6 Ads 132/2011 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 132/2011- 93 - text 6 Ads 132/2011 - 93 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: M. B., zastoupeného Mgr. Alenou Podhornou, advokátkou, se sídlem Komenského 20, Moravská Třebová, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2010, č. j. KrÚ 73480/2010/DSU, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 30. 5. 2011, č. j. 52 A 78/2010 - 46, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Aleně Podhorné, advokátce, se sídlem Komenského 20, Moravská Třebová, se nepřiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů. Odůvodnění: I. Správní řízení Rozhodnutím ze dne 11. 10. 2010, č. j. KrÚ 73480/2010/DSU (dále též „napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení Městského úřadu Moravská Třebová ze dne 24. 8. 2010, č. j. MUMT/25132/2010, jímž žalobci nebylo umožněno nahlédnout do spisové dokumentace zesnulého P. J. vedeného ve věci dávek hmotné nouze - příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že v řízeních týkajících se dávek pomoci v hmotné nouzi je účastníkem řízení žadatel o dávky (v daném případě zesnulý P. J.) a osoby společně posuzované se žadatelem. Žalobce stejně jako matka zemřelého, která udělila žalobci plnou moc, účastníky předmětných řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi nebyli, ani nebyli zástupcem účastníka řízení. Žalovaný dále vyhodnotil námitku žalobce ohledně zájmu na zjištění všech okolností smrti P. J. za pozdě uplatněnou. Žalovaný se v neposlední řadě nedomníval, že by žalobce měl vážný důvod či právní zájem nahlížet do předmětného spisu, neboť i při zjištění údajných nesrovnalostí by přechod práv ohledně předmětných dávek ze zesnulého P. J. na další osobu nebyl možný. II. Řízení před Krajským soudem v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích Žalobou ze dne 2. 12. 2010 se žalobce domáhal přezkumu napadeného rozhodnutí. Žalobce uvedl, že zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) nahlížení do spisů zesnulého účastníka neupravuje, neboť řeší pouze situace, kdy účastník řízení žije. Žalobce je přesvědčen, že postup žalovaného odporuje principu přezkoumatelnosti každého úředního rozhodnutí, neboť po smrti jediného účastníka řízení není nikdo, kdo by udělil plnou moc pro nahlížení do správního spisu. Žalovaný neměl dle žalobce zákonného podkladu pro zabránění nahlížení do spisu. Žalovaný se nemůže dovolávat ani ochrany osobnosti zemřelého, neboť ten žil před svou smrtí na ulici, o nahlížení usiluje matka zemřelého prostřednictvím žalobce. Dle žalobce v posuzovaném případě existuje veřejný zájem na zjištění všech okolností úmrtí P. J. - včetně postupu správních orgánů rozhodujících o jeho sociální situaci. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 20. 3. 2011, ve kterém uvedl, že žalobce stejně jako právní nástupce účastníka mohl do předmětného spisu nahlížet pouze podle ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu, protože zesnulý P. J. byl jediným účastníkem v řízeních o dávkách pomoci v hmotné nouzi podle ustanovení § 68 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Udělení plné moci matkou zemřelého považoval žalovaný za irelevantní, neboť ani ta nebyla účastníkem řízení. Žalobce dle žalovaného nesplnil podmínky ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu, neboť neprokázal právní zájem nebo jiný závažný důvod v řízení před orgánem prvního stupně. Důvod uvedený až v odvolání ohledně zájmu na zjištění všech okolností úmrtí P. J. žalovaný nepovažoval za přiléhavý, neboť mezi jeho smrtí a správním řízením o dávkách pomoci v hmotné nouzi žalovaný neshledal příčinnou souvislost. Žalovaný dále poukázal na to, že v posuzovaném případě podal žalobce podnět k přezkoumání napadeného rozhodnutí, přičemž Ministerstvo práce a sociálních věcí důvody pro zahájení přezkumného řízení neshledalo. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 30. 5. 2011, č. j. 52 A 78/2010 - 46, kterým žalobu zamítl. Krajský soud uvedl, že žalobce nebyl účastníkem řízení, z nichž správní spisy vzešly, a nemohl do nich tudíž nahlížet podle ustanovení § 38 odst. 1 správního řádu. Jiná osoba (včetně žalobce) může dle krajského soudu do spisu nahlížet pouze podle ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu, pokud prokáže právní zájem nebo jiný závažný důvod, což však žalobce v řízení před orgánem prvního stupně ani netvrdil, ani neprokázal, neboť jeho žádost o nahlížení do spisu bližší odůvodnění neobsahovala. Důvody žalobce uvedl až ve svém odvolání, přičemž podle krajského soudu žalovaný v souladu s ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu k nim nebyl povinen přihlížet. Krajský soud poukázal na to, že v souladu se zásadou „práva přejí bdělým“ je zakotvena koncentrace správního řízení, podle které účastníci řízení mají své námitky a důvody uplatnit již před správním orgánem prvního stupně; protože žalobce takto nepostupoval, správní orgány neměly jakékoli podklady pro posouzení toho, zda žalobci svědčil právní zájem nebo jiný závažný důvod. Krajský soud nad rámec žaloby konstatoval, že žalobci za dané situace nic nebrání podat znovu žádost o nahlédnutí do spisu, ve které svůj právní zájem či jiný závažný důvod náležitě doloží. III. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 30. 5. 2011, č. j. 52 A 78/2010 - 46, podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel je přesvědčen, že odůvodnit svou žádost o nahlížení do spisu mohl ve skutečnosti až v odvolání, neboť odůvodnění žádosti nepředstavuje novou skutečnost nebo nový důkaz ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu. Správní orgány navíc měly dle stěžovatele z kontextu případu (smrt P. J., plná moc udělená matkou zesnulého stěžovateli, jenž se zabývá ochranou osob v obtížné situaci) tento důvod zjistit. Stěžovatel se dovolával ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu a dovozoval, že správní orgány ho měly vyzvat k odstranění vad. Stěžovatel až do vydání rozhodnutí orgánu prvního stupně neměl možnost zjistit, že jeho žádost byla vyhodnocena jako neúplná, tudíž bližší odůvodnění své žádosti nemohl ani dříve uplatnit. Stěžovatel navíc dospívá k závěru, že orgán prvního stupně byl povinen zabývat se doplněním odůvodnění žádosti o nahlížení do spisu podle ustanovení § 86 a 87 správního řádu, protože doplnění žádosti bylo v rámci odvolání podáno u prvostupňového orgánu, jenž věc následně postoupil odvolacímu orgánu; přičemž správní řád prvostupňovému orgánu umožňuje o odvolání v autoremeduře rozhodnout. Pokud orgán prvního stupně nerozhodl o odvolání v autoremeduře, dovozuje stěžovatel implicitní rozhodnutí o zamítnutí doplnění odůvodnění. Protože krajský soud do věci vnesl dle stěžovatele nový argument, doplnil stěžovatel svou žádost o nahlížení spisu tak, že zesnulý byl postiženou osobou v obtížné sociální situaci, proto je dle stěžovatele pravděpodobné, že se zesnulý nemohl svých práv domoci, což mohlo vést ke zhoršení jeho sociální situace a následně k jeho úmrtí. Usnesením ze dne 5. 8. 2011, č. j. 52 A 78/2010 - 78, Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ustanovil stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti zástupkyni Mgr. Alenu Podhornou, advokátku. Žalovaný se ke kasační stížnosti vyjádřil podáním ze dne 19. 9. 2011, ve kterém uvedl, že se ztotožňuje s názorem krajského soudu. Absenci tvrzení právního zájmu či jiného závažného důvodu žalovaný nepovažuje za vadu podání nebo za jinou chybějící náležitost podle ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu. Doplnění žádosti o nahlížení do spisu v rámci kasační stížnosti a další stížnostní důvody považuje žalovaný za irelevantní, neboť jsou uplatněny v rozporu s ustanovením § 103 s. ř. s. IV. Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, vzešlo (ustanovení § 102 s. ř. s.), kasační stížnost je přípustná. Nejvyšší správní soud přitom nepřehlédl, že stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil poněkud jiné důvody než v žalobě (námitky ohledně včasnosti uvedení důvodů, pro které hodlá on či matka zesnulého P. J. nahlížet do správního spisu); přísná aplikace ustanovení § 104 s. ř. s. (tj. požadavek, aby stěžovatel všechny důvody, pro které napadá správní akt, uvedl v žalobě, mohl-li tak učinit) by v