5 As 221/2017 — Nejvyšší správní soud

5 As 221/2017- 26 - text 5 As 221/2017 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: L. V., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 7. 2017, č. j. 62 A 52/2017 - 68, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : [1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 6. 3. 2017 žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného, který měl spočívat v „manipulaci se spisy OM 323/02“ a v „poskytnutí informací ze spisů neoprávněným osobám“. Spolu s podanou žalobou požádala o osvobození od soudních poplatků a navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. [2] V záhlaví označeným usnesením krajský soud zamítl stěžovatelčinu žádost o osvobození od soudních poplatků a její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Konstatoval, že stěžovatelka uvedla své majetkové poměry naposledy na jaře 2015 ve věci sp. zn. 62 A 32/2015. Krajský soud proto stěžovatelku vyzval k doložení její aktuální majetkové situace, na což nijak nereagovala. Podle krajského soudu nelze bez dalšího vycházet z podkladů, které stěžovatelka předložila před více než dvěma lety, neboť za takovou dobu mohlo dojít v životě stěžovatelky a její rodiny k řadě změn, jež se mohly odrazit v jejích poměrech. Stěžovatelka tedy neobjasnila a neprokázala svou majetkovou situaci, její žádosti o osvobození od soudních poplatků tak nemohlo být vyhověno. Z důvodu nesplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků krajský soud nemohl vyhovět ani návrhu stěžovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů. [3] Výroky I. a III. usnesení krajského soudu, kterými krajský soud zamítl žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce, napadla stěžovatelka kasační stížností. Uvedla, že opakované sdělování příjmů a výdajů stěžovatelky a členů její domácnosti je zásahem do základních práv (ochrana soukromí, spravedlivý proces, rovnost účastníků) a „rozporné s mezinárodní dohodou (zájem dítěte) a se zákony“. Je v rozporu s dobrými mravy, aby soud podmiňoval nemajetné matce osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce opakovaným sdělováním informací, s nimiž nesmí stěžovatelka jako matka bez souhlasu potomků nakládat z důvodu ochrany osobních údajů. [4] Stěžovatelka v kasační stížnosti dále uvedla, že opakovaně podává námitku podjatosti ve věcech vedených u krajského soudu pod sp. zn. 62 A 52/2017 a sp. zn. 62 A 51/2017. Konstatovala, že o těchto námitkách podjatosti již sice bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto, ten však nezohlednil „skutečnosti mu známé z úřední činnosti, a sice že postupem senátu 62 A došlo k jinému zásahu“. Nadto bez odpírané právní pomoci nemohla stěžovatelka uplatnit všechny argumenty. Krajský soud stěžovatelce nejméně od prosince 2015 odpírá nahlížení do určité části soudních spisů. Správní orgány a krajský soud nejsou schopny a ochotny předložit stěžovatelce kompletní spisy, na jejichž základě rozhodovaly a rozhodují způsobem „kabinetní justice“. Nejméně do rozhodnutí Ústavního soudu o stěžovatelčiných ústavních stížnostech podaných v roce 2017 (jejichž předmětem je posouzení, zda je či není v rozporu se základními právy vyžadování doložení příjmů dalších subjektů osobních údajů, aby mohlo být rozhodnuto o osvobození stěžovatelky od soudních poplatků) by podjatí soudci senátu 62 A měli být ve vztahu ke stěžovatelce „postaveni mimo službu“. [5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. Spolu s kasační stížností podala stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku, který Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 17. 8. 2017, č. j. 5 As 221/2017 - 22, zamítl. [6] Nejvyšší správní soud přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného usnesení [§ 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)] a je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastnicí řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§ 102 s. ř. s.). Pokud jde o splnění poplatkové povinnosti v řízení o kasační stížnosti, v tomto řízení stěžovatelku poplatková povinnost nestíhá s ohledem na to, že její kasační stížnost nesměřuje proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé či o jiném návrhu, jehož podání je spojeno s poplatkovou povinností (blíže viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Jak dále vyplývá ze zmiňovaného usnesení rozšířeného senátu, stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti, která nesměřuje proti meritornímu rozhodnutí krajského soudu, ani proti rozhodnutí, jímž se řízení před krajským soudem končí, nemusí rovněž splňovat podmínku dle § 105 odst. 2 s. ř. s. (povinné zastoupení stěžovatele bez příslušného právnického vzdělání advokátem nebo jeho zaměstnancem nebo členem, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie). [7] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. [8] Kasační stížnost není důvodná. [9] Z obsahu soudního spisu plyne, že stěžovatelka spolu se žalobou podala žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. K uvedenému toliko prohlásila, že příjmové a majetkové poměry jí nedovolují zaplatit náklady spojené se zastoupením advokátem a soudní poplatky, přičemž daná problematika je dle jejího názoru právně složitá. Výzvou ze dne 16. 6. 2017 krajský soud stěžovatelku vyzval k vyplnění zaslaného formuláře o majetkových poměrech a k doložení veškerých skutečností tam uvedených, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy. Zároveň stěžovatelku vyzval, aby doložila výpisy ze svých bankovních účtů, měsíční příjmy a výdaje (zejména náklady na bydlení a stravu). Stěžovatelku poučil o tom, že nevyhoví-li uvedené výzvě, bude její žádost zamítnuta. Stěžovatelka na výzvu nijak nereagovala, načež krajský soud dne 12. 7. 2017 vydal napadené usnesení. [10] Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsouli pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. [11] Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2012, č. j. 1 As 35/2012 - 32, plyne: „Při zkoumání existence předpokladu nedostatku prostředků je potřebné zdůraznit, že účastníka zatěžuje jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Pokud chce tedy být ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků úspěšný, musí jednak uvést, v čem spatřuje svůj nedostatek prostředků, který, dle jeho názoru, vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, jednak musí takové tvrzení řádně doložit. Právní úprava institutu individuálního osvobození od soudních poplatků neukládá soudu povinnost, aby sám za účastníka vyhledával další skutečnosti, které mají jeho nedostatek prostředků k uhrazení soudního poplatku dokládat (srov. usnesení NSS ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 - 50, publikované pod č. 537/2005 Sb. NSS, či rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Ans 2/2007 - 51). Skutečnosti rozhodné pro osvobození může účastník uvést přímo v žádosti. Neučiní-li tak, soud jej k tomu vyzve. Zpravidla se tak děje výzvou k vyplnění „Potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech“. Příjmy je pak nutno doložit potvrzením, u ostatních skutečností žadatel prohlašuje, že poskytl pravdivé údaje. Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození vychází soud ze žádosti a dokladů účastníka řízení, případně z dalších skutečností, jsou-li mu známy, např. z jiného řízení.“ V rozsudku ze dne 14. 1. 2009, č. j. 4 As 63/2008 - 105, zdejší soud konstatoval, že „[p]ředpoklady pro osvobození od soudního poplatku je vždy třeba posoudit zcela konkrétně s ohledem na okolnosti existující v době vyměřování soudního poplatku.“ V rozsudku ze dne 28. 5. 2015, č. j. 10 As 72/2015 - 23, Nejvyšší správní soud uvedl, že při rozhodování o žádosti účastníka řízení o osvobození od soudních poplatků je soud povinen vždy hodnotit konkrétní, specifické a též aktuální skutečnosti ovlivňující majetkové poměry žadatele. Soudem zasílané formuláře o majetk