38 A 3/2026 – Městský soud v Praze

38 A 3/2026- 36 - text pokračování 8 38 A 3/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Bedřichem v právní věci žalobce: L. K. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Řezáčem sídlem Koperníkova 822/25, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2025, čj. MD-73228/2025-160/3 takto: I. Rozhodnutí žalovaného z 22. 12. 2025, čj. MD-73228/2025-160/3, se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16 270 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Ondřeje Řezáče. Odůvodnění Vymezení věci 1. Magistrát hl. m. Prahy žalobce vyrozuměl, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, a současně jej vyzval, aby odevzdal řidičský průkaz v důsledku pozbytí řidičského oprávnění (oznámení ze dne 26. 8. 2025, čj. MHMP 887942/2025). Žalobce s tím nesouhlasí, a proto se poté, co neuspěl s námitkami a odvoláním, obrátil na soud. 2. Pro věc je podstatné, zda oznámení o uložení pokuty příkazem na místě byla způsobilými podklady pro záznam bodů v registru řidičů, nebo zda si magistrát měl opatřit originály příkazových bloků. Dále se soud zabýval tím, zda měl magistrát žalobce vyrozumět o jeho možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, a zda jej měl vyzvat k doplnění odvolání. Argumentace účastníků Obsah žaloby 3. Žalobce má za to, že napadené i prvostupňové rozhodnutí o námitkách (rozhodnutí ze dne 18. 9. 2025, čj. MHMP 954974/2025/Dit), jsou nepřezkoumatelná. Navrhuje proto, aby soud obě rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. 4. Namítl, že správní orgány nezohlednily jeho argumentaci. Prvostupňové rozhodnutí kromě překopírované žalobcovy argumentace obsahuje pouze šablonovité vyjádření v tom smyslu, že správní orgán nemá povinnost přezkoumávat nic jiného, než zda přidělený počet bodů odpovídá právní kvalifikaci. Napadené rozhodnutí pak tuto argumentaci pouze opakuje. 5. Dále namítl, že nebyl vyrozuměn o tom, že by ve věci probíhalo jakékoli dokazování, ani o tom, že se může seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobce ve svých podáních poukázal na konkrétní vady příkazových bloků, které způsobují jejich neplatnost, případně nicotnost. Správní orgány si však tyto bloky neopatřily a místo toho pouze opsaly záznamy z evidence registru řidičů. Judikatura přitom uvádí, že v řízení o námitkách se lze bránit tím, že účastník žádný přestupek nespáchal, případně že příkazové bloky nenabyly právní moci, protože neobsahují některou ze stanovených náležitostí (např. podpis přestupce nebo podpis pokutujícího). V takovém případě příkazové bloky nejsou způsobilými podklady pro záznam v bodovém hodnocení. Správní orgány si však příkazové bloky neopatřily a neprovedly jimi dokazování, tím pádem se ani nemohly řádně vypořádat s žalobcovou argumentací. 6. Magistrát zároveň postupoval nesprávně, neboť nevyzval žalobce k doplnění blanketního odvolání a rovnou jej postoupil žalovanému. Magistrát měl postupovat podle ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění, které ukládá správnímu orgánu povinnost odstranit nedostatky podání. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhl, aby ji soud zamítl. 8. K námitce, že se nevypořádal s žalobcovou argumentací, žalovaný uvedl, že žalobce podal pouze blanketní odvolání. Podle správního řádu přitom odvolací správní orgán přezkoumává napadené rozhodnutí jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. 9. Magistrát nemusel žalobce vyrozumět o jeho možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Podle ustanovení § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o silničním provozu), totiž může být vydání rozhodnutí, kterým správní orgán námitky řidiče zamítne, prvním úkonem v řízení. 10. Žalovaný nesouhlasí s tím, že podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče může být pouze pravomocné rozhodnutí o přestupku. Primárním podkladem není příkazový blok, jak uvádí žalobce, ale oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Správní orgány jsou povinny vyžádat si originály příkazových bloků jen tehdy, vyvstanou-li důvodné pochybnosti o údajích obsažených v oznámení o uložení pokuty. Žalobce však uplatnil pouze obecné námitky, které nevyvolávají potřebu doplnit spisový materiál o kopie příkazových bloků. Pokud žalobce namítal, že na příkazových blocích chybí vyplněné jméno úřední osoby či že jsou uvedené údaje nečitelné, znamená to, že tyto bloky musel mít k dispozici. Žalobce je však ke svým námitkám nedoložil. Jeho tvrzení tak zůstala nedoložená a nekonkrétní. Posouzení věci soudem 11. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž účastníci konkludentně souhlasili [ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.)]. Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, jenž tu byl v době rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 12. Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná. 13. Žaloba je důvodná. K nezaslání výzvy k doplnění odvolání 14. Soud se nejprve věnoval otázce, zda správní orgány pochybily, když žalobce nevyzvaly k doplnění blanketního dovolání. 15. Obecně platí, že pokud je ve správním řízení podáno odvolání bez konkrétních odvolacích důvodů (tzv. blanketní odvolání), je na správním orgánu, aby odvolatele v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu vyzval k odstranění této vady, tedy k doplnění důvodů odvolání, a to i v případě, že odvolatel sám uvedl, že v určité lhůtě odvolání doplní, a následně tak neučiní [rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 6. 3. 2009, čj. 1 As 4/2009-53, a ze dne 4. 5. 2023, čj. 5 As 69/2022-17, všechna zde citovaná rozhodnutí NSS jsou dostupná též online na www.nssoud.cz]. 16. NSS ve své judikatuře dospěl k závěru, že správní orgán výjimečně nemusí vyzývat k odstranění vad podání tehdy, pokud podatel svých procesních práv zneužívá tím, že opakovaně záměrně činí vůči správnímu orgánu podání, která vykazují různé vady (v daném případě podání bez podpisu), přestože si je vědom, jaké náležitosti musí podání obsahovat, neboť o nich byl již v minulosti opakovaně poučen. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně proto nemusí nijak procesně reagovat (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 12. 2018, čj. 4 As 113/2018-39, publikovaný pod č. 3836/2019 ve Sbírce NSS, bod 28). K tomu je však třeba dodat, že vždy musí být zřejmé, že takové jednání mělo zcela nelegitimní účel – např. znemožnit rozhodnutí o přestupku v rámci prekluzivní lhůty či docílit zahlcení správního orgánu (usnesení NSS ze dne 4. 5. 2023, čj. 5 As 69/2022-17, bod 12, nebo rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2019, čj. 1 As 52/2019-43). Zákaz zneužití práva je prostředkem ultima ratio, a proto musí být uplatňován nanejvýš restriktivně (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 27. 5. 2010, čj. 1 As 70/2008-74, č. 2099/2010 Sb. NSS). 17. V nyní posuzované věci žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že JUDr. Rejlek, který žalobce zastupoval ve správním řízení, podává opakovaně blanketní odvolání, přestože si je vědom, jaké náležitosti má odvolání obsahovat, a v blanketních odvoláních sám avizuje, že je na výzvu správního orgánu doplní. K tomu žalovaný odkázal na několik spisových značek, v nichž takto JUDr. Rejlek postupoval. Žalovaný v tom spatřuje abuzivní praktiku. Dospěl proto k závěru, že je zřejmé, že poučení o doplnění odvolání by bylo zcela neúčelné a vedlo by pouze k prodlužování řízení. 18. Soud však dospěl k závěru, že pouhé podání blanketního odvolání není samo o sobě způsobilé zamezit správnímu orgánu, aby v dané věci včas rozhodl. Ani ze správního spisu nevyplývá, že by se JUDr. Rejlek podáním blanketního odvolání snažil zmařit naplnění účelu správního řízení. Pokud by mělo jít o abuzivní jednání, muselo by být z okolností případu zřejmé, že jeho účelem je činění obstrukcí (usnesení NSS čj. 5 As 69/2022-17, bod 15). Žalovaný však ani nespecifikuje, jak má podání blanketního odvolání ohrožovat účel správního řízení, pouze uvádí, že žalobcův tehdejší zástupce podává blanketní odvolání opakovaně, ačkoliv je srozuměn s tím, že odvolání má být odůvodněné. 19. Ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu nenechává správnímu orgánu žádný prostor pro vlastní uvážení, zda vadu podání bez dalšího „přejde“, či aktivně vyzve podatele k odstranění vady (či mu jinak pomůže s jejím odstraněním). Správní orgán musí být v tomto ohledu aktivní, tedy musí odvolatele vyzvat k o