24. 2. 2022 na Ukrajině, ale nacházel se na území České republiky na vízum vydané za účelem zaměstnání, a jednak podle § 5 odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina, protože žalobce figuruje v Platformě pro výměnu informací o žadatelích a držitelích dočasné ochrany mezi členskými státy (Temporary Protection Platform) jako držitel dočasné ochrany v Rumunsku. Nepřijatelnost žalovaný vyznačil přímo v tiskopisu žádosti. 2. Žalobce se podanou žalobou domáhá vydání rozsudku, kterým by soud konstatoval, že zásah žalovaného spočívající v tom, že mu dne 9. 1. 2026 vrátil žádost o dočasnou ochranu jako nepřijatelnou, byl nezákonný. Zároveň požaduje, aby soud zakázal žalovanému pokračovat v porušování jeho práv, a přikázal mu, aby obnovil stav před vrácením žádosti. 3. Žalobce v žalobě nesouhlasí se žalovaným, který vyhodnotil jeho žádost o dočasnou ochranu za nepřijatelnou, jelikož nebylo prokázáno, že žalobce je osobou podle § 3 Lex Ukrajina (tedy že nebyl na území Ukrajiny v rozhodný den a byl vysídlen v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil, pozn. soudu) a dále žalobce nesouhlasí, že mu trvá dočasná ochrana v Rumunsku. Žalobce ohledně dočasné ochrany v Rumunsku blíže uvedl, že mu byla udělena dne 11. 7. 2024, ačkoli přes Rumunsko toliko tranzitně projížděl do ČR a platila mu do 31. 3. 2026, avšak svůj pobyt v Rumunsku dříve zrušil, o tom dostal vyrozumění dne 16. 10. 2024. Na Ukrajinu se nemůže vrátit, rozhodl se žít v ČR s příbuznými a přáteli, proto zde podal žádost o dočasnou ochranu. Žalobce poukázal na četnou judikaturu. 4. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ji navrhl jako nedůvodnou zamítnout. Uvedl, že žádost žalobce je nepřijatelná z důvodů podle § 5 odst. 1 písm. b), f) Lex Ukrajina. 5. Žalovaný k důvodu podle § 5 odst. 1 písm. b) Lex Ukrajina uvedl, že žalobce ke dni 24. 2. 2022 se nenacházel na území Ukrajiny, nýbrž pobýval na území České republiky, což žalobce nesporuje, uvedl to i ve své žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Žalobce byl totiž v té době držitelem platného víza vydaného Českou republikou za účelem zaměstnání č. 010596812 s platností od 26. 1. 2022 do 22. 4. 2022, s dobou pobytu 87 dnů, počet vstupů „MULT“. Podle vstupních a výstupních razítek zaznamenaných v cestovním dokladu žalobce, že zřejmé, že žalobce přicestoval do schengenského prostoru dne 29. 1. 2022 a vycestoval z něj dne 23. 12. 2022. Žalobce opustil Ukrajinu nikoli v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu, ale již dříve z jiných důvodů. 6. Žalovaný k důvodu podle § 5 odst. 1 písm. f) Lex Ukrajina uvedl, že žalobce figuruje v Platformě pro výměnu informací o žadatelích a držitelích dočasné ochrany mezi členskými státy (Temporary Protection Platform) jako držitel dočasné ochrany v Rumunsku. Dočasnou ochranu, resp. povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany v jiném členském státě, žalobce již získal. Dále žalovaný konstatoval, že podle § 3 odst. 3 zák. č. 65/2022 Sb. zaslal dne 25. 8. 2025 Evropské komisi oznámení o riziku vyčerpání kapacit pro zvládání následků plynoucích z hromadného přílivu vysídlených osob a potřebě přijetí opatření k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a konstatované zveřejnil na svých internetových stránkách. Dále žalovaný zmínil přijetí recitálů pro oblast druhotných pohybů. 7. Žalobce na písemné vyjádření žalovaného k žalobě nereagoval. 8. Městský soud v Praze v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“), přezkoumal popsaný skutkový děj. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalovaný výslovně souhlasil a žalobce nevyjádřil nesouhlas rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), souhlasil tudíž konkludentně. Podkladem pro rozhodnutí soudu je primárně tiskopis žádosti o dočasnou ochranu, který žalobce u žalovaného podal, a který mu žalovaný vrátil. Obsah tohoto dokumentu je oběma účastníkům řízení z povahy věci dobře znám, nesporují jej a posouzení důvodnosti žaloby záleží na zodpovězení právní otázky. 9. Soud konstatuje, že žaloba je přípustná. Vyplývá to ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 3. 4. 2025 č. j. 1 Azs 174/2024-42 i rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále též „SDEU“) ze dne 27. 2. 2025 C753/23, ve věci Krasiliva. 10. Soud připomíná, že řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. je postaveno na principu, že je to žalobce, kdo s ohledem na dispoziční zásadu soudu předkládá konkrétní důvody, pro které považuje žalobou napadený postup za nezákonný. Obsah a kvalita žaloby v zásadě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu. Není přitom úlohou soudu, aby za žalobce žalobní argumentaci dotvářel. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, přebíral by roli advokáta jedné ze stran (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010 č. j. 4 As 3/2008-78, a přímo ve vztahu k žalobě na ochranu před nezákonným zásahem pak rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2024 č. j. 1 Ads 161/2024-59, bod 38). 11. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byly zaměřeny přímo proti němu nebo v jejich důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (viz rozsudek NSS z 17. 3. 2008 č. j. 2 Aps 1/2005-65). 12. K důvodu podle § 5 odst. 1 písm. b) Lex Ukrajina soud konstatuje, že žalobce v žalobě letmo zpochybnil odmítnutí jeho žádosti o dočasnou ochranu podle tohoto důvodu [§ 5 odst. 1 písm. b) Lex Ukrajina], jeho námitky zůstaly v obecné rovině. Podle soudu žalobce k tomuto důvodu dostatečně nevzal v potaz, že žalovaný jeho žádost zamítl proto, že žalobce v cestovním pase č. FU107283 platným ode dne 11. 2. 2019 do dne 11. 2. 2029 má Českou republikou vylepený vízový štítek, podle kterého byl v rozhodné době držitelem platného krátkodobého víza vydaného za účelem zaměstnání č. 010596812 s platností ode dne 26. 1. 2022 do dne 22. 4. 2022, s dobou pobytu 87 dnů a se vstupy „MULT“, a toto vízum i realizoval, jelikož mu odpovídají vstupní i výstupní razítka v pasu, podle kterých žalobce přicestoval do schengenského prostoru dne 29. 1. 2022 a vycestoval z něj až dne 23. 12. 2022. 13. Soud žalobci uvedené vyjádření žalovaného zaslal, žalobce na něj nikterak nereagoval. S ohledem na uvedené soud proto v míře obecnosti odpovídající argumentaci žalobce přezkoumal zákonnost důvodu podle § 5 odst. 1 písm. b) Lex Ukrajina, pro který žalovaný přijetí jeho žádosti odepřel a tuto mu pro nepřijatelnost vrátil. 14. Podle § 5 odst. 1 písm. b) Lex Ukrajina je žádost nepřijatelná, jestliže je podána cizincem, který není uveden v § 3 Lex Ukrajina. V § 3 Lex Ukrajina jsou vymezeny osoby, na něž se zákon Lex Ukrajina vztahuje. Podle § 3 odst. 1 Lex Ukrajina uděluje žalovaný dočasnou ochranu cizincům, na které se povinně vztahuje prováděcí rozhodnutí Rady 2022/382 Rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, kterými je Česká republika vázána . 15. V prováděcím rozhodnutí Rady 2022/382, jež aktivovalo stav hromadného přílivu osob, jak jej předpokládá směrnice o dočasné ochraně Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto o