7 As 30/2016 — Nejvyšší správní soud

7 As 30/2016- 81 - text 7 As 30/2016 - 95 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: REWE Zentralfinanz eG, se sídlem Domstrasse 20, Kolín nad Rýnem, Spolková republika Německo, zastoupen Mgr. Tomášem Fialou, Ph.D., advokátem se sídlem Italská 27, Praha 2, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně za dne 15. 1. 2016, č. j. 30 Af 97/2013 - 158, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Žalobce podal dne 8. 7. 2008 žalovanému návrh na povolení spojení soutěžitelů REWE Zentralfinanz eG (žalobce) a PLUS - DISCOUNT spol. s.r.o. (dále jen „společnost PLUS“). Žalobce i společnost PLUS působili v době rozhodování o návrhu na povolení spojení v oblasti maloobchodního prodeje zboží denní potřeby v supermarketech a diskontních prodejnách. Tyto dva typy prodejen jsou společně s hypermarkety označovány jako tzv. „relevantní formáty“, „moderní distribuční kanály“ či „nespecializované prodejny“. V prodejnách relevantních formátů je konečným zákazníkům nabízeno potravinářské a nepotravinářské spotřební zboží, které uspokojuje zejména každodenní potřeby zákazníků. Toto zboží tvoří koš základních produktů denní potřeby, jako jsou především potraviny, blízký doplňkový sortiment (např. toaletní potřeby, kosmetika a čisticí prostředky) a rovněž další nepotravinářské zboží (např. textil, nářadí, hračky či domácí spotřebiče), jež je zákazníky nakupováno příležitostně, v delších časových odstupech. [2] Žalovaný vymezil produktový relevantní trh jako trh maloobchodního prodeje zboží denní potřeby v tzv. relevantních formátech (viz výše). Žalovaný se dále zabýval tím, jaký vliv bude mít předmětné spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž nejen na území České republiky, ale zejména na lokálních trzích, jež jsou tvořeny územím jednotlivých okresů a představují geografické relevantní trhy maloobchodního prodeje zboží denní potřeby v tzv. relevantních formátech. Na základě analýzy získaných informací a podkladů od spojujících se soutěžitelů a dalších soutěžitelů působících na daných relevantních trzích žalovaný identifikoval čtyři lokální relevantní trhy odpovídající území jednotlivých okresů Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov a Domažlice, na nichž tržní situace vzbuzovala vážné obavy z narušení hospodářské soutěže v důsledku realizace předmětného spojení soutěžitelů. Bylo tomu tak zejména z důvodu vysokého tržního podílu spojením vzniklého subjektu (tj. žalobce a společnosti PLUS) a jeho značného odstupu od podílu konkurentů na daných trzích a dále vzhledem ke skutečnosti, že docházelo ke spojení prvního a druhého (v okresech Domažlice a Semily), resp. prvního a třetího (v okresech Jablonec nad Nisou a Trutnov) „hráče“ na daném trhu (měřeno dle výše tržního podílu). [3] S ohledem na obavy žalovaného navrhl žalobce dne 13. 8. 2008 v souladu s § 17 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 8. 2009, závazky ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, které byly dle názoru žalovaného dostatečné k odstranění obav z narušení hospodářské soutěže, neboť jejich realizace společně s plánovanými vstupy nových konkurentů, resp. rozšířením aktivit soutěžitelů již na jednotlivých lokálních trzích působících měla oslabit postavení spojením vzniklého subjektu a rozšířit tak možnosti volby spotřebitelů mezi maloobchodními prodejci dotčeného zboží na úroveň dostatečnou k zachování účinné hospodářské soutěže. [4] Rozhodnutím žalovaného č. j. S202/2008/KS-16962/2008/840 (dále jen „rozhodnutí o spojení“), které nabylo právní moci dne 22. 8. 2008, bylo povoleno spojení soutěžitelů žalobce a společnosti PLUS. Podle tohoto rozhodnutí byl žalobce zavázán prodat nebo zajistit za běžných obchodních podmínek prodej těchto maloobchodních prodejen: 1) prodejna provozovaná pod obchodní značkou Plus na adrese Jablonec nad Nisou, Ivana Olbrachta 4582 (dále též „Plus Jablonec“), 2) prodejna provozovaná pod obchodní značkou Delvita (Billa) na adrese Trutnov, Čs. Armády 906 (dále též „Billa Trutnov“), 3) prodejna provozovaná pod obchodní značkou Penny na adrese Holýšov, Jiráskova 612, okres Domažlice (dále jen „Penny Holýšov“), a 4) prodejna provozovaná pod obchodní značkou Penny na adrese Semily, Luční 126 (dále jen „Penny Semily“). Uvedené prodejny měly být žalobcem odprodány do 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o spojení, tedy do 22. 8. 2009. Dle výroku III rozhodnutí o spojení byl žalobce povinen zachovat hodnotu předmětu prodeje v souladu se správnou podnikatelskou praxí do doby realizace závazků. Dle výroku IV rozhodnutí o spojení měly být uvedené prodejny prodány (zajištěn jejich prodej) takovému kupujícímu, který bude na žalobci nezávislý, nebude s ním jakkoli propojen a bude mít předpoklady k udržení a rozvoji předmětu prodeje. Konečný výběr kupujícího ze strany žalobce podléhal předchozímu souhlasu ze strany žalovaného. Současně byl žalobce dle výroku V věty druhé rozhodnutí o spojení oprávněn požádat o přezkoumání potřebnosti zachování závazků s ohledem na aktuální situaci na trhu, zohledňující především rozšíření činnosti soutěžitelů již působících na trhu a vstup nových soutěžitelů na trh, a to rovněž ve lhůtě 12 měsíců od právní moci rozhodnutí o spojení. [5] Předmětné závazky byly následně k žádostem žalobce modifikovány sdělením žalovaného ze dne 6. 10. 2009, č. j. ÚOHS-D329/2009/KS-12715/2009/840. Tímto sdělením žalovaný modifikoval výše uvedené závazky tak, že nadále netrval na splnění závazků vztahujících se k okresům Semily a Jablonec nad Nisou, jelikož vstupem nového soutěžitele na relevantní trh v okrese Jablonec nad Nisou (Spar), rozšířením stávajících aktivit konkurenčního soutěžitele v okrese Semily (Norma) a rovněž zvýšením konkurenčního tlaku ostatních soutěžitelů přítomných na jmenovaných relevantních trzích došlo k poklesu tržního podílu spojením vzniklého subjektu na takovou úroveň, jež byla srovnatelná nebo i nižší než dopad závazku predikovaný v rozhodnutí o spojení. V citovaném sdělení však žalovaný setrval na splnění závazků vztahujících se k odprodeji prodejen v okrese Trutnov (tj. Billa Trutnov) a v okrese Domažlice (tj. Penny Holýšov). I tyto závazky byly následně modifikovány k žádostem žalobce sděleními žalovaného ze dne 25. 1. 2010, č. j. ÚOHS-D329/2009/KS-959/2010/840 (ve vztahu k závazku v okrese Domažlice), ze dne 23. 2. 2010, č. j. ÚOHS-D329/2009/KS-2558/2010/840 (ve vztahu k závazku v okrese Trutnov), a ze dne 29. 6. 2010, č. j. ÚOHS-D329/2009/KS-9412/2010/840/DVá (prodloužení lhůty ke splnění obou závazků). Žalobce byl nově zavázán k prodeji nebo zajištění prodeje za běžných obchodních podmínek následujících maloobchodních prodejen: 1) Prodejna diskont PLUS, nově pod označením Penny Market na adrese Dvůr Králové nad Labem, ul. 17. listopadu 3018 (dále jen „Penny Dvůr Králové“) a 2) Prodejna PLUS provozovanou pod názvem Penny Market na adrese Domažlice, Husova třída 241 (dále jen „Penny Husova“), případně alternativně prodejna Penny Market na adrese Domažlice, Švabinského 618 (dále jen „Penny Švabinského“). [6] Dne 16. 12. 2010 zahájil žalovaný s žalobcem správní řízení pro nesplnění závazků stanovených žalobci v rozhodnutí o spojení. Tím se měl žalobce dopustit možného správního deliktu podle § 22a odst. 1 písm. f) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění účinném pro nyní projednávanou věc (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), a dále možného uskutečnění spojení soutěžitelů v rozporu s pravomocným rozhodnutím. [7] Rozhodnutím ze dne 18. 1. 2013, č. j. ÚOHS-S462,463/2010/KS-1203/2013/840/RPl (dále též „správní rozhodnutí I. stupně“), rozhodl žalovaný o tom, že žalobce nesplnil povinnosti, které mu byly stanoveny v rozhodnutí o spojení. Nesplněním povinností vyplývajících z uvedeného rozhodnutí o spojení, ve znění změn provedených citovanými sděleními žalovaného, se měl žalobce dopustit správního deliktu podle § 22a odst. 1 písm. f) zákona o ochraně hospodářské soutěže, za což mu byla podle § 22a odst. 2 téhož zákona uložena pokuta ve výši 23 890 000 Kč a dále povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 2 500 Kč. [8] Proti správnímu rozhodnutí I. stupně podal žalobce rozklad. Rozhodnutím ze dne 9. 8. 2013, č. j. ÚOHS-R33/2013/HS-14520/2013/320/LGa, zamítl předseda žalovaného rozklad žalobce a potvrdil správní rozhodnutí I. stupně. II. [9] Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí ze dne 9. 8. 2013, č. j. ÚOHS-R33/2013/HS-14520/2013/320/LGa, žalobu (dále též „žalobou napadené rozhodnutí“). Krajský soud žalobu zamítl. [10] Podle krajského soudu správní orgány vycházely z d