8 Ad 2/2025 – Městský soud v Praze

8 Ad 2/2025- 68 - text 15 8 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce: Ing. B. J., nar. X bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Barborou Kolářovou, se sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1, ev. č. ČAK 17438, proti žalovanému: Nejvyšší státní tajemník, se sídlem Jindřišská 34, 110 00 Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2024, č. j. MV-172222-32/SR-2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se správní žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Nejvyššího státního tajemníka (dále jen „žalovaný“ nebo „odvolací orgán“) ze dne 25. 11. 2024, č. j. MV-172222-32/SR-2021 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“), kterým bylo potvrzeno rozhodnutí státního tajemníka v Ministerstvu financí ze dne 19. 8. 2021, č. j. MF-23860/2021/3002-19 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), o převedení žalobce na jiné služební místo ve Specializovaném finančním úřadu (konkrétně na služební místo č. X – Sekce výkonu daní II – Odbor cenové kontroly – Oddělení cenové kontroly V, v oborech služby Finance a Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a hazardní hry, se službou na služebním místě na dobu neurčitou a se služebním působištěm v Praze). 2. Původně byl žalobce zařazen na služební místo ve 14. platové třídě v oddělení cenové kontroly Ministerstva financí (1602), jehož agenda byla pravomocným rozsudkem městského soudu ze dne 21. 4. 2021, č. j. 8 A 124/2020-65, označena za věcně nepříslušnou. V důsledku tohoto rozsudku byla agenda ukončena a převedena na Specializovaný finanční úřad. Na základě změny systemizace, schválené usnesením vlády č. 558 ze dne 21. 6. 2021, bylo zrušeno oddělení, v němž žalobce působil, a většina služebních míst včetně jeho byla zrušena. 3. Prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 1. 2022, č. j. MV-172222-7/SR-2021 (dále jen „původní druhostupňové rozhodnutí“), kterým zamítl odvolání žalobce. Ten brojil žalobou podanou u Městského soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 19. 6. 2024, č. j. 5 Ad 5/2022-58, zrušil původní druhostupňové rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný, jenž si v nyní posuzované věci opakovaně vyžádal od služebního orgánu doplnění spisu, dne 25. 11. 2024 vydal (po opakovaném vyjádření žalobce k doplněným podkladům) napadené rozhodnutí, kterým opětovně potvrdil prvostupňové rozhodnutí a zamítl odvolání žalobce. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce namítá, že při změně systemizace a souvisejících organizačních změnách došlo k nerovnému zacházení a diskriminaci z důvodu věku, což odporuje antidiskriminačnímu zákonu. Namítá, že služební orgán postupoval účelově, netransparentně a na základě osobních vazeb, nikoli objektivních kritérií, čímž porušil zásady rovného přístupu k veřejné službě. Tvrdí, že služební orgán předem rozhodl, kteří zaměstnanci budou zvýhodněni, a ostatním včetně žalobce neposkytl možnost ucházet se o volná místa, ačkoli taková místa existovala. Namítá, že služební orgán zneužil postup podle metodického pokynu, který nemá oporu v zákoně, a jeho aplikace vedla k nerovnému zacházení. Žalobce uvádí, že kritérium míry metodické činnosti, na něž se služební orgán odvolává, nebylo dodrženo, neboť vybraná služební místa neměla vyšší podíl metodických činností než ostatní, a v některých případech jej neměla vůbec. Tvrdí, že dodatečné tvrzení o spolupráci s jiným oddělením je nepravdivé a zakládá se na mimořádných úkolech hrazených mimořádnými odměnami, nikoli na systemizované metodické činnosti. Uvádí, že zvýhodnění se týkalo zejména mladších zaměstnanců, zatímco starší byli převedeni na Specializovaný finanční úřad nebo ukončili služební poměr. Podle žalobce jde o diskriminaci z důvodu věku, což již jednou potvrdil soud. Dodává, že žalovaný nevypořádal ani další případy individuálního zvýhodnění mladších zaměstnanců, kteří byli bez výběrového řízení zařazeni na služební místa v oddělení 1601 na základě vlastní žádosti, zatímco žalobci bylo tvrzeno, že žádná vhodná místa nejsou k dispozici. Uvádí, že žalobce měl složenou úřednickou zkoušku v oboru legislativa, zatímco někteří zvýhodnění zaměstnanci ji neměli a nesplňovali ani požadavky na vzdělání. Podle žalobce se diskriminace promítla i do platové oblasti, kdy zvýhodněným zaměstnancům byla zachována 14. platová třída, zatímco žalobci a dalším dvěma zaměstnancům převedeným na Specializovaný finanční úřad byla snížena na 12. platovou třídu. Tvrdí, že jde o účelový postup služebního orgánu, který obchází zákon o státní službě a porušuje zásady rovného přístupu k veřejné službě. Žalovaný podle žalobce tuto námitku nevypořádal v souladu s právními závěry soudu. 5. Dále žalobce namítá, že byl převeden na služební místo, které pro něj není vhodné, což je v rozporu s § 61 odst. 1 zákona o státní službě. Dalším žalobním bodem je nevhodnost služebního místa, na které byl žalobce převeden. Tvrdí, že služební orgán od počátku sledoval záměr převést vybrané zaměstnance na Specializovaný finanční úřad bez jakéhokoli posouzení vhodnosti tohoto převedení ve vztahu ke konkrétním zaměstnancům. Podle žalobce tento postup odporuje § 61 odst. 1 zákona o státní službě a metodickému pokynu. Uvádí, že formální prověrka volných míst byla provedena až v srpnu 2021, kdy již byla všechna vhodná místa obsazena jinými zaměstnanci, a že služební místo, na které byl převeden, nebylo nalezeno, ale vytvořeno bez ohledu na jeho práva. Tvrdí, že argumentace žalovaného o „obdobnosti činností“ je nepravdivá, neboť nové místo vyžaduje zcela odlišné činnosti a dodatečné složení dvou úřednických zkoušek, zatímco jiné místo, které bylo označeno jako nevhodné, by vyžadovalo pouze jednu zkoušku a bylo by obsahově bližší dosavadní činnosti žalobce. Namítá, že odmítnutí jeho kvalifikace s odkazem na „zastaralost“ vzdělání je projevem věkové diskriminace. Zdůrazňuje, že prakticky žádné z kritérií stanovených metodickým pokynem není splněno, což odůvodňuje závěr o nevhodnosti služebního místa. Nově vytvořené pracoviště se formálně nachází na území stejné obce (Prahy), avšak je vzdáleno od dosavadního pracoviště 42 minut veřejnou dopravou, přičemž bydliště žalobce na Praze 9 bylo vzdáleno pouhých 9 minut veřejnou dopravou od dosavadního pracoviště (představuje tak denní dobu nejméně 70 minut dojíždění navíc). Žalobce uvádí, že kumulace více výjimek z kritérií vhodnosti (platová třída, obor služby, služební úřad, místo výkonu služby) představuje synergický negativní dopad na žalobce, který měl být posouzen v celku, nikoli izolovaně. 6. Nově pak žalobce namítá porušení procesních práv a zásady dvojinstančnosti řízení, když žalovaný instruoval služební orgán k doplnění spisu a odůvodnění, aby bylo možné odvolání zamítnout. Nově žalobce namítá porušení procesních práv a zásady dvojinstančnosti řízení. Tvrdí, že žalovaný aktivně instruoval služební orgán, jak doplnit spis a odůvodnění, aby bylo možné odvolání zamítnout, což dokládá e-mailová komunikace ze dne 10. září 2024. Podle žalobce tím žalovaný překročil rámec své pravomoci, porušil zásadu nestrannosti a připravil žalobce o řádný opravný prostředek. Namítá, že rozsah doplnění spisu ve druhém stupni přesáhl přiměřenou míru a odporuje smyslu zákona, neboť odvolací orgán nemá nahrazovat činnost orgánu prvního stupně. Tvrdí, že pokud spis neobsahoval podklady pro přezkum zákonnosti rozhodnutí, měl žalovaný věc vrátit k novému projednání. 7. Podle žalobce také žalovaný nerespektoval závazný právní názor městského soudu a nerozhodl podle stavu věci ke dni vydání rozhodnutí služebního orgánu. Žalobce uzavírá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť nerespektuje závazný právní názor soudu, ignoruje skutečný stav věci ke dni vydání rozhodnutí služebního orgánu a potvrzuje postup, který byl účelový, netransparentní a diskriminační. Navrhuje, aby soud přezkoumal zákonnost změny systemizace a navazujících služebních předpisů jako závazných podkladů rozhodnutí a aby zrušil i původní rozhodnutí služebního orgánu o převedení žalobce na jiné služební místo. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nesouhlasí s tvrzením žalobce o diskriminaci z důvodu věku. Uvádí, že se tímto argumentem znovu zabýval na základě rozsudku městského soudu a posoudil postavení všech dotčených zaměstnanců. Tvrdí, že přesun tří služebních míst do oddělení 1601 byl odůvodněn zachováním metodických činností a spoluprací s tímto oddělením. Dodává, že relevantní vzorek osmi zaměstnanců je příliš malý pro závěr o diskriminaci a že jeden z přesunutých zaměstnanců byl věkově srovnatelný se žalobcem. Připouští nedostatečnou komunikaci v období května a června 2021, avšak uvádí, že tato skutečnost nemůže způsobit nezákonnost rozhodnutí. Odmítá tvrzení o diskriminačním jednání při obsazování dalších míst a uvádí, že za