2 As 41/2009 — Nejvyšší správní soud

2 Ans 6/2011- 136 - text 2 Ans 6/2011 - 137 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně K. K., zastoupené JUDr. Lubomírem Švábem, advokátem se sídlem Děčín I, Masarykovo nám. 2/2, proti žalovanému Městskému úřadu Varnsdorf, se sídlem Varnsdorf, nám. E. Beneše 470, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 1. 2011, č. j. 15 A 70/2010 - 96, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Podáním ze dne 31. 10. 2008, adresovaným Městu Varnsdorf, se žalobkyně domáhala toho, aby ji žalovaný, na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 8. 2. 2008, č. j. 13 C 34/2008 – 5, vydal nový řidičský průkaz, a to se správným údajem o místě narození. Žalobkyně totiž nesouhlasila s údajem místa narození Rybniště, uvedeným v řidičském průkazu e. č. X, který byl žalovaným vydán dne 12. 3. 2007, a požadovala změnu údaje místa narození na Nová Chřibská. Žalovaný zareagoval vyjádřením ze dne 6. 11. 2008, č. j. OSA/24262/2008 94/2008, v němž konstatoval, že mu nebylo zmiňovaným usnesením okresního soudu vydání nového řidičského průkazu nařízeno, a vysvětlil, že podle územního členění České republiky je Nová Chřibská částí obce Rybniště, okres Děčín. Údaj o místě narození, uvedený v řidičském průkazu je shodný s údajem v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je podle § 3 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“) Ministerstvo vnitra. Žalovaný tak uzavřel, že žalobkyni nový řidičský průkaz nevydá. Proti tomuto vyjádření podala žalobkyně dne 20. 11. 2008 [o]dvolání proti rozhodnutí Městského úřadu ve Varnsdorfu, odboru správních agend a dopravy, adresované Městu Varnsdorf. Žalovaný reagoval dne 8. 12. 2008, ve formě Vyjádření k odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Varnsdorf, odboru správních agend a dopravy (č. j. VÚ/27201-08/78-2008/VesHa), v němž zopakoval závěry vyslovené již v prvním vyjádření ze dne 6. 11. 2008. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem se žalobkyně domáhala zrušení obou správních úkonů žalovaného a rovněž požadovala, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat jí nový řidičský průkaz se správným údajem o místu narození. Krajský soud žalobu usnesením ze dne 8. 1. 2009, č. j. 15 Ca 304/2008 - 15, odmítl. Toto usnesení bylo ke kasační stížnosti žalobkyně zrušeno Nejvyšším správním soudem, a to rozsudkem ze dne 16. 6. 2010, č. j. 2 As 41/2009 - 62, a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení. V rámci nového projednání žaloby ji krajský soud rozsudkem ze dne 19. 1. 2011, č. j. 15 A 70/2010 - 96, zamítl. Krajský soud přistupoval k návrhu žalobkyně jako k žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu a v tomto kontextu se s ní vypořádal. Vycházel přitom ze závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu, že vyjádření žalovaného ze dne 6. 11. 2008 a ze dne 8. 12. 2008 nemají charakter správních rozhodnutí, a proto nepodléhají soudnímu přezkumu podle § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). V rámci meritorního projednání žaloby na ochranu proti nečinnosti musel tedy krajský soud zodpovědět otázku, zda byl žalovaný nečinný. Proto se zabýval tím, jakou povahu má řidičský průkaz a jaké řízení jeho případnému vydání předchází. K tomu, shodně s názorem zdejšího soudu, konstatoval, že s výjimkou případů, kdy je řidičský průkaz vydán v řízení o žádosti o udělení řidičského oprávnění namísto formalizovaného správního rozhodnutí (v případě nevyhovění takové žádosti), jde vždy jen o prosté osvědčení, dle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“); v řízení předcházejícím jeho vydání se toliko ověří totožnost žadatele a existence a rozsah řidičského oprávnění. Řidičský průkaz je úřední listinou – osvědčením dle § 155 správního řádu, kterým se prokazuje existence řidičského oprávnění a jeho rozsah. Krajský soud naznal, že žalovaný v řízení o žádosti o vydání nového řidičského průkazu nezůstal nečinným, neboť na každé podání žalobkyně reagoval v přiměřené lhůtě písemností, ve které jí sdělil důvody, proč jí nový řidičský průkaz nelze vydat. Žalovaný tedy, podle názoru krajského soudu, zcela naplnil požadavky plynoucí z ustanovení § 155 odst. 3 správního řádu. Dále krajský soud vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, č. j. 2 Ans 1/2009 – 71, publikovaného pod č. 2114/2010 Sb. NSS (všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). V tomto rozsudku byl vysloven názor, že pokud je žalována nečinnost správního orgánu při vydávání osvědčení, pak by striktní dodržení procesního postupu spočívajícího pouze v posouzení, zda byl správní orgán nečinný či nikoliv, nemuselo vždy vést k soudní ochraně práv žalobce. V případě, kdy je žalována nečinnost při vydávání osvědčení, by totiž případný nezákonný postup správního orgánu, který by jinak formálně dodržel předepsaný postup podle § 155 odst. 3 správního řádu, zůstal mimo dosah soudní kontroly, neboť zde neexistuje procesní mechanismus, který by (byť i v jiném řízení) umožnil soudu přezkoumat takový postup věcně, tedy z hlediska jeho souladu se zákonem. Krajský soud proto přistoupil i k posouzení toho, zda byly splněny podmínky pro vydání řidičského průkazu se změněným místem narození – Nová Chřibská či nikoliv. Konstatoval, že žalobkyni byl vydán na základě její žádosti řidičský průkaz X s vyznačeným místem narození Rybniště; žalobkyně se však následně domáhala vydání nového řidičského průkazu s odůvodněním, že na stávajícím průkazu je chybně uvedeno místo jejího narození. Krajský soud uvedl, že správní orgány v rámci řízení o vydání osvědčení neprovádějí dokazování a vycházejí z obsahu správního spisu či z obsahu úředních evidencí. Za účelem ověření místa narození žalobkyně a ověření obsahu evidence obyvatel si soud opatřil výpis z „Centrální evidence obyvatel“ (dle recentní úpravy Informační systém evidence obyvatel - pozn. NSS), týkající se žalobkyně. Z tohoto výpisu zjistil, že u žalobkyně je uvedeno jako místo narození obec Rybniště. Údaj o místě narození na řidičském průkazu X, který byl žalobkyni k její žádosti vydán, tak plně koresponduje s údaji obsaženými v Centrální evidenci obyvatel. Žalovaný se nedopustil žádného pochybení, převzal-li údaje z této evidence. Vzhledem k tomu, že na již vydaném řidičském průkazu jsou uvedeny údaje souladné s Centrální evidencí obyvatel a současně nedošlo k naplnění žádného důvodu pro vydání nového řidičského průkazu podle § 109 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), postupoval žalovaný v souladu s právními předpisy, pokud žalobkyni sdělil, že vydat řidičský průkaz s jiným místem narození nelze. Žalovaný žalobkyni zdůvodnil rozdíl mezi údajem o místě narození obsaženém v jejím rodném listě a údajem o místě narození obsaženém v Centrální evidenci obyvatel; v současné době je, dle územního členění České republiky, Nová Chřibská částí obce Rybniště a v evidenci se jako místo narození vždy eviduje v dané době existující obec. K návrhu žalobkyně na posouzení ústavnosti zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o občanských průkazech“), krajský soud uvedl, že tento zákon nebyl v předmětné právní věci vůbec aplikován, a proto nebyl dán důvod k předložení návrhu Ústavnímu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR. Krajský soud konečně výrokem II. rozsudku rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě a předchozího řízení o kasační stížnosti, neboť podstatný je celkový úspěch ve věci. Rozsudek krajského soudu napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností, opírající se o důvody podle § 103 odst. 1 písm. a), b), d) s. ř. s. Stěžovatelka především namítá, že krajský soud nesprávně vyložil § 103 odst. 1 a § 105 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, ve spojitosti s čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Uvádí, že držitel řidičského oprávnění prokazuje řidičským průkazem své jméno, příjmení, datum a místo narození, podobu (svoji totožnost) a další údaje v něm zapsané; nese přitom zodpovědnost za správnost údajů zde uvedených. Z § 103 odst. 1 a § 105 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu vyplývá, že místo narození je jedním z důležitých údajů, kterým se vymezuje identita člověka, aby bylo zajištěno, že se veřejná listina týká pravé osoby. Stěžovatelka tvrdí, že narodila-li se jedna os