9 As 243/2017 — Nejvyšší správní soud

9 As 243/2017- 95 - text 9 As 243/2017 - 101 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: T. H., zast. Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2017, č. j. 8 A 182/2016 - 40, takto: I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2017, č. j. 8 A 182/2016 - 40, se zrušuje. II. Žaloba podaná dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb. proti sdělení Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, se odmítá. III. Věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení, co se týče žaloby podané dle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., v níž se žalobkyně domáhá vyslovení, že sdělením žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, došlo k nezákonnému zásahu do jejích práv. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě podané dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb. proti sdělení Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV67355-26/SC-2012. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Včas podanou kasační stížností žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla shora označené usnesení, jímž Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) odmítl žalobu proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012 (dále též „sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016“). Obsahem napadeného sdělení byla informace, že nelze provést změnu rodného čísla, o kterou pro sebe stěžovatelka usiluje. [2] Stěžovatelka se označila za osobu, které bylo od narození „přiděleno“ mužské pohlaví, s nímž se však již od raného dětství neidentifikuje. Cítí se jako osoba neutrálního pohlaví, v případě nutnosti výběru mezi mužským a ženským pohlavím preferuje pohlaví ženské, ačkoli se nepovažuje za ženu. [3] Ze spisového materiálu je patrné, že od roku 2012 stěžovatelka usiluje o změnu svého rodného čísla. Není spokojena s tím, že má rodné číslo ve tvaru, které se přiděluje mužům [tj. ke druhému dvojčíslí, které vyjadřuje měsíc narození, není přičteno žádné aditivum; rodné číslo přiřazované ženám se u druhého dvojčíslí zvyšuje o aditivum 50 dle § 13 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“)]. Stěžovatelka usiluje o změnu svého rodného čísla, v ideální variantě by chtěla rodné číslo s neutrálním aditivem. [4] Žalovaný posoudil žádost stěžovatelky ze dne 8. 7. 2016 doručenou dne 18. 7. 2016 jako podnět k provedení změny jejího rodného čísla. Na tuto žádost odpověděl sdělením ze dne 11. 8. 2016, č. j. MV-67355-26/SC-2012, které stěžovatelka posléze napadla svou žalobou. V tomto sdělení žalovaný stěžovatelku informoval o tom, že nelze provést požadovanou změnu rodného čísla. [5] Městský soud v napadeném usnesení uvedl, že sdělení žalovaného stěžovatelka napadla primárně žalobou proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“) a in eventum podala proti tomuto sdělení žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu (§ 82 a násl. s. ř. s.). Dále uvedl, že primát má žaloba proti rozhodnutí správního orgánu a možnost úspěšně podat zásahovou žalobu přichází v úvahu teprve tehdy, když není možné bránit se žalobou proti rozhodnutí. [6] Stěžovatelka dle městského soudu sama považovala sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016 za správní rozhodnutí. V takovém případě měla proti sdělení podat opravné prostředky, jako by šlo o správní rozhodnutí. To však neučinila a městský soud shledal, že před podáním žaloby nevyčerpala řádné opravné prostředky ve správním řízení. Z tohoto důvodu její žalobu odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako žalobu podanou předčasně. II. Obsah kasační stížnosti [7] Stěžovatelka v kasační stížnosti zrekapitulovala průběh věci a vyjádřila nesouhlas s hodnocením městského soudu, že mohla vůči sdělení žalovaného uplatnit řádný opravný prostředek ve správním řízení. Uvedla, že se již v letech 2012 a 2013 snažila dosáhnout revize obdobných sdělení žalovaného, přičemž žádné z jejích podání, byť obsahově zjevně vyjadřujících opravný prostředek, nebylo žalovaným věcně projednáno. Z postupu žalovaného je zřejmé, že ani sám žalovaný žalobou napadené sdělení nepovažuje za správní rozhodnutí, ale považuje jej za vyjádření. Žalovaný nevyhodnocuje podání, která proti sdělení směřují, jako odvolání. [8] Stěžovatelka je přesvědčena, že právní názor žalovaného je takový, že změnu rodného čísla lze provést jen ve správním řízení zahájeném z moci úřední a že sdělením o nezahájení takového řízení nedošlo k autoritativnímu rozhodnutí o právech stěžovatelky. [9] Stěžovatelka se domnívá, že městský soud nesprávně vyhodnotil dostupnost ochrany jejích práv jinými prostředky. Současně má za to, že napadené sdělení žalovaného měl městský soud vyhodnotit jako nezákonný zásah ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. [10] V kasační stížnosti je uvedeno, že změna rodného čísla se dle § 17 odst. 2 písm. d) zákona o evidenci obyvatel provede, pokud došlo ke změně pohlaví. Dle § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Takovou úpravu stěžovatelka považuje za rozpornou se základními právy (právem na soukromý a rodinný život, právem na ochranu rodičovství, právem na ochranu zdraví, právem nebýt podroben nelidskému a ponižujícímu zacházení a dalšími základními právy). [11] Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud předložil Ústavnímu soudu návrh ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“), a části § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel. V závěrečném návrhu požaduje zrušit napadené usnesení městského soudu. III. Vyjádření žalovaného [12] Žalovaný uvedl, že nebyla splněna žádná z podmínek pro změnu stěžovatelčina rodného čísla. V jeho postupu, tj. nezahájení správního řízení o změně rodného čísla, neshledala žádné pochybení ani veřejná ochránkyně práv, která se případem v roce 2015 zabývala. [13] Žalovaný se neztotožňuje s odůvodněním městského soudu, že stěžovatelka měla proti žalobou napadenému sdělení brojit opravnými prostředky správního práva. Žádost stěžovatelky vyhodnotil jako pouhý podnět k zahájení správního řízení o změně rodného čísla, které se zahajuje výhradně z moci úřední. Řízení o změně rodného čísla nebylo zahájeno a sdělení o tom, že řízení z moci úřední nebude zahájeno, nelze považovat za správní rozhodnutí. [14] Žalovaný nesouhlasí s tím, že by § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel byl v rozporu s ústavním pořádkem. Platná právní úprava nezná neutrální aditivum rodného čísla a právní řád České republiky v současné době rozeznává jen dvě pohlaví – mužské a ženské. Pohlaví „neutrální“ nebo „neurčeno“ nezná. Žalovaný navrhl kasační stížnost zamítnout. [15] V dalším vyjádření žalovaný zopakoval, že jeho sdělení ze dne 11. 8. 2016 není správním rozhodnutím, jelikož se jím nezakládají, nemění ani závazně neurčují práva a povinnosti. Jde o pouhé sdělení o nezahájení řízení z moci úřední ve smyslu § 42 správního řádu, jehož podmínky žalovaný dodržel. IV. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [16] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou k tomu oprávněnou, je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, stěžovatelka je v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem. Důvod kasační stížnosti odpovídá důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, zároveň zkoumal, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. IV. a) Eventuální petit v žalobě [17] Stěžovatelka ve své žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 11. 8. 2016 uplatnila eventuální petit. Toto sdělení navrhla zrušit jako správní rozhodnutí a in eventum navrhla, aby městský soud určil, že sdělením žalovaného ze dne 11. 8. 2016 došlo k nezákonnému zásahu do jejích práv. [18] Judikatura Nejvyššího správního soudu činí rozdíl mezi situací, kdy žalobce uplatní eventuální petit v rámci jednoho žalobního typu, a situací, kdy žalobce formuloval eventuální petit ve formě dvou růz