5 As 117/2011 — Nejvyšší správní soud

5 As 117/2011- 223 - text 5 As 117/2011 - 223 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci žalobce J. K., zastoupeného Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem Vinohradská 32, Praha 2, proti žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2011, č. j. 10 A 153/2010 - 77, takto: I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Zástupci žalobce Mgr. Stanislavu Němcovi, advokátovi, s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů a odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Usnesením Úřadu městské části Praha 4, Odboru občanských průkazů a cestovních dokladů, ze dne 31. 8. 2006, č. j. P4/116277/06/OPCD/KA/1649, bylo podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zastaveno řízení o žádosti žalobce o vydání cestovního pasu, zahájené dne 21. 8. 2006 podáním žádosti. V odůvodnění rozhodnutí správní orgán uvedl, že žalobce k žádosti přiložil fotografii, na které má brýle se zabarvovacími skly a která byla použita již v cestovním dokladu vydaném v roce 1996. Správní orgán žalobci sdělil, že fotografie neodpovídá ustanovení § 20 odst. 2 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění platném do 31. 8. 2006 (dále jen „zákon o cestovních dokladech“). Žalobce však na předložené fotografii trval, proto správní orgán zaslal žádost žalobce Ministerstvu vnitra k digitalizaci dat, která předchází výrobě cestovního pasu. Zároveň Oddělení digitalizace dat Ministerstva vnitra požádal o posouzení přiložené fotografie. Dne 29. 8. 2006 obdržel sdělení Odboru správních činností Ministerstva vnitra ze dne 23. 8. 2006, č. j. SC-2405/2006, že žádost žalobce byla správním orgánem I. stupně přijata v rozporu se zákonem, neboť fotografie jmenovaného neodpovídá ustanovení § 20 odst. 2 zákona o cestovních dokladech. Žádost žalobce byla ze zpracování dat vyřazena a vrácena správnímu orgánu. Podle čl. II. bodu 2 přechodného ustanovení zákona č. 136/2006 Sb., kterým se měnily některé zákony na úseku cestovních dokladů, bylo možné podat žádost o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji u orgánu příslušného k jeho vydání nejpozději dne 21. 8. 2006. Tento typ cestovního dokladu již nebylo možné žalobci vydat. Správní orgán I. stupně proto řízení o žádosti žalobce podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu usnesením zastavil. Žalobce proti výše uvedenému usnesení podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 10. 2006, č. j. S-MHMP 386499/2006 zamítl a usnesení správního orgánu I. stupně potvrdil. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Městského soudu v Praze. Městský soud rozsudkem ze dne 29. 12. 2009, č. j. 7 Ca 354/2006 - 89, rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2006 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení s odůvodněním, že hodnocení žádosti jako zjevně bezpředmětné neodpovídá obsahu správního spisu. Podle soudu se žádost stává zjevně bezpředmětnou po té, co je zřejmé, že právní důvod pro podání žádosti odpadl – pominul dříve, než bylo o žádosti rozhodnuto. V posuzovaném případě však podle soudu důvod pro vydání cestovního pasu neodpadl, neboť žalobce požádal o vydání tzv. starého typu cestovního pasu ve lhůtě stanovené v čl. II. bod 2 zákona č. 136/2006 Sb., tj. do 21. 8. 2006. Za tohoto stavu věci bylo na místě, aby správní orgány žádost žalobce posoudily po věcné stránce, tzn. Na podkladě zjištěného skutkového stavu rozhodly o tom, zda žádost žalobce splňuje zákonná hlediska pro vydání cestovního pasu, či nikoli. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 10. 5. 2010, č. j. S-MHMP 386499/2006 změnil usnesení Úřadu městské části Praha 4 ze dne 31. 8. 2006, č. j. P4/116277/06/OPCD/KA/1649, tak, že výrok tohoto rozhodnutí zní, že podle ustanovení § 51 odst. 3 správního řádu se žádost žalobce ze dne 21. 8. 2006 o vydání cestovního pasu zamítá, neboť nebyly splněny náležitosti žádosti dané ustanovením § 20 odst. 2 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že po posouzení barevné fotokopie předmětné žádosti s fotografií žadatele je názoru, že fotografie nesplňovala požadavky na technické provedení fotografie přikládané k žádosti, dané § 12 s odkazem na § 5 odst. 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 642/2004 Sb., ve znění platném do 31. 8. 2006. Žadatel zde není zobrazen v čelním pohledu, není dodržena středová vertikální rovina obličeje, pohled nesměřuje do objektivu, mezi horním okrajem hlavy a horním okrajem fotografie není dodržena minimální vzdálenost 2 mm a samozabarvovací brýle skrývají tvar a umístění obočí, které je jedním z charakteristických identifikačních znaků osoby. Tím, že fotografie neodpovídá stanoveným technickým požadavkům, nebyla splněna jedna z náležitostí žádosti, kterou v § 20 odst. 2 stanovil zákon o cestovních dokladech. Vzhledem k předložené fotografii žádost žalobce nesplňovala zákonná kritéria pro vydání cestovního pasu. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2010, č. j. S-MHMP 386499/2006, žalobce opět napadl žalobou u městského soudu. Městský soud nyní napadeným rozsudkem ze dne 1. 9. 2011, č. j. 10 A 153/2010 - 77, žalobu zamítl, když námitky uvedené v žalobě neshledal důvodné. V odůvodnění napadeného rozsudku městský soud mimo jiné konstatoval, že v rozhodnutí žalovaného je zcela srozumitelně uvedeno, z jakých důvodů žalobcem předložená fotografie nesplňuje zákonné požadavky a proč nemůže být žalobci vydán cestovní pas s touto fotografií. Odůvodnění rozhodnutí žalovaného má podle názoru soudu oporu ve zjištěném skutkovém stavu i v právních předpisech a nelze mu ničeho vytknout. Výše uvedený rozsudek městského soudu žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl včasnou kasační stížností z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tedy z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení a z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v jiné vadě řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. V kasační stížnosti stěžovatel namítá pochybení městského soudu spočívající v porušení zásady res iudicata, porušení práva na spravedlivý proces, zneužití práva, dále také nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, nerespektování vykonatelného rozhodnutí soudu žalovaným správním orgánem, překvapivost a nezákonnost rozhodnutí žalovaného. S ohledem na výše uvedené stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil. Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se plně ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozsudku a je názoru, že Nejvyšší správní soud by měl kasační stížnost stěžovatele jako nedůvodnou zamítnout. Nejvyšší správní soud vázán rozsahem a důvody podané kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.) přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že projednávaná kasační stížnost není důvodná. Stěžovatel v kasační stížnosti namítá porušení zásady res iudicata z důvodu, že rozsudkem městského soudu bylo rozhodnuto o věci již pravomocně rozhodnuté, aniž došlo ke změně právního nebo skutkového stavu věci (nevydání cestovního pasu). Městský soud měl podle něj duplicitní rozhodnutí zrušit a řízení zastavit. Z námitky porušení zásady res iudicata jednoznačně nevyplývá jakou věc pravomocně rozhodnutou má stěžovatel na mysli. Pokud se jedná o předchozí rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2006 ve věci žádosti stěžovatele o vydání cestovního dokladu, tak uvedené rozhodnutí bylo městským soudem zrušeno a jeho právní účinky již netrvají. Pokud se jedná o předchozí rozsudek městského soudu ze dne 29. 12. 2009, tak tímto rozsudkem soud rozhodoval o zákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2006, kterým bylo řízení ve věci žádosti stěžovatele o vydání cestovní dokladu zastaveno. Nyní přezkoumávaným rozsudkem ze dne 1. 9. 2011 městský soud již rozhodoval o zákonnosti nového rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2010, kterým byla žádost stěžovatele o vydání cestovního dokladu zamítnuta. Předmětem řízení u městského soudu tak bylo přezkoumání zákonnosti odlišných rozhodnutí žalovaného. Námitka porušení zásady res iudicata nebyla shledána důvodnou. Další kasační námitkou je tvrzené porušení práva na spravedlivý proces, z něhož podle stěžovatele vyplývá pro soud povinnost vytvořit pro účastníky řízení procesní prostor k tomu, aby se vyjádřili k tvrzením protistrany. Tato povinnost nebyla podle stěžovatele v soudním ř