1 Afs 205/2017 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 205/2017- 65 - text pokračování 1 Afs 205/2017 - 80 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: ASJC, a. s., se sídlem Příkop 843/4, Brno, zastoupen Mgr. Zdeňkem Berkou, advokátem se sídlem Krkoškova 728/2, Brno, proti žalované: Česká národní banka, se sídlem Na Příkopě 864/28, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí bankovní rady žalované ze dne 31. 1. 2013, č. j. 2013/338/110, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2017, č. j. 9 Af 19/2013 – 112, t a k t o : I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2017, č. j. 9 Af 19/2013 – 112, s e z r u š u j e . II. Rozhodnutí bankovní rady žalované ze dne 31. 1. 2013, č. j. 2013/338/110 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení. III. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti částku 29.529 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Zdeňka Berky, advokáta. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Zahájení nyní posuzovaného správního řízení předcházelo vydání rozhodnutí Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“) ze dne 26. 1. 2005. V tomto rozhodnutí Komise shledala právního předchůdce žalobce, společnost AFIN BROKERS, a. s., odpovědným za porušení zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen „zákon o cenných papírech) a podle § 86 odst. 1 písm. b) zákona o cenných papírech mu uložila pokutu ve výši 500.000 Kč. [2] Následně Komise oznámením ze dne 10. 10. 2005 zahájila u žalobce kontrolu, jejímž předmětem bylo prověření dodržování právních předpisů v oblasti poskytování investičních služeb. Oznámením ze dne 19. 12. 2005 zahájila Komise se žalobcem správní řízení ve věci možného porušení povinností stanovených zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ či „ZPKT“). Oznámeními ze dne 7. 2. 2006 a 19. 5. 2006 rozšířila Komise předmět řízení o další skutky. [3] V průběhu správního řízení byla Komise zrušena a její působnost přešla na Českou národní banku (dále též „žalovaná“). [4] Dne 11. 12. 2006 vydala žalovaná rozhodnutí, jímž konstatovala, že žalobce porušil několik ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu a shledala žalobce vinným ze spáchání správních deliktů podle § 157 odst. 1 písm. k), m) a o) ZPKT, ve znění účinném do 7. 3. 2006, a za to mu podle § 136 odst. 1 písm. h) a § 145 odst. 2 písm. d) ZPKT odňala povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. [5] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, o němž bankovní rada žalované rozhodla rozhodnutím ze dne 10. 5. 2007 tak, že výrok rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2006 změnila způsobem, že z něj vypustila pasáž o spáchání správních deliktů; ve zbytku výrok rozhodnutí ponechala v takřka nezměněné podobě. K důvodům pro změnu výroku rozhodnutí bankovní rada konstatovala, že žalovaná zaměnila řízení o uložení sankce za správní delikty a řízení o uložení opatření k nápravě a odnětí povolení. Skutková zjištění odůvodňovala odnětí povolení k činnosti, avšak z formálního hlediska se nejednalo o rozhodování o správních deliktech. Rozhodnutí ze dne 11. 12. 2006 tedy dle názoru bankovní rady bylo třeba chápat jako rozhodnutí o odnětí povolení, které může správní orgán vydat za porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [6] Proti rozhodnutí bankovní rady žalované ze dne 10. 5. 2007 podal žalobce žalobu, které Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 1. 2011, č. j. 5 Ca 222/2007  111, vyhověl, rozhodnutí ze dne 10. 5. 2007 zrušil a věc vrátil bankovní radě k dalšímu řízení. Proti citovanému rozsudku podala bankovní rada kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 18. 11. 2011, č. j. 2 Afs 38/2011  153, zamítl. [7] Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 19. 1. 2011, č. j. 5 Ca 222/2007  111, shledal zásadní vady rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2007 z následujících důvodů: citovaným rozhodnutím nebylo jednoznačně vymezeno jednání uvedené pod body iii., iv. a v. výroku rozhodnutí tak, aby nebylo zaměnitelné s jiným. Za jednání podobnému tomu, které bylo uvedeno pod bodem i. výroku rozhodnutí, již byla žalobci uložena pokuta, a to rozhodnutím Komise ze dne 26. 1. 2005; rozhodnutí ze dne 10. 5. 2007 pak při neurčitosti předchozího rozhodnutí Komise mělo být formulováno tak, aby zamezilo možnosti dvojího postihu. Stejně tak jednání uvedené v bodu vii. výroku rozhodnutí žalované bylo postiženo oběma rozhodnutími. Jednání pod body iii., iv. a v. výroku rozhodnutí ze dne 10. 5. 2007 nebylo časově vymezeno svým počátkem, ačkoliv doba, po kterou se měl žalobce tohoto jednání dopouštět, byla důležitá jednak pro posouzení závažnosti porušení povinnosti, jednak pro jednoznačné vymezení skutku. Správní orgány rovněž nesprávně žalobce nevyrozuměly o provádění výslechu svědků. [8] Bankovní rada žalované po zrušení rozhodnutí ze dne 10. 5. 2007 pokračovala v řízení o rozkladu a dne 12. 1. 2012 vydala rozhodnutí, kterým zrušila prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2006 a věc vrátila žalované k novému projednání. [9] Žalovaná následně dne 10. 10. 2012 vydala nové prvostupňové rozhodnutí. Výrok tohoto rozhodnutí zněl následovně (kráceno o právní kvalifikaci skutků – pozn. NSS): A. Společnost AFIN marketing, a.s, IČO 253 32 961, se sídlem Lidická 73, Brno, okres Brno-město, PSČ 602 00, jako obchodník s cennými papíry (i) v období od května roku 2004 do června roku 2005 při obhospodařování majetku zákazníků na kapitálových trzích ve Spojených státech amerických soustavně upřednostňovala svůj zájem na výnosech z poplatků účtovaných zákazníkům za poskytování investiční služby před zájmem zákazníků na kvalifikovaném způsobu obhospodařování jejich majetku, když bez ohledu na jejich investiční profily, zejména zkušenosti a vztah k riziku, případně objem vkládaného majetku, opakovaně nadměrně obchodovala na jejich účet, (ii) k 29. 3. 2005 v případě zákazníka L. B., k 1. 5. 2005 v případě zákazníka J. C. a k 30. 9. 2005 v případě zákazníků E. B., společnosti DAGGER spol. s r. o., J. D., K. H., M. J., L.Š. a K.V. při obhospodařování jejich majetku přes sjednané automatické nastavení stop-loss pokynů na případnou ztrátu v agresivních strategiích držela a neprodala akcie nakoupené do majetku těchto zákazníků ani při poklesu jejich kurzu řádově o desítky procent, (iii) v případě zákazníka B. B. 20. 7. 2004 a v případě zákazníka Z. V. v období od 3. 2. 2005 do 7. 3. 2005 použila při obhospodařování jejich majetku techniku obchodování na úvěr, kterou tito zákazníci vyloučili, (iv) před uzavřením smlouvy o obhospodařování cenných papírů dne 11. 5. 2004 se zákazníkem J. D. a nákupem akcií společnosti Metro-Goldwyn- Mayer Inc. pro tohoto zákazníka dne 12. 5. 2004 a 14. 5. 2004 a před uzavřením smlouvy o obhospodařování cenných papírů dne 11. 11. 2004 se zákazníkem J. L. a nákupem akcií společnosti Microsoft Corp. pro tohoto zákazníka dne 12. 11. 2004 neinformovala tyto zákazníky při poskytování informací v rámci doporučení výhodných investic k nákupu akcií těchto společností vyplácejících jednorázovou mimořádnou dividendu o inherentním riziku významného poklesu jejich kurzu právě v souvislosti s výplatou této dividendy, (v) v období od 16. 3. 2005 do 20. 6. 2006 nepořizovala a neuchovávala záznamy telefonické komunikace se zákazníky, kterým poskytovala investiční službu obhospodařování majetku, (vi) k 30. 6. 2005 evidovala majetek zákazníků vedený na účtech u Penson Financial Services, Inc. tak, že nebylo možné určit účet, na kterém je majetek konkrétního zákazníka veden, přičemž majetek zákazníků, kteří povolili možnost obchodování na úvěr a majetek těch zákazníků, kteří tuto možnost nepovolili, evidovala na společných sběrných účtech, kdy úvěry zákazníků obchodujících na úvěr byly zajištěny majetkem všech ostatních zákazníků evidovaným na sběrných účtech, a to i majetkem zákazníků, kteří obchodování na úvěr nepovolili, (vii) k 30. 6. 2005 nezavedla řádný a přiměřený systém rekonciliace a kontroly souvisejících povinností, když rekonciliace prováděla zejména sumárně, neprováděla je průkazným způsobem a příslušné postupy týkající se rekonciliace a kontroly souvisejících povinností neupravila v odpovídajícím rozsahu ve vnitřních předpisech, čímž se dopustila ad i) až ad iv) správního deliktu podle § 157 odst. 1 písm. m) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do 7. 3. 2006, ad v) správního deliktu podle § 157 odst. 1 písm. m) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do 30. 6. 2007, ad vi) a ad vii) správního deliktu podle § 157 odst. 1 písm. k) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění