1 Afs 118/2009 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 118/2009- 76 - text 1 Afs 118/2009 - 76 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: Mgr. M. M., zastoupen Mgr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem Meziříčská 774, Rožnov pod Radhoštěm, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Brně, se sídlem nám. Svobody 4, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2007, čj. 9381/07-1300-703305, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2009, čj. 30 Ca 272/2007  45, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Finanční úřad v Humpolci (dále jen „správce daně“) zahájil dne 2. 2. 2005 u žalobce kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2003. Po projednání výsledků daňové kontroly vydal správce daně dne 25. 1. 2006 dodatečný platební výměr čj. 2319/06/092970/3290, kterým dodatečně doměřil daň ve výši 567 727 Kč. Žalobce podal proti dodatečnému platebnímu výměru odvolání, kterému správce daně postupem dle § 49 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád“), částečně vyhověl a změnil dodatečný platební výměr tak, že doměřená daň činí pouze 529 021 Kč (rozhodnutí ze dne 22. 6. 2006, čj. 20394/06/092970/3290). Rovněž proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného, které je blíže označeno v záhlaví rozsudku. [2] Žalovaný ve svém rozhodnutí potvrdil názor správce daně, že žalobce neprokázal přijetí zdanitelného plnění v hodnotě 2 404 641 Kč (základ daně) od společnosti ECODOM spol. s r. o. (dále jen „ECODOM“). Zdanitelné plnění mělo spočívat ve zprostředkování příležitosti pro společnost HOLZTHERM-CZ, a. s. (dále jen „HOLZTHERM-CZ“) uzavřít kupní smlouvu na pozemky v Praze. Vedle účetních dokladů vztahujících se k tomuto účetnímu případu nabídl žalobce k prokázání přijetí zdanitelného plnění pouze výslech pana Konečného, jednatele společnosti ECODOM. Jeho výpověď vyhodnotil žalovaný jako nevěrohodnou, v odůvodnění svého rozhodnutí důkladně popsal rozpory v jeho výpovědi. [3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou ke krajskému soudu. Krajský soud žalobu v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Uvedl, že nárok na odpočet daně je nejen záležitostí dokladovou, ale je třeba respektovat soulad skutečného stavu se stavem formálně právním. Důkazní břemeno nastává na straně daňového subjektu tehdy, když správce daně vyjádří relevantní pochybnosti o tvrzeních daňového subjektu, který je pak povinen tvrzené skutečnosti prokázat. Dle názoru krajského soudu nebyly žalobcem navrženy důkazní prostředky způsobilé prokázat, v čem spočívalo zdanitelné plnění vykázané předloženým daňovým dokladem a v jakém rozsahu bylo poskytnuto. Daňový subjekt, který uplatňuje nárok na odpočet DPH z přijatého zdanitelného plnění spočívajícího ve zprostředkování, musí v první řadě prokázat, že zprostředkovatel skutečně vyvíjel pro něho jako zájemce zprostředkovatelskou činnost. Neobstojí názor, že není třeba prokázat formu, čas a místo zprostředkování, nýbrž postačuje doložit toliko přijetí zdanitelného plnění. Svědek Jaroslav Konečný neprokázal rozsah zprostředkovatelských služeb co do formy, času a místa. Svědek nedokázal popsat, jak jednání probíhala, s kým zástupce společnosti ECODOM jednal, kde a s jakým výsledkem jednání proběhla, kdo se jich zúčastnil. Nestačí prokázat pouze skutečnost, že společnosti ECODOM byla vyplacena provize za zprostředkování. Ve výpovědi svědka se i ve vztahu k posledně uvedené skutečnosti vyskytly závažné rozpory. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně faktického uskutečnění zdanitelného plnění, tak jak je deklarováno v předložených dokladech. Ve vztahu k usnesení Policie ČR v Pelhřimově, kterým bylo odloženo trestní oznámení správce daně vůči žalobci pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, soud uvedl, že výsledky trestního řízení, v němž se uplatňuje princip presumpce neviny, nelze bez dalšího přejímat do daňového řízení, založeného na jiném rozdělení důkazního břemene. II. Stručné shrnutí základních argumentů uvedených v kasační stížnosti [4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu dle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Namítá, že ani jeden z rozhodujících orgánů se nezabýval tím, že bylo prokázáno, že společnost HOLZTHERM-CZ skutečně zakoupila pozemky k uskutečnění svého podnikatelského záměru v Praze. Z doložených důkazů je zcela zřejmé, že ke zprostředkování prodeje pozemků a vyplacení provize skutečně došlo. Krajský soud se však k tomuto nijak nevyjádřil, a proto je jeho rozsudek nepřezkoumatelný. Dále zpochybňuje hodnocení výpovědi svědka Jaroslava Konečného, neboť závěry o jeho nevěrohodnosti nemají oporu v textu jeho výpovědi, při jejím hodnocení nebylo postupováno komplexně, objektivně a v souladu se zákonem. Všechny orgány se zaměřily pouze na hledání drobných rozporů ve výpovědi, ale podstatou věci nikoliv. To, že si svědek nepamatuje danou transakci do nejmenších detailů, svědčí spíše o tom, že nebyl před výslechem nikým ovlivňován a že věc popisuje věrohodně. Krajský soud navíc žádné konkrétní rozpory ve výpovědi svědka nespecifikuje, proto je jeho rozsudek nepřezkoumatelný i v této části. [5] Stěžovatel dále napadá rozsudek krajského soudu z toho důvodu, že se nedostatečně vypořádal s právními závěry vyplývajícími z usnesení Policie ČR v Pelhřimově ze dne 11. 9. 2006, sp. zn. ČS: ORPE-66/HK-2006. I přes rozdílnost řízení před správcem daně a orgány činnými v trestním řízení je nutno z tohoto usnesení vyvodit závěry, které svědčí ve prospěch stěžovatele. [6] Stěžovatel je toho názoru, že věrohodnými a pravými daňovými doklady prokázal, že společnosti ECODOM uhradil provizi za zprostředkování prodeje pozemků pro společnost HOLZTERM-CZ. Tyto daňové doklady nebyly žalovaným ani správcem daně relevantně zpochybněny. Pravost daňových dokladů a skutečnost, že došlo ke zprostředkování prodeje pozemků, potvrdil jednatel společnosti ECODOM. Jiné důkazy nelze po stěžovateli požadovat, neboť transakci potvrdily všechny zúčastněné subjekty. [7] Na závěr stěžovatel navrhuje, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Dále žádá, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, neboť živí čtyři děti. Mělo-li by dojít k výkonu rozhodnutí správcem daně, nemohl by stěžovatel své děti zaopatřit, což by pro něj a jeho rodinu znamenalo nenahraditelnou újmu. Odkladný účinek se nedotkne žádných práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. III. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného [8] Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 27. 10. 2009 nejprve rekapituluje průběh řízení před krajským soudem a obsah kasační stížnosti. K námitce nepřezkoumatelnosti žalovaný uvádí, že krajský soud se zabýval skutečnostmi rozhodnými v tomto řízení, tedy předmětem sporu, tj. zda bylo prokázáno, že společnost ECODOM zprostředkovala pro stěžovatele prodej pozemků, a zda vznikl stěžovateli nárok na odpočet DPH u zdanitelného plnění za zprostředkování prodeje pozemků vyúčtovaného společností ECODOM. Samotná skutečnost, že smlouva o koupi pozemků byla uzavřena, že společnost HOLZTHERM-CZ pozemky se ziskem dále prodala a zaplatila stěžovateli provizi, nikterak neprokazuje, že se prodej uskutečnil na základě plnění plynoucího ze zprostředkovatelské smlouvy uzavřené mezi stěžovatelem a společností ECODOM. Žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. IV. Právní názor Nejvyššího správního soudu [9] Kasační stížnost není důvodná. [10] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval vadou řízení před krajským soudem a jejím vlivem na zákonnost rozhodnutí [IV.A., důvod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu [IV.B., důvod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] a posléze otázkou hodnocení důkazů a rozložení důkazního břemene [IV.C., důvod dle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.]. IV.A. Vada řízení před krajským soudem a její vliv na zákonnost rozsudku [11] NSS nad rámec uplatněných kasačních bodů ze soudního spisu zjistil, že žalovaný doručil dne 29. 2. 2008 krajskému soudu vyjádření k žalobě stěžovatele (č. l. 34  39). Z referátu na listu č. 42 vyplývá, že soudce zpravodaj dal soudní kanceláři pokyn k zaslání vyjádření žalovaného stěžovateli spolu s výzvou dle § 51 s. ř. s. Nicméně z připojené doručenky nevyplývá, že by v odeslané obálce byla kromě výzvy dle § 51 s. ř. s. jakákoliv další písemnost. V soudním spise se nenachází žádná listina, která by prokazovala doručení vyjádření žalovaného stěžovateli, popř. že by se stěžovatel s tímto v