8 A 116/2025 – Městský soud v Praze

8 A 116/2025- 33 - text 10 8 A 116/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně: Dvůr Čejč s.r.o., IČO: 07189389, sídlem č.p. 3, 696 14 Čejč, zastoupen advokátem Mgr. Petrem Pařilem, se sídlem Škárova 809/16, 612 00 Brno, proti žalovanému: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., Sokolovská 394/17, 186 00 Praha 8, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 06. 2025, č. j.: S-0202629/117052/2022–P, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhá soudní ochrany proti rozhodnutí představenstva žalovaného Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., ze dne 30. června 2025, č. j. S0202629/117052/2022–P (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 2da odst. 9 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „zákon o zemědělství“), rozhodl o námitkách žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Výboru podpor žalovaného ze dne 25. března 2025, č. j. S0202629/117052/2022–V (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým nebylo žádosti žalobkyně v části týkající se investice návěs Fliegl ASW 271 vyhověno. 2. Žádostí ze dne 27. října 2022 žalobkyně žádala poskytnutí podpory v rámci programu Zemědělec na pořízení zemědělské techniky, konkrétně návěsu Fliegl ASW 271 a obraceče. Žádost byla u žalovaného vedena pod č. j. S0202629/117052/2022. Podle prvostupňového i napadeného rozhodnutí se podporou v tomto programu rozumí poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení úvěrů poskytnutých zemědělským podnikatelům, a to na nákup techniky do zemědělské prvovýroby nebo na výstavbu, pořízení nebo zhodnocení nemovitého majetku v zemědělských závodech, které souvisejí se zemědělskou prvovýrobou. Poskytování podpory v tomto programu se v době podání žádosti řídilo Pokyny pro poskytování podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. v rámci programu Zemědělec, č. j. PGRLF, a.s. 123102/2019 (dále jen „Pokyny pro poskytování podpor“). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobkyně podala dne 27. 10. 2022 žádost o poskytnutí podpory úroků v programu Zemědělec na pořízení obraceče píce Pöttinger HIT HT 11100 a návěsu Fliegl ASW 271 Taurus Fox; žádost doložila kupními smlouvami, předávacími protokoly, úvěrovou smlouvou a daňovými doklady. Žalovaný žádosti vyhověl pouze částečně, neboť ve vztahu k návěsu ji zamítl s odůvodněním, že ten měl být žalobkyni dodán již dne 25. 10. 2022, tedy před podáním žádosti, čímž měla být porušena podmínka nezahájení realizace investice před podáním žádosti; tento závěr žalovaný opřel výlučně o datum uvedené v původním předávacím protokolu. 4. Proti tomuto závěru podala žalobkyně námitky, v nichž tvrdila, že datum v původním protokolu bylo chybné, a doložila opravený předávací protokol, emailovou komunikaci s dodavatelem, technický průkaz, daňové doklady, úvěrovou smlouvu a kupní smlouvy, z nichž dovozovala faktické dodání obou strojů dne 5. 1. 2023; žalovaný však ani v námitkovém řízení žádosti ve vztahu k návěsu nevyhověl. 5. Žalobkyně namítá, že žalovaný zjistil skutkový stav nesprávně, když část důkazů opomenul, jiné hodnotil izolovaně a rozhodující význam přisoudil jedinému dokumentu, který byl následně opraven, aniž by posoudil důkazy v jejich vzájemných souvislostech; hodnocení důkazů má podle ní znaky tendenčnosti a libovůle. 6. Dále žalobkyně tvrdí, že závěr o dodání dne 25. 10. 2022 je nelogický a odporuje ostatním listinám, průběhu uzavírání smluv i ekonomické racionalitě, neboť stroj měl být podle žalovaného dodán ještě před uzavřením kupní smlouvy, zajištěním financování a identifikací výrobního čísla. 7. Podle žalobkyně žalovaný nedoložil existenci dříve sjednaného právně vymahatelného závazku dodání; tuto konstrukci založil výlučně na tvrzeném dodání v říjnu 2022 a na smluvním termínu dodání do 31. 10. 2022, aniž by z těchto skutečností bylo možné dovodit existenci závazku vzniklého před podáním žádosti. 8. Žalovaný též nesprávně vyložil pojem právního rizika, který dovodil z formální chyby v předávacím protokolu, přestože ta byla následně vysvětlena a opravena, přičemž podle žalobkyně právní riziko nemůže spočívat v pouhé formální nepřesnosti, nýbrž pouze v objektivně přetrvávajících pochybnostech o splnění podmínek podpory. 9. Žalobkyně namítá porušení zásady materiální pravdy, neboť žalovaný nezjistil skutkový stav bez důvodných pochybností, a učinil skutkové závěry založené na domněnkách, nikoli na komplexním hodnocení provedených důkazů. 10. Konečně žalobkyně namítá porušení zásady legitimního očekávání, neboť při posouzení obsahově totožné dokumentace postupoval žalovaný rozdílně ve vztahu k oběma strojům, když podporu na obraceč přiznal, zatímco u návěsu (přes doplnění opraveného předávacího protokolu) žádost zamítl, čímž vytvořil nedůvodný a racionálně neodůvodněný rozdíl v zacházení. 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že poskytování podpor podle § 2da zákona o zemědělství představuje nenárokové plnění podléhající pravidlům veřejné podpory podle čl. 107 SFEU, přičemž podmínky jednotlivých programů musí být dodrženy striktně; jednou z nich je motivační účinek, jenž je dán pouze tehdy, neníli realizace investice zahájena před podáním žádosti, přičemž zahájením se rozumí i vznik prvního právně vymahatelného závazku. 12. V posuzované věci žalovaný vycházel z předávacího protokolu předloženého žalobkyní, v němž bylo uvedeno datum předání návěsu předcházející podání žádosti, a dospěl k závěru, že podmínka motivačního účinku splněna nebyla; následně předložené opravené listiny a vyjádření dodavatele neshledal způsobilými odstranit vzniklé pochybnosti, neboť pocházely od týchž subjektů, které vystavily i původní dokumentaci. 13. Žalovaný zdůrazňuje, že odpovědnost za bezrozpornost předkládaných podkladů tíží žadatele o podporu a že samotná existence rizika ve smyslu § 2da odst. 8 zákona o zemědělství postačuje k nevyhovění žádosti; rozdílné posouzení druhého stroje odůvodňuje bezrozporností dokumentace. Navrhl proto žalobu jako nedůvodnou zamítnout. III. Posouzení žaloby 14. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (souhlas žalobkyně byl v souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního presumován). 15. Žaloba není důvodná. 16. Podstatou sporu je otázka, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem a Pokyny pro poskytování podpor, pokud napadeným rozhodnutím potvrdil závěr, že žádosti žalobkyně o poskytnutí podpory v rámci programu Zemědělec v části týkající se investice návěs Fliegl ASW 271 nelze vyhovět. 17. Soud při posouzení důvodnosti podaných žalobních námitek vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, čj. 8 Afs 267/2017-38 (všechna zde citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná též online na www.nssoud.cz), podle něhož správní orgány a soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí. Soud také zdůrazňuje, že smyslem soudního přezkumu není stále dokola podrobně opakovat to, co již bylo vyřčeno. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že „[j]e-li rozhodnutí žalovaného správního orgánu řádně odůvodněno, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují-li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází-li krajský soud k jiným závěrům, je přípustné, aby si krajský soud správné závěry se souhlasnou poznámkou osvojil“ (srov. rozsudky ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005 – 130, č. 1350/2007 Sb. NSS, ze dne 20. 7. 2016, č. j. 3 As 46/2014 – 28, či ze dne 25. 10. 2016, č. j. 7 As 175/2016 – 32). Napadené rozhodnutí uvedeným požadavkům podle názoru soudu dostojí. 18. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí městský soud uvádí následující: Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí spočívá podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, přičemž nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost předchází případné