8 As 57/2006 — Nejvyšší správní soud

8 As 57/2006- 67 - text 8 As 57/2006 - 73 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: V. J., proti žalovaným: 1) Statutární město Hradec Králové, se sídlem Československé armády 408, Hradec Králové, 2) FC Hradec Králové, a. s., se sídlem Všesportovní stadion, Úprkova 473/1, Hradec Králové, zastoupený Mgr. M. P., proti rozhodnutí Rady 1. žalovaného ze dne 12. 12. 2005 a (fiktivnímu) rozhodnutí představenstva 2. žalovaného ze dne 10. 2. 2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 7. 2006, čj. 30 Ca 11/2006  38, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 7. 2006, čj. 30 Ca 11/2006  38, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I.1.1 Žalobce požádal Magistrát města Hradec Králové (dále též „město“) žádostí ze dne 4. 10. 2005 o „poskytnutí textu smlouvy, na základě které došlo k převodu členských práv a povinností v ČMFS z fotbalového klubu SK Hradec Králové na FC Hradec Králové, a. s., která byla uzavřena mezi SK Hradec Králové, org. složka C. H. S. ENTERPRISES na straně jedné a FC Hradec Králové, a. s. na straně druhé“. Žalobce dovodil, že se na FC Hradec Králové, a. s., (dále též „společnost“) vztahuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, protože společnost „je založena statutárním městem Hradec Králové, které je jejím jediným akcionářem, orgány společnosti jsou zastupitelé města a společnost byla založena převážně k plnění veřejného účelu“. Magistrát města přípisem ze dne 6. 10. 2005 sdělil žalobci, že jeho žádost byla odložena [§ 14 odst. 3 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím], neboť požadovaná smlouva „nebyla uzavřena městem a k jeho působnosti se nijak nevztahuje“. Podle magistrátu pak byla smlouva „učiněna jako běžný obchodní případ jmenované společnosti a je jen na její vůli, zda jeho obsah zveřejní, poskytne třetí osobě nebo bude považovat za důvěrný. V tomto směru nesmí být společnosti nikterak na újmu, že jejím jediným vlastníkem je obec.“. I.1.2 Žalobce další žádostí ze dne 31. 10. 2005 požádal Magistrát města o poskytnutí textu předmětné smlouvy, přičemž oproti své předchozí žádosti rozvedl podrobněji důvody, pro které je dle jeho názoru město jako řídící osoba společnosti povinným subjektem k poskytnutí informací (§ 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím). Magistrát města přípisem ze dne 8. 11. 2005 sdělil žalobci, že jeho žádost byla opět odložena [§ 14 odst. 3 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím], zopakoval svoji předchozí argumentaci a dodal, že jediným důvodem existence společnosti je „zastřešení provozování profesionálního fotbalového sportu“. Žalobce posoudil přípis jako rozhodnutí o odepření informace a napadl jej odvoláním, ve kterém dovodil, že společnost lze považovat za veřejnou instituci hospodařící s veřejnými prostředky. Je-li jediným předmětem podnikání společnosti podle Obchodního rejstříku provozování fotbalu v Hradci Králové, je podle žalobce jednoznačné, že společnost byla založena za účelem uspokojování potřeb občanů města, tedy k veřejnému účelu. Rada města (žalobou napadeným) rozhodnutím ze dne 12. 12. 2005, čj. 104534/2005 zamítla odvolání žalobce s tím, že společnost nenaplňuje znaky veřejné instituce ve smyslu, který tomuto pojmu přiřadil Ústavní soud v nálezu ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. III. ÚS 686/02, a dále podotkla, že i kdyby byl závěr žalobce správný, byla by povinným subjektem přímo společnost, nikoliv město. Rozhodnutí je podepsáno primátorem města. I.2.1 Žádostí ze dne 3. 11. 2005 se žalobce obrátil s žádostí o poskytnutí informace přímo na společnost, která mu sdělila, že je subjektem soukromého práva založeným za účelem provozování fotbalového sportu ve městě. Prostředky vložené městem do základního kapitálu společnosti jsou tak nadále mimo veřejnou sféru. Společnost navíc hospodaří i s prostředky pocházejícími z její vlastní činnosti, které lze od vložených prostředků v hospodaření společnosti jen těžko oddělovat. Informace, že město vložilo do základního kapitálu společnosti 17 000 000 Kč není obsahem smlouvy požadované žalobcem a navíc je veřejně přístupná. I.2.2 Žalobce další žádostí ze dne 23. 12. 2005 znovu požádal společnost o poskytnutí předmětné smlouvy. Společnost zopakovala žalobci dopisem ze dne 10. 1. 2006, že se nepovažuje za povinný subjekt ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím a že ji ani ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. III. ÚS 686/02, nelze považovat za veřejnou instituci. Žalobce posoudil dopis jako rozhodnutí o odepření informace a napadl jej odvoláním k představenstvu společnosti v němž dovozuje, že společnost založená městem, s orgány tvořenými zástupci města, za veřejným účelem provozování fotbalu ve městě, tj. nejen ve smyslu profesionálního fotbalu, ale např. i péče o mládež, je povinným subjektem. O odvolání žalobce již nebylo rozhodnuto a žalobce má za to, že bylo vydáno (fiktivní) zamítavé rozhodnutí (§ 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). II.1 Žalobce napadl rozhodnutí města ze dne 12. 12. 2005, čj. 104534/2005, a (fiktivní) rozhodnutí společnosti žalobou u krajského soudu v Hradci Králové. Dovodil přitom, že za veřejnou instituci hospodařící s veřejnými prostředky může být považován i soukromý subjekt založený orgány veřejné moci, je-li založen k plnění veřejného účelu, jasně podřízen rozhodovací pravomoci orgánu veřejné moci a je jím kontrolovaný. Žalobce se domnívá, že tento závěr odpovídá i vymezení pojmu veřejné instituce jak je učinil i Ústavní soud v nálezu ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. III. ÚS 686/02. Žalobce rovněž uvedl, že je podnikající fyzickou osobou. Jeho obchodním partnerem je společnost C. H. S. ENTERPRISES, podnikající na území České republiky prostřednictvím organizační složky SK Hradec Králové, které žalobce dodával zboží jež nebylo uhrazeno, a za níž má tedy žalobce pohledávku. SK Hradec Králové uzavřel v létě roku 2005 smlouvu, na jejímž základě došlo k převodu práv a povinností v Českomoravském fotbalovém svazu a majetku SK Hradec Králové na FC Hradec Králové, a. s. Žalobce pak nemá jistotu, zda jeho pohledávka nepřešla na společnost FC Hradec Králové, a. s., a kdo je jeho dlužníkem. II.2 Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 20. 7. 2006, čj. 30 Ca 11/2006  38. Ve vztahu k prvnímu žalovanému krajský soud dovodil, že je nepochybně povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. První žalovaný založil druhého žalovaného jako akciovou společnost, do které vložil veřejné prostředky. Tyto informace jsou známy žalobci a jsou veřejně dostupné v obchodním rejstříku. Podle krajského soudu však není možné požadovat na prvním žalovaném informaci, o níž tvrdí, že ji nemá k dispozici. Jakkoliv lze o tomto tvrzení obecně pochybovat, nebylo vyvráceno. Zároveň je podstatné, že první žalovaný nemá povinnost požadovanou smlouvou disponovat, ani si ji opatřit. Postup prvního žalovaného podle § 14 odst. 3 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím proto krajský soud shledal zákonným. Ve vztahu k druhému žalovanému krajský soud uzavřel, že je akciovou společností a z definičních znaků vytčených Ústavním soudem mu „chybí přinejmenším zřízení státem, kreování … orgánů státem i státní dohled nad jejich činností“. Podniká v odvětví profesionálního sportu a má uspokojovat i zájem určitého okruhu občanů. Povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím není. III.1 Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností opírající se o stížní důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Stěžovatel považuje za problematický nedostatek vymezení pojmu veřejné instituce hospodařící veřejnými prostředky. Veřejný charakter instituce se podle něj odvíjí od splnění základních kritérií, kterými jsou zřízení zákonem k dosahování určitého veřejného účelu, působnost a pravomoc stanovené zákonem a státní dozor, přezkum či jiná možnost kontroly činností instituce ze strany státu. Podle stěžovatele však nemusí být základem pouze zákon, ale postačí např. kreativní akt veřejné moci s tím, že takových institucí nadaných vlastní právní subjektivitou existuje celá řada. Zakládací akt takových společností je pak „kombinací soukromoprávního postupu podle obchodního zákoníku a současně schvalovacího procesu v orgánu veřejné moci podle předpisů veřejného práva“. Subjekt veřejné moci a obchodní společnost jsou v takovém případě „podrobeny jednotnému řízení“ ve smyslu § 66a odst. 7 obchodního zákoníku. Tento náhled odpovídá také názoru Ústavního soudu, podle nějž je třeba vykládat pojem veřejných institucí hospodařících s veřejnými prostředky extenzivně. Stěžovatel svoji