— Nejvyšší správní soud

14 Kse 1/2009- 74 - text 14 Kse 1/2009 - 81 [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a členů JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Mgr. Stanislava Moláka, JUDr. Tomáše Homoly a Mgr. Petra Škvaina, o návrhu ministra spravedlnosti ze dne 30. 11. 2009, č. j. 515/2009–OJ-SO/2, na zahájení kárného řízení proti JUDr. I. O., soudnímu exekutorovi, Exekutorského úřadu Svitavy, zast. JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, se sídlem Havlíčkova 13, Brno, při ústním jednání dne 6. 12. 2010, t a k t o : JUDr. I. O. soudní exekutor Exekutorského úřadu Svitavy, se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z p r o š ť u j e návrhu ministra spravedlnosti České republiky na zahájení kárného řízení ze dne 30. 11. 2009, č. j. 515/2009-OJ-SO/2, kterým mu bylo kladeno za vinu, že jako soudní exekutor v řízení vedeném pod sp. zn. 111 EX 1463/08 v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, které zakazuje provést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, vymohl část peněžitého plnění na exekutorský účet dne 21. 8. 2008 (částku 122 711,76 Kč) a poté dne 17. 12. 2008 vyplatil vymožené plnění na účet oprávněných (částku 100 730,26 Kč), tedy v době probíhajících a dosud pravomocně neukončených dvou insolvenčních řízení vedených u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, a to zahájeného dne 14. 8. 2008 zveřejněním vyhlášky č. j. KSPA 56 INS 3208/2008-A-3 v insolvenčním rejstříku, a zahájeného dne 15. 12. 2008 zveřejněním vyhlášky č. j. KSPA 48 INS 5095/2008-A-2 v insolvenčním rejstříku, a měl tak porušit povinnost stanovenou právním předpisem, neboť n e b y l o p r o k á z á n o , že s e s t a l skutek, pro nějž je kárně obviněný stíhán. O d ů v o d n ě n í : Ministr spravedlnosti podal návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. I. O., pro kárné obvinění, kterého se měl dopustit jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Kárně obviněný se k návrhu na zahájení kárného řízení vyjádřil tak, že je nepochybné, že exekuční příkazy byly vystaveny v době, kdy insolvenční řízení zahájeno nebylo a i usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci před jeho zahájením. Došlo-li poté k zahájení insolvenčního řízení, nelze po exekutoru spravedlivě požadovat, aby prováděl kontrolu ve všech již vydaných exekučních příkazech, a ve všech exekučních spisech, a následně zasílal vyrozumění dotčeným subjektům o zahájení takového řízení. Vyslovil názor, že kárného provinění, které je mu kladeno za vinu pod bodem a) návrhu, se nedopustil. Připustil, že žalobci je nutné dát za pravdu v tom, že výplata vymoženého plnění měla být provedena teprve poté, co insolvenční řízení bylo pravomocně ukončeno. Zůstává však otázkou, zda vyplacením skutečně došlo k porušení citovaných ustanovení, tj. zda pod pojem „exekuce se neprovede“ lze podřadit i pojem vyplacení peněžitého plnění. V této souvislosti odkázal na dostupnou literaturu. V doplnění vyjádření podrobně rozvedl celou situaci a byť připustil jisté pochybení v tom, že poukázal peněžitou částku oprávněnému v době, kdy zahájení insolvenčního řízení nebylo pravomocně skončeno, měl za to, že se nejednalo o závažné porušení povinností soudního exekutora a tento svůj názor obsáhle odůvodnil. Navrhoval, aby byl kárného obvinění zproštěn. Kárně obviněný se k ústnímu jednání nedostavil, z neúčasti byl omluven advokátkou Mgr. Zuzanou Zapletalovou, i. s. JUDr. Vladimíra Muzikáře s tím, že se k jednání dostavit nehodlá. Obhájkyně kárně obviněného i kárný žalobce setrvali u jednání na svých stanoviscích. Kárná žalobkyně vyslovila přesvědčení, že kárně obviněný pochybil, rozhodnutí však ponechala na úvaze soudu. Obhájkyně kárně obviněného navrhovala, aby byl soudní exekutor kárného obvinění zproštěn. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 0 Nc 8750/2007, ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, sp. zn. KSPA 56 INS 3208/2008, ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, sp. zn. KSPA 48 INS 5095/2008 a ze spisu Exekutorského úřadu ve Svitavách sp. zn. 111 EX 1463/08, bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 16. 1. 2008, č. j. 0 Nc 8750/2007 – 5 byla nařízena exekuce ve věci oprávněných H. a M. S. na majetek povinného L. Z. pro pohledávku ve výši 130 000 Kč. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Exekutorského úřadu Svitavy JUDr. I. O. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 5. 2008. Dne 29. 4. 2008 byly vydány dva exekuční příkazy proti povinným Luďku a Zdeňce Zajíčkovým na přikázání pohledávky ze dvou účtů u peněžního ústavu ČSOB a. s. Praha. Oba exekuční příkazy nabyly právní moci dne 2. 6. 2008. Dne 22. 5. 2008 byla ČSOB a. s. Praha (dále jen peněžní ústav) vyrozuměna o právní moci usnesení o nařízení exekuce. Dne 14. 8. 2008 bylo zahájeno insolvenční řízení na návrh L. Z., což bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne ve 14:50 hod. Podle obsahu spisu byl exekutor JUDr. I. O. o této skutečnosti informován dne 14. 8. 2008 (č. l. A2 spisu sp. zn. KSPA 56 INS 3208/2008). Usnesením ze dne 4. 12. 2008, č. j. KSPA 56 INS 3208/2008-A-31 byl návrh odmítnut, což bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne bez uvedení hodiny. V usnesení není uvedeno, že účinky spojené se zahájením řízení zanikají až právní mocí rozhodnutí. Usnesení nabylo právní moci dne 31. 12. 2008. Dne 15. 12. 2008 bylo zahájeno další insolvenční řízení na návrh L. Z., což bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne v 11:32 hod. Podle obsahu spisu byl exekutor JUDr. I. O. o této skutečnosti vyrozuměn (č. l. A3 spisu sp. zn. KSPA 48 INS 5095/2008). Usnesením ze dne 17. 12. 2008, č. j. KSPA 48 INS 5095/2008-A7, bylo insolvenční řízení zastaveno, přičemž téhož dne bylo usnesení zveřejněno v insolvenčním rejstříku bez uvedení hodiny. V usnesení není uvedeno, že účinky spojené se zahájením řízení zanikají právní mocí rozhodnutí. Usnesení nabylo právní moci dne 7. 1. 2009. Mezitím došlo k tomu, že dne 15. 8. 2008 byl vyrozuměn peněžní ústav o nabytí právní moci exekučních příkazů, vydaných dne 29. 4. 2008, což ČSOB a. s., Praha obdržela dne 19. 8. 2008. Podle spisu exekutorského úřadu obdržel soudní exekutor vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení ze dne 14. 8. 2008 dne 18. 8. 2008. Podle výpisu z běžného účtu České spořitelny byly peněžité prostředky povinných převedeny na účet exekutora dne 21. 8. 2008. Podle smlouvy o provedení exekuce a určení zálohy na náklady exekučního řízení uzavřené mezi soudním exekutorem a oprávněnými zmocnili oprávnění soudního exekutora výslovně k převzetí pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu na účet exekutora vedený u České spořitelny. Dne 17. 12. 2008 vyplatil soudní exekutor peněžité prostředky oprávněným. Dne 9. 1. 2009 bylo zahájeno další insolvenční řízení a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 23. 2. 2009, č. j. KSPA 56 INS 52/2009-A-12 byl zjištěn úpadek dlužníka L. Z. a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Dopisem ze dne 28. 5. 2009 podala manželka povinného Z. Z. podnět k prověření nesprávného postupu exekutorského úřadu. V něm se především dovolávala toho, že byly zablokovány a později odčerpány peněžní prostředky z jejích účtů, které náležely pouze do jejího vlastnictví. V přípisu Ministerstva spravedlnosti ČR, odboru dohledu, ze dne 11. 1. 2010 adresovaném manželce povinného, bylo mimo jiné uvedeno, že ve smyslu § 144 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů (dále též „SJM“). Uvedené prostředky tak byly součástí společného jmění manželů. Soudní exekutor podle § 42 odst. 1 exekučního řádu ke smlouvám o zúžení společného jmění manželů ani nepřihlíží, rozhodný je pouze zákonný rozsah SJM. Z výše uvedených důvodů byly námitky stěžovatelky shledány bezdůvodnými. Ministerstvo spravedlnosti dále uvedlo, že pokud stěžovatelka namítá, že exekutor neměl pokračovat v exekuci po zahájení insolvenčního řízení, tak je její návrh odůvodněný. Stěžovatelka byla vyrozuměna o tom, že z tohoto důvodu byla na soudního exekutora podána kárná žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu. Kárný soud především zjistil, že návrh byl z hlediska subjektivní a objektivní lhůty podán včas a účinně, neboť byl podán osobou k tomu oprávněnou do šesti měsíců poté, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl (červen 2009), a nejpozději do tří let poté, kdy mělo ke spáchání kárného provinění dojít (srpen, prosinec 2008). Návrh na zahájení kárného řízení došel Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 12. 2009. Při rozhodování o dané věci vycházel kárný senát z toho, že exekučním řádem přenesl stát část výkonu své moci – specificky moci soudní, jíž je tře