§ 184 obchodní zákoník – Valná hromada
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 1. 2012 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 184 Obchodního zákoníku definuje valnou hromadu jako nejvyšší orgán akciové společnosti a upravuje podmínky účasti akcionářů na ní, včetně možnosti elektronické účasti a korespondenčního hlasování, a stanovuje pravidla pro určení rozhodného dne pro účast. Účast na valné hromadě: Akcionář se může valné hromady zúčastnit osobně nebo prostřednictvím zástupce. (§ 184 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 1. 2012)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Valná hromada
- Týká se: akcionář
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více než 30 dnů“
- Judikatura: na § 184 odkazuje 106 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení (dále jen „přítomný akcionář“).
(2) Stanovy mohou upravit, za jakých podmínek se akcionáři mohou zúčastnit valné hromady s využitím elektronických prostředků, umožňujících například přímý dálkový přenos valné hromady obrazem a zvukem nebo přímou dvousměrnou komunikaci mezi valnou hromadou a akcionářem. Stanovy dále mohou upravit hlasování prostřednictvím odevzdání hlasů před konáním valné hromady nebo v jejím průběhu bez toho, aby akcionář nebo jeho zástupce museli být osobně přítomni v místě konání valné hromady, anebo tak, že odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady (korespondenční hlasování). Podmínky musí být stanoveny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících akcionářů nepřihlíží. Akcionáři, kteří využijí práva podle tohoto odstavce, se považují za přítomné na valné hromadě.
(3) Stanovy nebo rozhodnutí předcházející konání valné hromady mohou určit den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě. Rozhodnutí valné hromady podle věty první se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov. Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více než 30 dnů. Jsou-li akcie společnosti přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě vždy sedmý den předcházející konání valné hromady; věta první se nepoužije. Neurčují-li stanovy společnosti, která vydala zaknihované akcie, které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den předcházející konání valné hromady. Společnost, která vydala zaknihované akcie, je povinna si nejpozději do dne konání valné hromady opatřit z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise k rozhodnému dni.
(4) Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období. Má se za to, že osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií, je oprávněna zastupovat akcionáře při výkonu všech práv spojených s akciemi vedenými na daném účtu, včetně hlasování na valné hromadě. Tato osoba se prokazuje výpisem z evidence investičních nástrojů nebo výpisem z evidence zaknihovaných cenných papírů; toho není třeba, má-li společnost povinnost sama si vyžádat pro účely výkonu práv spojených s akciemi výpis z evidence investičních nástrojů nebo výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů.
(5) Zmocněnec je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zmocněnce. Členové orgánů společnosti mohou přijmout zmocnění akcionářem, pouze pokud uveřejní informace podle první věty spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání.
(6) Akcionář nemusí vykonat hlasovací práva spojená se všemi jeho akciemi stejným způsobem; to platí i pro jeho zmocněnce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účast na valné hromadě: Akcionář se může valné hromady zúčastnit osobně nebo prostřednictvím zástupce.
- Moderní způsoby účasti: Stanovy společnosti mohou umožnit akcionářům účastnit se valné hromady a hlasovat i na dálku, například pomocí elektronických prostředků nebo korespondenčně, pokud je zajištěno ověření totožnosti akcionáře a jeho hlasovacích práv.
- Rozhodný den pro účast: Společnost může stanovit den, k němuž se určuje, kdo je oprávněn se valné hromady zúčastnit. Tento den nesmí předcházet valné hromadě o více než 30 dnů. Pro akcie obchodované na evropském regulovaném trhu je rozhodným dnem vždy sedmý den před valnou hromadou.
- Zastupování na valné hromadě: Plná moc pro zastupování musí být písemná a musí specifikovat, zda platí pro jednu nebo více valných hromad v určitém období.
Na co si dát pozor
- Ověření totožnosti při elektronické účasti: Při využití elektronických prostředků nebo korespondenčního hlasování musí být zajištěno, aby společnost mohla ověřit totožnost akcionáře a správnost jeho hlasovacích práv, jinak se k takovým hlasům nepřihlíží.
- Písemná plná moc: Při zastupování akcionáře je nezbytná písemná plná moc s jasným vymezením rozsahu zastoupení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 184
Jak soudy aplikují § 184
… soudem v nálezu sp. zn. III. ÚS 2714/16 shledal dovolání přípustným k řešení otázek spojených s námitkami neplatnosti plných mocí udělených akcionáři – obcemi – České spořitelně, a. s. [19] I v režimu obchodního zákoníku se akcionář mohl nechat na valné hromadě (jejím zasedání) zastoupit na základě písemné plné moci (§ 184 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku; dále jen „obch. zák.“). [20] Obecně přitom platí, že zástupčí oprávnění plynoucí z plné moci může být buď omezené (typicky pokyny zmocnitele, jak si má zmocněnec při jeho …
B) K otázkám spojeným se zastupováním akcionářů – obcí – na valné hromadě. [24] I v režimu obchodního zákoníku se akcionář mohl nechat na valné hromadě (jejím zasedání) zastoupit na základě písemné plné moci (§ 184 odst. 1 obch. zák.). [25] Obecně přitom platí, že zástupčí oprávnění plynoucí z plné moci může být buď omezené (typicky pokyny zmocnitele, jak si má zmocněnec při jeho zastupování počínat), anebo neomezené (v tom případě je zmocněnec oprávněn jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí); srov. např. stanovisko občanskoprávního a obchodního …
A) K otázkám spojeným se zastupováním akcionářů – obcí – na valné hromadě. [18] I v režimu obchodního zákoníku se akcionář mohl nechat na valné hromadě (jejím zasedání) zastoupit na základě písemné plné moci (§ 184 odst. 1 obch. zák.). [19] Obecně přitom platí, že zástupčí oprávnění plynoucí z plné moci může být buď omezené (typicky pokyny zmocnitele, jak si má zmocněnec při jeho zastupování počínat), anebo neomezené (v tom případě je zmocněnec oprávněn jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí); srov. např. stanovisko občanskoprávního a obchodního …
Související
§ 414 Náhradní valná hromada (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 422 (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 43 Valná hromada (Zákon o evropské společnosti)§ 120 Schválení fúze (Zákon o přeměnách obchodních společností)§ 11 (Vyhláška o působnosti Československé obc)