— Nejvyšší správní soud

6 A 6/2002- 65 - text 6 A 6/2002 - 65 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Michala Mazance, v právní věci žalobce L. G. A., družstva, zastoupeného JUDr. Josefem Tichým, advokátem, se sídlem v Kramolech 39, proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnově 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2001, čj. 345/2001 – 2165, t a k t o : I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Zemědělské agentury v Šumperku ze dne 27. 11. 2001, čj. 345/2001 – 2165, označené jako Doplněk číslo 2 k rozhodnutí ze dne 29. 6. 2001, čj. 345/2001 – 2165, se pro vady řízení z r u š u j e a v ě c se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 4 650 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Josefa Tichého ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne 19. 12. 2001 podanou v zákonné lhůtě a adresovanou Vrchnímu soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného (jeho Zemědělské agentury v Šumperku) ze dne 27. 11. 2001, čj. 345/2001 – 2165, kterým bylo doplněno jeho rozhodnutí ze dne 29. 6. 2001, čj. 345/2001 – 2165, o poskytnutí dotace a vyrovnávacího příspěvku. Tvrdil, že žádostí ze dne 28. 2. 2001 požádal žalovaného o poskytnutí dotace a vyrovnávacího příspěvku. Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2001, čj. 345/2001 – 2165, opřeným o ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. a ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 505/2002 Sb. žalovaný žádosti vyhověl a poskytl žalobci jednak vyrovnávací příspěvek ve výši od 5 613 457 Kč do 8 493 530 Kč, a jednak dotaci ve výši 8 387 893 Kč. V rozhodnutí žalovaný také konstatoval, že případné zálohy a konečná výše sazby vyrovnávacího příspěvku budou stanoveny dodatečně. Vyrovnávací příspěvek byl přitom žalobci poskytnut v rámci programu pomoci méně příznivým oblastem dle ustanovení § 9 nařízení vlády č. 505/2000 Sb. a dotaci žalobce obdržel v rámci agroenvironmentálního programu. Dne 9. 7. 2001 vydal žalovaný doplněk č. 1 k uvedenému rozhodnutí, jímž stanovil výši zálohy na vyrovnávací příspěvek v částce 5 613 457 Kč a na dotaci v částce 5 032 735 Kč. Rozhodnutím ze dne 27. 11. 2001 žalovaný doplnil své původní rozhodnutí ze dne 29. 6. 2001 tak, že žalobci předepsal k vrácení částku 2 258 299 Kč a současně určil, že mu zbývá doplatit žalobci částku 0,00 Kč. Žalobce dále uváděl, že rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2001 je soudně přezkoumatelné, protože z ustanovení § 2, § 4 odst. 1, 2 zákona č. 252/1997 Sb. a z ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 505/2000 Sb. vyplývá, že na poskytnutí dotace a vyrovnávací příspěvek je právní nárok, když se nejedná o rozhodnutí, které by zvláštní zákon z takového přezkumu vyloučil. Napadeným rozhodnutím žalovaného byla žalobci předepsána k vrácení částka 2 258 299 Kč, jež má představovat rozdíl mezi přiznanou celkovou výší vyrovnávacího příspěvku a dotace, tj. částkou 8 387 893 Kč a vyplacenou zálohou ve výši 10 646 192 Kč. Žalobce zdůrazňoval, že uvedené rozhodnutí žalovaného doplňuje předchozí rozhodnutí, jímž mu byla přiznána dotace i vyrovnávací příspěvek. Pokud tedy ze zpochybněného rozhodnutí vyplývá, že vyrovnávací příspěvek činí 0,00 Kč, je jeho obsah v rozporu s rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 6. 2001. Do celkové výše přiznané dotace a vyrovnávacího příspěvku tak nebyla zohledněna částka, jež byla žalobci přiznána minimálně ve výši 5 613 457 Kč, protože vyrovnávací příspěvek byl poskytnut v rozpětí od 5 613 457 Kč do 8 493 530 Kč. S ohledem na to činí podle žalobce celková výše vyrovnávacího příspěvku a dotace minimálně částku 14 001 350 Kč a nikoli jen 8 387 893 Kč. Ze všech popsaných důvodů byl žalobce přesvědčen o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného s tím, že mu naopak má být doplacena minimálně částka 3 355 158 Kč jako doplatek na poskytnutou dotaci, a rovněž doplacena částka na vyrovnávacím příspěvku. Vzhledem k tomu žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů řízení, jež konkretizoval. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 27. 2. 2002, čj. 3195/2002 – 2060, k žalobě uváděl, že na základě žádosti byla žalobci přiznána jak dotace, tak i vyrovnávací příspěvek (a došlo i k poskytnutí zálohy), neboť žádost splňovala stanovené podmínky. Provedenými kontrolami ze dne 2. 11. 2001 však bylo zjištěno porušení kritérií, za kterých lze podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. dotaci poskytnout, a proto bylo rozhodnutí o jejím přiznání ze dne 29. 6. 2001, čj. 345/2001 – 2165, změněno rozhodnutím ze dne 13. 11. 2001 a vysloveno, že se příjemci dotace vyrovnávací příspěvek nepřiznává. V důsledku toho bylo zároveň provedeno zaúčtování poskytnuté zálohy na vrub předpokládaného doplatku žalobce. Žalovaný připomínal, že postupoval v souladu se zákonem, neboť ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. nevylučuje změnit rozhodnutí o poskytnutí dotace. Kromě toho žalovaný ještě dodával, že ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 téhož zákona není na dotaci právní nárok, a proto napadené rozhodnutí nelze s přihlédnutím k ustanovení § 248 odst. 2 písm. i) o. s. ř. (v době podání vyjádření se na řízení o žalobě vztahovalo ustanovení části páté, hlavy druhé o. s. ř., ve znění tehdy účinném) přezkoumat. Z uvedených důvodů navrhoval žalovaný zamítnutí žaloby. V replice ze dne 28. 5. 2002 žalobce připomínal, že v dané věci nebylo rozhodováno o dotaci, ale o vyrovnávacím příspěvku, který je rovněž nárokovým plněním. Navíc předmětem soudního řízení není rozhodování o žádosti na poskytnutí takového plnění, nýbrž je zpochybněno rozhodnutí, jímž bylo původní rozhodnutí ze dne 29. 6. 2001 změněno. K uvedenému rozhodnutí, ale chyběly jak právní, tak i věcné předpoklady, jak uváděl v žalobě. V další části repliky se žalobce zabýval výsledky kontrol žalovaného ze dne 2. 11. 2001, jež byly součástí předloženého spisu žalovaného. Podáním ze dne 12. 3. 2003 žalobce na výzvu soudu jednak sdělil konkrétní návrhy důkazů, které navrhoval k prokázání žalobních bodů zařazených v žalobě, a dále podrobně rozebral výsledky kontrol provedených žalovaným dne 2. 11. 2001. K tomu připojil své věcné připomínky i právní závěry s tím, že trvá na žalobě. Při řešení dané věci je namístě nejdříve připomenout, že dne 1. 1. 2003 vstoupila v účinnost nová právní úprava správního soudnictví uskutečněná zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kterou byl kromě jiného zřízen Nejvyšší správní soud (do dne 31. 12. 2002 bylo správní soudnictví upraveno v páté části o. s. ř.). Dále je nutno uvést, že Vrchní soud v Praze, jenž byl dle původní právní úpravy správního soudnictví k vyřízení této žaloby věcně i místně příslušným soudem, o ní do dne 31. 12. 2002 nerozhodl, a proto věc převzal k dokončení řízení a k vydání rozhodnutí Nejvyšší správní soud (§ 132, § 130 odst. 1 s. ř. s.), který v řízení postupoval podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s., jenž upravuje řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a následující s. ř. s.). Předmětem napadeného rozhodnutí žalovaného byla problematika účelové dotace (tzn. vázané jejím poskytovatelem na určitý účel) a účelového vyrovnávacího příspěvku (tj. rovněž vázaného jeho poskytovatelem na určitý účel), jež byly upraveny nařízením vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění účinném pro rok 2001 (dále pouze „nařízení vlády“). I přes formálně rozdílné pojmenování, je nepochybné, že jak dotace, tak i vyrovnávací příspěvek poskytované dle citovaného nařízení vlády mají obdobnou povahu i cíl. Dotace jsou totiž peněžními prostředky, kterými stát podporuje podpůrné programy i mimoprodukční funkce v zemědělství (§ 2 odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství ve znění účinném pro rok 2001 - dále jen „zákon o zemědělství“, § 1 a následující nařízení vlády). Vyrovnávací příspěvky jsou pak peněžní prostředky, jimiž stát vytváří podmínky k podpoře méně příznivých oblastí a k tomu také přijímá programy pomoci (§ 2 odst. 4 zákona o zemědělství, § 1 a následující nařízení vlády). Jinak řečeno, vyrovnávací příspěvek je dotací státu určenou pro částečné vyrovnání ekonomické újmy vznikající při hospodaření v méně příznivých oblastech, jak je ostatně již výslovně uvedeno v ustanovení § 1 odst. 1 nařízení vlády v jeho znění účinném od 1. 1. 2002. Z uvedeného je zřejmé, že i vyrovnávací příspěvek poskytovaný v roce 2001 dle nařízení vlády byl dotací – jedním z výdajů státního rozpočtu [§ 3 písm. a) § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném pro rok 2001 (dále pouze „rozpočtová pravidla“)]. Na dotace nebyl právní nárok, pokud zvláštní p