8 A 89/2025 – Městský soud v Praze

8 A 89/2025- 31 - text 6 8 A 89/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce M. K., nar. X bytem Y proti žalovanému zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10 Ministerstvo dopravy Odbor agend řidičů sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2025, č. j. MD-35879/2025-160/3, sp. zn. MD/35879/2025/160 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2025, čj. MD-35879/2025-160/3, sp. zn. MD/35879/2025/160, se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 270 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Emila Flegela, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobci bylo dne 19. 8. 2024 doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení držitele řidičského průkazu členského státu Evropské unie (dále jen „oznámení“) a současně byl informován o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku, tj. do 9. 8. 2025. Proti doručenému oznámení podal žalobce námitky, o nichž rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravně-správních činností dne 17. 1. 2025, č. j. MHMP 49757/2025/Dit, sp. zn. S-MHMP 1860124/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že podané námitky se jako nedůvodné zamítl a provedený záznam 12 bodů ke dni 9. 8. 2024 potvrdil. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 31. 3. 2025 odvolání, o němž bylo rozhodnuto žalovaným dne 19. 6. 2025, č. j. MD-35879/2025-160/3, sp. zn. MD/35879/2025/160 (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že se jako opožděné zamítá. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v žalobě rekapituloval, že prvostupňové rozhodnutí bylo vypraveno dne 20. 1. 2025, adresát (žalobce) nebyl zastižen, proto bylo adresátovi oznámeno uložení rozhodnutí dne 22. 1. 2025, a následně doručeno fikcí po uplynutí 10denní úložní doby od oznámení o uložení, tj. 3. 2. 2025, a vloženo do jeho poštovní schránky. Dne 4. 2. 2025 započal běh 15denní lhůty pro podání odvolání, která marně uplynula dne 18. 2. 2025. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 2. 2025. Odvolání bylo podáno prostřednictvím poštovního doručovatele dne 31. 3. 2025. Bylo tak podáno opožděně a zamítnuto. 4. S tímto žalobce však nesouhlasí. Dne 30. 12. 2024 prostřednictvím zmocněnce doručil prvostupňovému orgánu plnou moc a od tohoto dne byl tedy zastoupen. Zmocněnci žádné rozhodnutí však nebylo nikdy doručeno. 5. Žalobce odkázal na ust. § 34 správního řádu, dle kterého pokud je účastník zastoupen, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt. 6. Vzhledem k ust. § 34 správního řádu nebylo řádně doručeno zástupci, proto takové doručení nemělo účinky pro běh lhůt. Žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 78 A 5/2011-31, dle kterého je pro běh lhůt nerozhodné, zda a kdy byla písemnost zastoupenému doručena. Dle žalobce tak podané odvolání nemohlo být posouzeno jako opožděně, nýbrž bylo podáno předčasně. Vadu nedoručení písemnosti zmocněnci nelze zhojit doručením rozhodnutí přímo zastoupenému. Žalobce se dále ztotožnil s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2008, č. j. 1 As 100/2008-61, neboť rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nespadá do kategorie písemností dle § 34 odst. 2 správního řádu, které se doručují zástupci tak zastoupenému. Stejné platí pro řízení o námitkách proti záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 20. 1. 2025 a doručeno žalobci fikcí dne 13. 2. 2025 (pozn. soudu: správně má být 3. 2. 2025) a následně vloženo do poštovní schránky. Následujícího dne 14. 2. 2025 (pozn. soudu: správně má být 4. 2. 2025) započal běh 15denní lhůty pro podání odvolání. Lhůta marně uplynula dne 18. 2. 2025, rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 19. 2. 2025. Odvolání bylo podáno k doručení až dne 31. 3. 2025. Prvostupňový orgán i žalovaný proto dospěly závěru, že odvolání bylo podáno opožděně. 8. Dle žalovaného se jedná o opakovaný modus operandi vyskytující se i v jiných řízeních vedených prvostupňovým orgánem. V rámci probíhajícího řízení zasílá Mgr. Z. B. plnou moc, která není připojena pracovnicí podatelny správního orgánu I. stupně ke spisu. „Následně přes pokračující písemnou komunikaci s účastníky řízení tito reagují údajně osobně v rámci takové komunikace (vždy odesílají písemná podání shodně v obálce s velice drobným stejným písmem natištěnou adresou odesílatele, shodně jako u okruhu obálek odesílaných do dalších řízení také z odesílací adresy neexistující na adrese firmy „S., X“, přičemž na této adrese sídlí několik set společností, případně jsou v řadě řízení podání činěna bez ohledu na osobu konkrétního účastníka řízení z e-mailové adresy x). Přičemž přes předpokladatelné kontakty účastníků řízení za dané situace se zmocněncem Mgr. B. tento se nikdy nezapojuje do provádění úkonů v řízení, které konají s pomocí popsaných poštovních obálek údajně sami účastníci řízení. Následně účastníci řízení podávají opět osobně „věrohodně“ opožděná odvolání, po nichž následuje procesní stránku věci napadající žaloba právě od JUDr. Flegela.“ 9. Dle názoru žalovaného se jedná o čistě účelové jednání. Žalovaný následně odkázal na své vyjádření k věci ke sp. zn. MD-24118/2025 a městským soudem totéž vedené pod sp. zn. 11 A 49/2025. 10. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného uvedl, že jeho tvrzení o opakované modu operandi je nepřezkoumatelné, neboť není jasné, o jaká řízení se jedná a co mají společného se žalobcem a nyní projednávanou věcí. Naopak modus operandi lze sledovat ze strany orgánu I. stupně a žalovaného, neboť v průběhu správního řízení ignorují osobu zmocněnce a vydávají nezákonná rozhodnutí. Žalobce odkázal na rozsudek městského soudu ve věci č. j. 11 A 49/2025-30. III. Posouzení žaloby 11. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. Soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního, neboť žalobce s takovým postupem souhlasil a žalovaný se nevyjádřil, soud má proto za to, že rovněž s takovým postupem souhlasí. 12. Jádrem sporu mezi účastníky řízení je posouzení, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí žalobcem podaného odvolání pro opožděnost. 13. Žaloba je důvodná. 14. Žalobce namítá, že v průběhu správního řízení (dne 30. 12. 2024) doručil prostřednictvím zmocněnce prvostupňovému orgánu plnou moc pro Mgr. Z. B. a od toho dne je zastoupen zmocněncem. Zmocněnci však nebylo doručené žádné rozhodnutí ve věci až do 20. 1. 2025. Dle názoru žalobce tak podané odvolání dne 31. 3. 2025 nemohl orgán posoudit jako opožděné. 15. Ze správního spisu bylo zjištěno: 16. Prvostupňové rozhodnutí č. j. MHMP 49757/2025/Dit bylo vydáno dne 17. 1. 2025 a vypraveno prostřednictvím doručovatele České pošty dne 20. 1. 2025. Žalobce byl dne 22. 1. 2025 vyzván k vyzvednutí písemnosti a bylo mu zanecháno poučení. Po uplynutí 10denní úložní doby byla písemnost žalobci doručena fikcí, tj. dne 3. 2. 2025 a následně mu byla vhozena do poštovní schránky. Od následujícího dne, tj. 4. 2. 2025 počala běžet 15denní lhůta pro podání odvolání. Dne 19. 2. 2025 prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci po marném uplynutí lhůty pro podání odvolání. 17. Žalobce dne 31. 3. 2025 prostřednictvím České pošty podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím. 18. Prvostupňový orgán v záznamu ze dne 20. 8. 2025 uvedl, že ke spisu bylo doložena plná moc datovaná dnem 22. 10. 2024, zplnomocňující Mgr. Z. B. – advokáta, ČAK X, která byla doručena správnímu orgánu dne 30. 12. 2024. Plná moc však byla předána na jiné oddělení vlivem technicko-administrativního pochybení, kdy byla plná moc špatně vyhodnocena a zařazena. 19. Podle ustálené judikatury je soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2003, čj. 5 A 14/2002 - 35, č. 287/2004 Sb. NSS, ze dne 30. 9. 2008, čj. 8 As 51/2006 - 112, a ze dne 27. 11. 2008, čj. 2 As 53/2007 - 111; aktuálně rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2024, čj. 8 As 198/2023 - 33, bod 16). Proto se soud nezabývá posouzením zákonnosti prvo