7 As 273/2014 — Nejvyšší správní soud

6 A 144/2025- 44 - text pokračování 13 6 A 144/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobce: J.S. zastoupený advokátem Mgr. Petrem Machem sídlem Slezská 1297/3, Praha proti žalovanému: Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy sídlem Kongresová 1666/2, Praha o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem takto: I. Určuje se, že stanovení výše kauce ze dne 3. října 2025, a její převzetí dne 13. října 2025, na základě potvrzení o převzetí kauce, č. j. KRPA-312519-2/PŘ-2025-001406, bylo nezákonné. II. Žalovaný je povinen vrátit žalobci kauci ve výši 10 000 Kč, jež byla u žalobce vybrána dne 13. října 2025 proti vydanému potvrzení o převzetí kauce, č. j. KRPA-312519-2/PŘ-2025-001406, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 270 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce, Mgr. Petra Macha. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobci byla dne 3. 10. 2025 v 16:15 hodin v ulici XXX, Praha, žalovaným uložena povinnost ke složení kauce v částce 10 000 Kč, kterou žalobce odmítl zaplatit. Žalovaný mu tak následně zadržel tabulky registrační značky XXX. Dané motorové vozidlo nemohl žalobce využívat do doby složení kauce, tedy do 13. 10. 2025 do 11:04 hodin. [2] V rámci formuláře potvrzujícího zadržení tabulek registrační značky žalovaný uložení kauce zdůvodnil tím, že žalobce je důvodně podezřelý, se bude vyhýbat přestupkovému řízení. Rovněž uvedl, že by náklady spojené s vymáháním pokuty byly nepřiměřené, či by vymožení vůbec nebylo možné. Žalobce měl vykazovat vysoce rizikové chování, poněvadž byl v poslední době řešen za velmi závažné přestupky v dopravě a hrozil mu vysoký peněžitý trest, bodové hodnocení a případný zákaz řízení motorového vozidla. [3] Žalobce v návrhu výroku rozsudku se domáhá toho, aby mu byla převzatá kauce vrácena s tím, že tvrdí, že mu tato kauce byla nezákonně stanovena. II. Žalobní argumentace [4] Žalobce namítá neexistenci předpokladu žalovaného, který usoudil, že náklady spojené s vymáháním pokuty by byly nepřiměřené, nebo by vymožení nebylo možné vůbec. K tomuto uvádí, že se věnuje živnostenské činnosti v oblasti nákladní vnitrostátní dopravy. Sídlo podnikání má na stejné adrese, kde je veden jeho trvalý pobyt. Zdůrazňuje, že nemá žádné daňové nedoplatky. Rovněž nedluží na pokutách. Ani proti němu není vedeno exekuční nebo insolvenční řízení. Proto dané tvrzení žalovaného shledává nepodloženým a neodůvodněným. Tvrzení o jen obtížné možnosti vymožení pokuty dle jeho názoru není důvodné, ani kdyby byly současně řešeny také jiné žalobcovy přestupky, nebo kdyby byl ohrožen vysokým peněžitým trestem nebo bodovým záznamem. Poukazuje na skutečnost, že předmětná kauce mu byla uložena v souvislosti s ustanovením § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále též „zákon o silničním provozu“). Na základě § 125c odst. 5 písm. c) daného zákona je možné uložit pokutu v maximální výši 10 000 Kč. Žalobce argumentuje, že tato částka nepředstavuje „vysoký peněžitý trest“, na rozdíl od trestů, které lze uložit dle prvního odstavce daného ustanovení ve výši 25 000 – 75 000 Kč. [5] Žalobce dále rozporuje existenci důvodného podezření na vyhýbání se žalobce přestupkovému řízení. Uvádí, že uložení kauce není odůvodněno co do konkrétních skutečností, jež by mohly opodstatnit tvrzení, že se žalobce bude vyhýbat řízení o přestupku. Rozporuje také tvrzení žalovaného, že byl „v poslední době řešen za velmi závažné přestupky v dopravě“. Shledává jej neurčitým a nahodilým. Nevyplývá z něj, že by se měl žalobce vyhýbat přestupkovému řízení. Zdůrazňuje, že ani žalovaný neuváděl, že by se žalobce vyhýbal řízení o některém z žalovaným tvrzených velmi vážných přestupků. O to méně lze usuzovat, že se bude žalobce vyhýbat přestupkovému řízení v případě vykazujícím menší závažnost. [6] Žalobce rovněž namítá nesprávné zhodnocení závažnosti předmětného přestupku. Jelikož žalobci hrozí peněžitý trest do výše 10 000 Kč, jedná se o trest, který je v rámci systému trestů upravených v zákoně o silničním provozu trestem nízkým, jelikož pokuty dle daného zákona mohou dosahovat až 150 000 Kč. Nesouhlasí ani s tvrzením o hrozbě zákazu řízení motorových vozidel, jelikož za daný přestupek není možné tento trest uložit. [7] Z výše uvedeného žalobce dovozuje, že žalovaný neměl zákonný důvod k uložení dané kauce ani k zadržení tabulek registrační značky. Zadržet tyto tabulky je totiž dle § 124c odst. 1 zákona o silničním provozu možné jen v případě, kdy je žalovaný oprávněn vybrat kauci. Žalobce proto shledal, že nezákonný výběr kauce představuje nezákonný zásah do jeho práv. Kauci musel složit, aby mohl opět užívat dané motorové vozidlo. Byla tak přímo zasažena jeho majetková sféra. [8] Žalobce v podané žalobě rovněž poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu. K povinnosti odůvodnit výběr kauce odkazuje na bod 21 jeho rozsudku ze dne 7. 9. 2015, č. j. 6 As 149/2015–18. Ve vztahu k tvrzení o hrozbě vyhýbání se řízení o přestupku odkazuje na rozsudek ze dne 17. 8. 2016, č. j. 7 As 97/2016–43 (str. 5, poslední odstavec). Z posledně uvedeného rozsudku žalobce rovněž dovozuje, že důvodné podezření o vyhýbání se přestupkovému řízení není představováno ani samotnou hrozbou vysoké sankce, hrozbou zákazu řízení motorového vozidla, ani bodovým postihem. Žalobce připomíná také rozsudek ze dne 27. 5. 2015, č. j. 2 As 72/2015-36, který má výše uvedené potvrzovat. Ve vztahu k možnosti domáhat se vrácení kauce skrze zásahovou žalobu odkazuje žalobce na závěry formulované Nejvyšším správním soudem ve výše citovaném rozsudku ve věci 7 As 97/2016 (str. 7-9). [9] Z výše popsaných důvodů formuloval žalobce svůj žalobní návrh takto: „Žalovaný je povinen žalobci vrátit kauci ve výši 10.000 Kč, nezákonně uloženou žalobci dne 3. října 2025, složenou žalobcem dne 13. října 2025, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.“ III. Vyjádření žalovaného [10] Žalovaný zdůrazňuje, že v rámci Potvrzení o převzetí kauce i v úředním záznamu jsou uvedeny „samostatné, na sobě nezávislé, ale vzájemně se posilující důvody“. Každý z těchto důvodů je konkretizován ve vztahu k žalobci. [11] Ve vztahu k opakovanému páchání přestupků žalovaný poukázal na to, že v průběhu roku 2025 měl žalobce spáchat sedm přestupků. Čtyři z nich byly hodnoceny čtyřmi body, tři byly hodnoceny až šesti body. Ačkoli byla rozhodnutí v těchto řízení v předmětné době nepravomocná, představuje dle žalovaného daný vzorec žalobcova jednání „silný indikátor“, že se bude žalobce vyhýbat přestupkovému řízení, což vyplývá z judikatury. [12] K reálnému riziku dosažení 12 bodů a pozbytí řidičského oprávnění, v případě že by žalobce byl v daných přestupkových řízeních uznán vinným, žalovaný uvedl, že shledal vyhodnocení provedené příslušným policistou správným. Dodal, že z judikatury vyplývá, že silnou motivací k vyhýbání se přestupkovému řízení je právě hrozba ztráty řidičského oprávnění. [13] K závažnosti předmětného přestupku a výši hrozící pokuty žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že „[p]řekročení rychlosti o 37 km/h v obci je přestupek, ohodnocený 4 body, sankcionovaný až 10 000 Kč. Jedná se tedy o přestupek závažný, spojený s vysokým peněžitým trestem a dalším bodovým zatížením. V kombinaci s tím, že žalobce má v témže roce již sedm nepravomocně projednávaných přestupků, představuje hrozící sankce reálnou motivaci k vyhýbání se řízení“. Opět odkázal na judikaturu správního soudů, která považuje závažnost hrozící sankce za relevantní individualizovanou okolnost, jež může zakládat důvodnou obavu ve smyslu § 124c odst. 1 zákona o silničním provozu. [14] Ve vztahu k riziku obtížné vymahatelnosti sankce žalovaný uvedl, že daný policista žalobci na místě zdůvodnil, že dané riziko vyplývá z opakovaného páchání přestupků, hrozící kumulace bodů, hrozících správních trestů a rovněž závažnosti nyní řešeného přestupku. Dodává, že v případě, kdy je obtížná vymahatelnost pokuty podložena konkrétní okolností, představuje legitimní důvod k uložení kauce. [15] Následně žalovaný dodal, že postup policisty na místě nebyl mechanický. Jednalo se o úvahu konkrétní, individualizovanou, logickou, opřenou o objektivní zjištění. Zdůraznil také, že v žalobcově případě provedl test proporcionality, přičemž uložení sankce splnilo podmínku vhodnosti (bylo způsobilým prostředkem k tomu, aby byla zajištěna žalobcova účast v přestupkovém řízení), potřebnosti (nebyl k dispozici jiný prostředek, který by vykazoval srovnatelný účinek) a přiměřenosti (zásah trval po omezený čas, přičemž žalobce měl možnost jej kdykoliv ukončit tím, že kauci složí). [16] Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobce, který ze závěrů plynoucích z rozsudku Nevyššího správního soudu ve věci 7 As 97/2016 vyvodil, že žalobní návrh zásahové žalob