8 Afs 50/2011 — Nejvyšší správní soud

8 Afs 50/2011- 138 - text 8 Afs 50/2011 - 138 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a. s., se sídlem Zarámí 4077, Zlín, zastoupeného Mgr. Radkem Vondráčkem, advokátem se sídlem Janská 25, Kroměříž, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Zlínský kraj, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. 2. 2010, čj. ÚOHS-R188/2009/VZ-2060/2010/310/JSI, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2011, čj. 62 Af 25/2010  94, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í: Skutková zjištění [1] Zlínský kraj jako zadavatel vyhlásil prostřednictvím informačního systému o veřejných zakázkách výběrové řízení na veřejnou zakázku číslo VZ 60031220: Vsetínská nemocnice a. s. – centralizace vybraných provozů. V informačním systému zadavatel uvedl předpokládanou hodnotu zakázky 84 000 000 Kč bez DPH. Jako celkové kritérium stanovil hospodářsky nejvýhodnější nabídku a dílčími kritérii byla cena s přidělenou hodnotou (váhou) 60% celku, sankce za nesplnění termínů s váhou 25%, lhůta plnění v kalendářních týdnech s váhou 10% a výše bankovní záruky s váhou 5%. Kritérium sankce pak bylo vnitřně dále diferencováno na sankci za nedodržení termínu zakázky, za prodlení s odstraňováním vad a nedodělků zjištěných v rámci přejímacího řízení a za prodlení s nastoupením k odstranění havárie v záruční době. [2] Přihlášku s nabídkou do výběrového řízení podal žalobce s dalšími třemi uchazeči, jeden byl vyloučen pro vady přihlášky a mezi zbývajícími společnostmi se žalobce umístil ve výběrovém řízení v pořadí druhý. Žalobce za nejnižší nabídku ceny zakázky získal - po zohlednění přidělené váhy kriteria – nejvyšší možný počet bodů (konkrétně 60 bodů), avšak vítězný uchazeč získal vyšší hodnocení ve všech třech následujících dílčích kriteriích, a celkově tak v konečném součtu získal o 3,64 bodu více. [3] Hodnotící komise při otevírání obálek zkontrolovala úplnost nabídek podle § 71 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách, v protokolu o otevírání obálek s nabídkami uvedla identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje zákonné požadavky; současně komise sdělila informaci o nabídkové ceně, o hodnotách dalších dílčích kritérií uchazeče neinformovala. [4] Vítězný uchazeč nabídl smluvní pokutu za nesplnění termínu dokončení zakázky pětkrát vyšší než stěžovatel, stěžovatel nabídl cenu za dílo o 24 220 765 Kč nižší než vítězný uchazeč. Ani jednu z nabídek nevyhodnotila komise jako nepřiměřenou podle bodu 19. 6 zadávací dokumentace. Ten stanovil, že „pokud bude hodnotící komise považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů“. Přestože hodnotící komise vyjádřila pochybnosti mimo jiné u nabídkové ceny stěžovatele, nepovažovala žádnou hodnotu za nepřiměřenou a nepřidělila žádné nabídce 0 bodů při hodnocení dílčích kritérií. Rozhodnutí správních orgánů [5] Zlínský kraj jako zadavatel vyhlásil výběrové řízení zadávané v otevřeném řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) na veřejnou zakázku číslo VZ 60031220: Vsetínská nemocnice a. s. – centralizace vybraných provozů. Žalobce podal přihlášku do výběrového řízení, ale protože se svou nabídkou neuspěl a nesouhlasil s průběhem výběrového řízení, podal proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky námitky. Zadavatel rozhodnutím ze dne 28. 7. 2009 námitkám žalobce nevyhověl. [6] Proti rozhodnutí zadavatele o námitkách brojil žalobce u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „žalovaný“) návrhem na přezkoumání úkolů zadavatele. Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 12. 2009, čj. ÚOHS-S214/2009/VZ-13401/2009/520/Ema, zastavil řízení o přezkum úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, protože neshledal v postupu zadavatele pochybení, které by mělo podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. [7] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který rozhodnutím ze dne 15. 2. 2010 napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2009 potvrdil a rozklad zamítl. Rozsudek Krajského soudu v Brně [8] S rozhodnutím o rozkladu žalobce nesouhlasil a podal proti němu žalobu u Krajského soudu v Brně. Ten žalobu rozsudkem ze dne 19. 7. 2011, čj. 62 Af 25/2010 - 94, zamítl. [9] Krajský soud se nejprve zabýval námitkou týkající se zveřejnění nabídkové ceny a nezveřejnění hodnot dalších dílčích kritérií při otevírání obálek a dospěl k názoru, že není důvodná. Zveřejnění cen nabídek nebylo ani v době před 1. 1. 2010 zakázáno a odtajnění jednoho kritéria nevyvolává pochybnosti o tom, že by zadavatel s nabídkami po otevření obálek manipuloval. Zveřejnění pouze jednoho kritéria považoval krajský soud za nevhodný postup, ale ze žádných skutečností nevyplývá, že by zadavatel po zveřejnění ceny manipuloval s dalšími kritérii a porušil tak transparentnost veřejné zakázky. [10] Krajský soud neuznal ani námitku, že žalobce byl poškozen tím, jakým způsobem zadavatel hodnotil ekonomickou výhodnost jeho nabídky. Zadavatel při hodnocení nabídky žalobce uvedl, že ji považuje za rizikovou, protože nabídnutá cena za zhotovení předmětu zakázky je tak nízká, že lze očekávat další platby za dodatečné práce. Žalobce se tvrzením zadavatele cítil poškozen a brojil proti němu v žalobě. Podle krajského soudu úvahy hodnotící komise nejsou relevantní proto, že komise následně udělila při hodnocení kritéria nabídnuté ceny žalobci 100 bodů ze sta možných (po zohlednění váhy kritéria 60 bodů), tedy nejvíce bodů ze všech uchazečů. Z toho vyplývá, že úvahy uvedené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek nemohly výběr nejvhodnější nabídky ovlivnit, námitka žalobce proto byla nedůvodná. [11] Krajský soud v souvislosti s námitkou o nepřiměřené nabídce smluvní pokuty uchazeče RAPOS, spol. s r. o., připustil, že dílčí hodnotící kritérium smluvní pokuty za opožděnou dodávku bylo nevhodně nastaveno. Úkolem žalovaného v napadeném rozhodnutí však bylo posoudit, zda zadavatel zvolil dostatečně jednoznačné, určité a nediskriminační dílčí kritérium. To také žalovaný učinil a zhodnotil, že kritérium tyto požadavky splňuje. Podle závěru krajského soudu nebylo dílčí kritérium smluvní pokuty stanoveno v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. [12] Krajský soud dále uvedl, že úkolem žalovaného bylo hodnotit dodržení zákonného postupu při zadávání veřejné zakázky; předmětem řízení před žalovaným je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoli kontrola samotné kvality výběru. Hodnotící komise se otázkou přiměřenosti nabídky smluvní pokuty zabývala. Hodnotící komise své závěry dostatečně odůvodnila, dodržela zásady zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Rozhodnutí žalovaného nebylo nepřezkoumatelné a neobsahovalo další vady; krajský soud neshledal žalobu důvodnou ani v této části, a proto ji v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Kasační stížnost [13] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu včasnou kasační stížností z důvodu dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy pro nesprávné posouzení právní otázky soudem. [14] Stěžovatel nesouhlasí s tím, že hodnotící komise při otevření obálek zveřejnila pouze část dílčího hodnotícího kritéria – sdělila pouze nabídkovou cenu uchazečů. Komise při otevírání obálek nezveřejnila další hodnotící kritéria, která mohla být po zveřejnění nabídkové ceny dodatečně upravena, proto stěžovatel nepovažuje jednání zadavatele za transparentní. Zadavatel měl podle žalobce zveřejnit při otevření obálek všechna kritéria nebo žádné z nich. Krajský soud se podle stěžovatele nedostatečně vypořádal s námitkou týkající se porušeného principu transparentnosti při zveřejnění dílčí části hodnotících kritérií. V tom stěžovatel spatřuje vadu právního posouzení napadeného rozsudku. [15] Stěžovatel brojí také proti závěru krajského soudu, že smluvní pokuta je sice problematickým dílčím hodnotícím kritériem, ale pokud ji zadavatel jako kritérium stanovil, nejednal v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Stěžovatel dále nesouhlasí s tím, jak se krajský soud vypořádal s námitkou vady samotné zadávací dokumentace, spočívající v neexistenci jasných pravidel pro přidělení hodnoty 0 bodů nepřiměřené zakázce. Dovolává se také závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2009