8 Afs 78/2008 — Nejvyšší správní soud

8 Afs 78/2008- 60 - text 8 Afs 78/2008 - 64 Spis 8 Afs 78/2008 byl spojen se spisem číslo 8 Afs 58/2008 a pod touto spisovou značkou bylo rozhodnuto takto: 8 Afs 58/2008 - 1 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: VIKTORIAPLAY, a. s., se sídlem Nitranská 1, Liberec, zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem Jindřicha Plachty 28, Praha 5, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 7. 2007, čj. 9157/07-1300, čj. 9163/07-1300, čj. 9166/07-1300 a čj. 9168/071300, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 13. 5. 2008, čj. 59 Ca 90/2007  39, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 Afs 58/2008, a proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2007, čj. 14181/071300-500391, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 8. 7. 2008, čj. 59 Ca 166/2007  33, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 Afs 78/2008, t a k t o : I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod spisovými značkami 8 Afs 58/2008 a 8 Afs 78/2008 s e s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí a nadále budou vedeny pod spisovou značkou 8 Afs 58/2008. II. Kasační stížnosti s e z a m í t a j í . III. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech. IV. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech. O d ů v o d n ě n í : I. Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9157/07-1300, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Liberci (správce daně) ze dne 6. 2. 2007, čj. 26223/07/192913/7059, kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období listopad 2006 ve výši 1 113 977 Kč. Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9163/07-1300, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebnímu výměru správce daně ze dne 20. 3. 2007, čj. 68131/07/192913/7059, kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2006 ve výši 273 321 Kč. Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9166/07-1300, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebnímu výměru správce daně ze dne 11. 4. 2007, čj. 106078/07/192913/7059, kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2007 ve výši 23 228 Kč. Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2007, čj. 9168/071300, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebnímu výměru správce daně ze dne 3. 5. 2007, čj. 122471/07/192913/7059, kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2007 ve výši 30 352 Kč. Rozhodnutím ze dne 29. 10. 2007, čj. 14181/07-1300-500391, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebnímu výměru správce daně ze dne 11. 6. 2007, čj. 139990/07/192913/7059, kterým byla žalobci vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2007 ve výši 30 526 Kč. II. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2007, čj. 9157/07-1300, čj. 9163/071300, čj. 9166/07-1300 a čj. 9168/071300, žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, který ji rozsudkem ze dne 13. 5. 2008, čj. 59 Ca 90/2007  39, zamítl. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2007, čj. 14181/07-1300-500391, žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, který ji rozsudkem ze dne 8. 7. 2008, čj. 59 Ca 166/2007  33, zamítl. Krajský soud v obou rozsudcích shodně uvedl, že v posuzovaných věcech je nesporné, že žalobce provozoval loterie a jiné podobné hry ve smyslu § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“). Podle § 51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění platném pro posuzovaná zdaňovací období, je provozování loterií a jiných podobných her (§ 60 zákona o dani z přidané hodnoty) zařazeno při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 o dani z přidané hodnoty mezi plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet. Podle § 113 zákona o dani z přidané hodnoty nabyl § 51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty účinnosti dnem 1. 1. 2005, na tom nic nemění ani pozdější novelizace § 113 učiněná zákonem č. 109/2006 Sb. Podle § 75 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, ve znění platném od 1. 1. 2005, nemá plátce nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 51 zákona o dani z přidané hodnoty, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 72 odst. 2 písm. d) zákona o dani z přidané hodnoty]. Krajský soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že toto ustanovení jednoznačně omezuje možnost plátce daně, který provozuje loterie a jiné podobné hry ve smyslu § 60 zákona o dani z přidané hodnoty, tedy uskutečňuje plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet podle § 51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty, uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k provozování loterií a jiných podobných her. K možné aplikaci § 68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty na případ žalobce v posuzovaných zdaňovacích obdobích krajský soud uvedl, že podle citovaného ustanovení bylo od daně s nárokem na odpočet osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her (§ 60 o dani z přidané hodnoty), mimo her uvedených v § 2 písm. b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o loteriích“). Toto ustanovení však bylo definitivně zrušeno ke dni 31. 12. 2004, neboť podle § 113 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty k tomuto dni uvedené ustanovení společně s § 51 odst. 1 písm. i) zákona o dani z přidané hodnoty pozbylo platnost. Od 1. 1. 2005 zároveň nabyl účinnosti § 51 odst. 1 písm. j) zákona o dani z přidané hodnoty a provozování loterií a jiných podobných her (§ 60 zákona o dani z přidané hodnoty) bylo od tohoto data zařazeno mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Na tom nemůže nic změnit ani znění čl. XVII bodu 2 [pozn. Nejvyššího správního soudu: krajský soud zde omylem uvedl § 59 bod 2., jedná se přitom o zřejmou chybu v psaní] zákona č. 109/2006 Sb., podle něhož se s účinností od 1. 4. 2006 zákon o dani z přidané hodnoty mění tak, že v § 113 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). Citované ustanovení v žádném případě nelze vykládat tak, jak se domnívá žalobce, že touto novelizací došlo k obnovení účinnosti § 68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty, neboť toto ustanovení definitivně pozbylo platnosti k 31. 12. 2004. III. 1 Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudkům krajského soudu obsahově shodnými kasačními stížnostmi. Dovolal se stížního důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem. Stěžovatel namítl, že byl-li v důsledku ustanovení zákona č. 109/2006 Sb. změněn § 113 zákona o dani z přidané hodnoty tak, že bylo vypuštěno pozastavení účinnosti § 68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty, který nebyl nikdy zrušen, pak toto ustanovení nabylo opět ke dni 1. 4. 2006 účinnosti. Touto skutečností vzniklo stěžovateli právo uplatňovat nárok na osvobození od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet daně. III. 2 Žalovaný navrhl zamítnutí kasačních stížnosti jako nedůvodných. III. 3 Nejvyšší správní soud spojil řízení o kasačních stížnostech ke společnému projednání a rozhodnutí (§ 39 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.), neboť směřují proti rozhodnutím, která spolu skutkově i právně souvisí, žaloby byly zamítnuty ze stejných důvodů a kasační stížnosti stojí na stejných argumentech. III. 4 Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasačních stížností v mezích jejich rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadená rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Kasační stížnosti nejsou důvodné. V posuzovaných věcech není sporu o tom, že stěžovatel provozoval ve zdaňovacích obdobích listopad roku 2006, prosinec roku 2006, leden roku 2007, únor roku 2007 a březen roku 2007 loterie a jiné podobné hry ve smyslu § 60 zákona o dani z přidané hodnoty. Podstatné je pak posouzení právní otázky, zda v rozhodných zdaňovacích obdobích bylo provozování loterií a jiných podobných her plněním osvobozeným od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet či bez nároku na odpočet daně. Sporná je zejména případná aplikace § 68 odst. 10 zákona o dani z přidané hodnoty na dané případy. Podle § 75 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, ve