— Nejvyšší správní soud

Nao 27/2012- 126 - text  Nao 27/2012 - 126 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jaroslava Vlašína v kárné věci navrhovatele: Ministr spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, zast. JUDr. Hanou Marvanovou, advokátkou, se sídlem Vodičkova 41, Praha 1, proti kárně obviněnému: JUDr. L. L., o námitce podjatosti vznesené kárně obviněným proti přísedícím kárného senátu ve věcech státních zástupců č. 12 z řad státních zástupců JUDr. Mileně Čečotkové a JUDr. Jiřímu Hajdovi v kárné věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 12 Ksz 1/2012, t a k t o : Přísedící kárného senátu ve věcech státních zástupců č. 12 z řad státních zástupců JUDr. Milena Čečotková a JUDr. Jiří Hajda n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí v kárné věci vedené u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 12 Ksz 1/2012. O d ů v o d n ě n í : Ministr spravedlnosti podal dne 10. 1. 2012 u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. L. L. z toho důvodu, že „v rozporu s povinností státního zástupce postupovat při výkonu své funkce odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů uloženou v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství a v rozporu s povinností státního zástupce vystříhat se při výkonu své funkce všeho, co by mohlo o dodržování citovaných povinností vzbuzovat důvodné pochybnosti a co by mohlo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce uloženou v § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství, na základě žádosti o právní pomoc švýcarského Úřadu federálních vyšetřujících soudců ze dne 26. 5. 2010, č. j. VU.2009.5MPC/EAII/04.00336.LL A, aby se Česká republika vyjádřila, zda se připojí jako poškozený k trestnímu řízení vedenému ve Švýcarsku v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti, a.s., a ačkoliv věděl, že orgánem příslušným k připojení se s nárokem na náhradu škody k cizozemskému trestnímu řízení je Ministerstvo financí České republiky, neinformoval Ministerstvo financí České republiky o možnosti připojit se k tomuto trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, a neučinil tak ani po opakovaných výzvách švýcarské strany ze dnů 14. 6. 2010, 14. 7. 2010 a 13. 8. 2010, čímž zavinil průtahy při předání tohoto poznatku o možném nároku České republiky na náhradu škody Ministerstvu financí České republiky, které mohly vést až ke zmaření možnosti případný nárok účinně uplatnit a které u švýcarských justičních orgánů i u občanů České republiky vyvolaly pochybnosti o skutečném zájmu a schopnosti státních orgánů České republiky včetně státního zastupitelství využít právních prostředků k náhradě škody způsobené na majetku státu; tyto průtahy trvaly až do doby, než byl JUDr. L. L. dne 19. 4. 2011 doručen pokyn ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Nejvyššího státního zastupitelství podle ustanovení § 12d zákona o státním zastupitelství, aby o možnosti připojit se k trestnímu řízení vedenému ve Švýcarsku neprodleně informoval Ministerstvo financí České republiky, a to postoupením uvedené žádosti.“ Podle návrhu na zahájení kárného řízení tedy JUDr. L. L. zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a tím se dopustil kárného provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 283/1993 Sb.“). Uvedená věc je u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného vedena pod sp. zn. 12 Ksz 1/2012. Opatřením ze dne 9. 2. 2012, č. j. 12 Ksz 1/2012 - 36, předseda Nejvyššího správního soudu podle § 10 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), ve spojení s § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), vyloučil přísedícího kárného senátu ve věcech státních zástupců č. 12 z řad státních zástupců JUDr. Bohuslava Vacatu z projednávání a rozhodnutí ve věci návrhů ministra spravedlnosti na zahájení kárného řízení proti JUDr. L. L. (sp. zn. 12 Ksz 1/2012), JUDr. L. G. (sp. zn. 12 Ksz 2/2012), JUDr. M. K. (sp. zn. 12 Ksz 3/2012) a JUDr. V. R. (sp. zn. 12 Ksz 4/2012), neboť vzhledem k osobnímu vztahu tohoto přísedícího se všemi kárně obviněnými státními zástupci by mohly být dány důvody pochybovat o jeho nepodjatosti. Zároveň předseda Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. namísto vyloučeného člena senátu určil v pořadí čtvrtého náhradníka přísedícího kárného senátu ve věcech státních zástupců č. 12 z řad státních zástupců JUDr. Jiřího Hajdu, neboť u první náhradnice JUDr. Jaromíry Biolkové, druhého náhradníka JUDr. Jaromíra Jindřicha i třetí náhradnice JUDr. Zdeňky Šebestíkové taktéž shledal důvody k pochybnostem o jejich nepodjatosti. V případě náhradníků přísedícího kárného senátu JUDr. Jaromíra Jindřicha a JUDr. Zdeňky Šebestíkové tyto důvody spočívaly v jejich osobním vztahu se všemi kárně obviněnými. Náhradnice přísedícího kárného senátu JUDr. Jaromíra Biolková pak zná osobně kárně obviněné JUDr. L. G. a JUDr. M.K.a ve vztahu ke kárně obviněným JUDr. L. L. a JUDr. V. R. nelze vyloučit existenci důvodů pro pochybnosti o jejich nepodjatosti ve vztahu k projednávané věci, neboť skutky kladené všem kárně obviněným za vinu spolu nesporně souvisejí, váží se k jednomu ději, za účelem jejich objasnění bude prováděn obdobný okruh důkazů a navíc v průběhu dalšího řízení budou podle předsedkyně kárného senátu jednotlivé věci spojeny ke společnému řízení. K tomuto spojení věcí nakonec nedošlo, neboť Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodnutími ze dne 14. 5. 2010 č. j. 12 Ksz 2/2012 - 103, č. j. 12 Ksz 3/2012 - 90, a č. j. 12 Ksz 4/2012 - 108, kárná řízení proti JUDr. L. G., JUDr. M. K. a JUDr. V. R. pro zpětvzetí kárných návrhů zastavil. I přesto však jedinými přísedícími kárného senátu ve věcech státních zástupců z řad státních zástupců, kteří podle výroku opatření předsedy Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, č. j. 12 Ksz 1/2012 - 36, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci návrhu na zahájení kárného řízení proti JUDr. L. L., zůstávají JUDr. Milena Čečotková a JUDr. Jiří Hajda. Vůči těmto dvěma zbývajícím přísedícím kárného senátu ve věcech státních zástupců z řad státních zástupců vznesl kárně obviněný JUDr. L. L. (dále jen „kárně obviněný“) námitku podjatosti a požadoval, aby i oni byli vyloučeni z projednávání a rozhodnutí v této kárné věci, neboť pro jejich poměr k ní je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu § 10 zákona č. 7/2002 Sb. a § 8 odst. 1 s. ř. s. Důvody podjatosti spatřoval kárně obviněný v tom, že oba přísedící kárného senátu jsou státními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, přičemž to byli právě státní zástupci tohoto státního zastupitelství, kteří shromažďovali a zpracovávali podklady pro podání návrhu na zahájení kárného řízení. To je zcela zřejmé i z tiskové konference konané dne 5. 1. 2012. Při ní totiž ministr spravedlnosti uvedl, že návrh na zahájení kárného řízení nepodal nejvyšší státní zástupce, neboť v dané věci bylo Nejvyšší státní zastupitelství dohledovým orgánem a je tak vhodnější, aby návrh na zahájení kárného řízení podal jiný orgán, který v kauze neměl žádné pravomoci a může tak v ní být nezávislým kárným navrhovatelem. Dále se ministr spravedlnosti zmínil, že se plně spolehl na předložené podklady a po jejich studiu v rozsahu času přes noc podal návrh na zahájení kárného řízení. Dále kárně obviněný uvedl, že pokud se za nezávislého k podání návrhu na zahájení kárného řízení nepovažoval nejvyšší státní zástupce, nemůže tomu tak být ani u jeho podřízené JUDr. Mileny Čečotkové. Kromě toho tato přísedící kárného senátu pracuje v odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství a v pozici dohledové státní zástupkyně je její náplní též hodnocení postupů a činnosti státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Praze. Přísedící JUDr. Jiří Hajda je pracovně zařazen v kabinetu nejvyššího státního zástupce, přičemž pokud se přímo nepodílel na vypracování podkladů pro návrh na zahájení kárného řízení, tak je aspoň podle dostupných informací nepochybné, že tyto podklady zpracovávala jeho nadřízená, tedy ředitelka kabinetu JUDr. Jana Zezulová, Ph.D. Za této situace si lze těžko představit, že by JUDr. Jiří Hajda mohl rozhodovat nezaujatě a nestranně. Navíc prvotní kontrolu jeho postupu v kauze tzv. Mostecké uhelné společnosti vykonal ještě v pozici pověřeného vrchního státního zástupce v Praze JUDr. Stanislav Mečl, toho času náměstek nejvyššího státního zástupce, pod něhož také spadá sekce kabinetu nejvyššího státního zástupce. JUDr. Stanislav Mečl je tedy taktéž nadřízeným přísedícího JUDr. Jiřího Hajdy. O podjatosti JUDr. Mileny Čečotkové a JUDr. Jiřího Hajdy dále podle kárně obviněného svědčí skutečnost, že je to právě nejvyšší státní zástupce, který, ač není kárným navrhovatelem, má os