§ 180 obchodní zákoník – Práva akcionáře na valné hromadě
Obchodní zákoník · 513/1991 Sb. · účinné od 1. 12. 2009 · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 180 Obchodního zákoníku upravuje práva akcionáře na valné hromadě, zejména právo účastnit se, hlasovat, požadovat vysvětlení a podávat návrhy, a dále stanovuje pravidla pro hlasovací právo spojené s akciemi. Každý akcionář má právo se zúčastnit valné hromady, hlasovat na ní a aktivně se podílet na jejím průběhu podáváním návrhů a protinávrhů. (§ 180 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, znění účinné od 1. 12. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: akcionář, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „…je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady“
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „…povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady.“
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „Představenstvo uveřejní návrh, který bude společnosti doručen nejpozději do 7 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání, spolu s…“
- Judikatura: na § 180 odkazuje 63 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Zdroj: e-Sbírka, 513/1991 Sb.
(1) Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Neurčí-li stanovy jinak, hlasuje se nejprve o protinávrhu akcionáře.
(2) Hlasovací právo je spojeno s akcií. Stanovy musí určit počet hlasů spojených s akcií tak, aby na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou připadal stejný počet hlasů. Jestliže společnost vydává akcie s různou jmenovitou hodnotou, musí být počet hlasů spojených s těmito akciemi určen ve stejném poměru, jako je poměr jmenovitých hodnot těchto akcií. Stanovy mohou omezit výkon hlasovacího práva stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře, a to ve stejném rozsahu pro každého akcionáře nebo i pro akcionáře a jím ovládané osoby.
(3) Akcionář přítomný na valné hromadě má právo na vysvětlení podle odstavce 1 i ohledně záležitostí týkajících se osob ovládaných společností.
(4) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný obraz o skutečnosti. Informace může být zcela nebo zčásti odmítnuta, jestliže z pečlivého podnikatelského uvážení vyplývá, že by mohlo její poskytnutí přivodit společnosti újmu nebo jde o vnitřní informaci podle zvláštního právního předpisu anebo je předmětem obchodního tajemství společnosti nebo utajovanou informací podle zvláštního právního předpisu. Zda jde o takovou informaci, rozhoduje představenstvo. Odmítne-li představenstvo z uvedených důvodů informaci sdělit, může být informace vyžadována, jen pokud bude s jejím poskytnutím souhlasit dozorčí rada. Jestliže nesouhlasí s poskytnutím informace ani dozorčí rada, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na základě žaloby akcionáře. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu informací.
(5) Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud bylo doplňující vysvětlení k bodům programu uveřejněno na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady.
(6) Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady. To neplatí, jde-li o návrhy na volbu konkrétních osob do orgánů společnosti. Představenstvo je povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady.
(7) Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k bodům, které budou zařazeny na pořad jednání valné hromady, ještě před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání. Představenstvo uveřejní návrh, který bude společnosti doručen nejpozději do 7 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání, spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání. Na návrhy doručené po této lhůtě se obdobně použije odstavec 6. Stanovy společnosti mohou lhůtu podle věty druhé zkrátit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Každý akcionář má právo se zúčastnit valné hromady, hlasovat na ní a aktivně se podílet na jejím průběhu podáváním návrhů a protinávrhů.
- Akcionář má právo na valné hromadě požadovat vysvětlení k záležitostem společnosti (včetně ovládaných společností), pokud je to nutné pro posouzení projednávaných bodů.
- Hlasovací právo je vždy spojeno s akcií, přičemž stanovy musí zajistit stejný počet hlasů pro akcie se stejnou jmenovitou hodnotou a poměrný počet hlasů pro akcie s různou jmenovitou hodnotou.
- Představenstvo může odmítnout poskytnout informaci, pokud by to mohlo společnosti přivodit újmu, jde o vnitřní informaci, obchodní tajemství nebo utajovanou informaci; v takovém případě může akcionář žádat přezkum tohoto rozhodnutí dozorčí radou a následně soudem.
Na co si dát pozor
- Stanovy společnosti mohou omezit výkon hlasovacího práva akcionáře stanovením nejvyššího počtu hlasů.
- Informace, které by mohly společnosti přivodit újmu, jsou předmětem obchodního tajemství nebo jsou utajované, nemusí být akcionáři poskytnuty.
- Vysvětlení může být poskytnuto souhrnně nebo zveřejněno na internetových stránkách společnosti, což je považováno za splnění informační povinnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 180
Jak soudy aplikují § 180
… jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Dovoláním otevřenou otázku výkladu práva na vysvětlení podle § 180 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), odvolací soud vyřešil v souladu s označeným ustanovením a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
… – i další smluvní ujednání (např. splatnost sjednané ceny, zajištění apod.). Popis jednotlivých smluv nemusí některou z uvedených informací obsahovat tehdy, je-li tato informace předmětem obchodního tajemství či byl-li by ohledně ní dán jiný důvod, pro který představenstvo může odmítnout poskytnutí informace podle § 180 odst. 4 obch. zák. Není-li totiž představenstvo společnosti povinno, resp. nesmí-li takovou informaci sdělit ani na valné hromadě akcionáři k jeho žádosti podle § 180 odst. 1 a 3 obch. zák., nelze po společnosti požadovat, aby ji uváděla …
Dovolání je přesto přípustné, neboť soudy obou stupňů vyložily § 180 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu.
Související
§ 490 Zánik a vzdání se přednostního práva (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 265 (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 121i Potvrzení o hlasování (Zákon o podnikání na kapitálovém trhu)§ 45 (Zákon o akciových společnostech)