— Nejvyšší správní soud

15 Kse 1/2017- 36 - text 15 Kse 1/2017 - 40 pokračování R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a členů JUDr. Zbyňka Poledny, Mgr. Davida Chaloupky, Mgr. Jaroslava Kocince, JUDr. Gabriely Vilímkové a Mgr. Barbory Kubíkové v právní věci kárného žalobce: ministr spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, proti kárně obviněnému: Mgr. A. B., soudní exekutor Exekutorský úřad Mladá Boleslav, Palackého 267, Mladá Boleslav, o návrhu na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudního exekutora ze dne 2. 6. 2017, č. j. MSP14/2016-OED-KEU/24, t a k t o : podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů Mgr. A. B., soudní exekutor Exekutorský úřad Mladá Boleslav se sídlem Palackého 267, Mladá Boleslav j e v i n e n, že I. - jako soudní exekutor neposkytl dohledovému orgánu součinnost při výkonu státního dohledu, konkrétně při kontrole úřadu, kdy neposkytl písemné vyjádření a nepředložil požadované listiny, ačkoli o to byl Ministerstvem spravedlnosti požádán, a to dopisem ze dne 30. 3. 2016, č. j. MSP-14/2016-OED-KEU/13, - jako soudní exekutor neposkytl dohledovému orgánu součinnost při výkonu státního dohledu, konkrétně při kontrole úřadu, kdy neposkytl písemné vyjádření a nepředložil požadované listiny, ačkoli o to byl Ministerstvem spravedlnosti požádán dopisem ze dne 11. 5. 2016, č. j. MSP-14/2016-OED-KEU/16, poté sám požádal o prodloužení lhůty přípisem odeslaným dne 26. 5. 2016 a po urgenci Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. 6. 2016, č. j. MSP-14/2016-OED-KEU/18 se ve stanovené lhůtě opět nevyjádřil, tedy porušil ustanovení § 7 odst. 4 písm. a) a b) exekučního řádu, čímž spáchal kárný delikt podle ustanovení § 116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, II. - jako soudní exekutor pověřený provedením exekuce sp. zn. 172 EX 413/14 nedodržel lhůtu 15 dní k oznámení realizace vyklizení, když dne 5. 11. 2014 teprve vyhotovil oznámení o termínu vyklizení, který stanovil na den 20. 11. 2014, přičemž toto oznámení mohlo být doručeno povinnému nejdříve až dne 11. 11. 2014, tedy porušil povinnost stanovenou mu ustanovením § 340 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, čímž spáchal kárný delikt podle ustanovení § 116 odst. 2 písm. a), b) exekučního řádu, III. - jako soudní exekutor v řízení vedeném pod sp. zn. 172 EX 302/15 vydal dne 9. 9. 2015 exekuční příkaz, kterým rozhodl o provedení exekuce srážkami ze mzdy manžela povinného, - tedy porušil ustanovení § 42 odst. 4 a § 46 odst. 1 exekučního řádu, čímž spáchal kárný delikt podle ustanovení § 116 odst. 2 písm. a), b) exekučního řádu. IV. Za uvedené skutky se mu podle ustanovení § 116 odst. 6 písm. c) exekučního řádu ukládá kárné opatření pokuta ve výši 10.000 Kč. Tato pokuta je splatná ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného č. 3762-46127621/0710, variabilní symbol: 15012017. O d ů v o d n ě n í [1] Kárný žalobce uvedl, že dne 4. 3. 2016 provedl kontrolu úřadu kárně obviněného. V návaznosti na kontrolní zjištění vyzval soudního exekutora dopisem ze dne 30. 3. 2016, č. j. MSP – 14/2016-OED-KEU/13 k vyjádření ke kontrolním zjištěním. Tato lhůta uplynula dne 13. 4. 2016, kárně obviněný však vyjádření ve lhůtě nezaslal. Svou povinnost splnil kárně obviněný až na základě opakované výzvy ze dne 19. 4. 2016. Součinnost splnil v poslední den lhůty, která skončila dne 27. 4. 2016. Kárný žalobce zdůraznil, že kárně obviněný e-mail s vyjádřením odeslal v tento den v čase 23:58. Následně byl kárně obviněný požádán dopisem Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. 5. 2016 o doplnění vyjádření ke kontrolním zjištěním. Lhůta k vyjádření uplynula dne 25. 5. 2016, až dne 27. 5. 2016 však dohledový orgán obdržel žádost kárně obviněného o prodloužení lhůty do 1. 6. 2016. Kárně obviněný přesto žádné vyjádření nezaslal, dopisem ze dne 14. 6. 2016 byl proto opětovně urgován o zaslání vyjádření. K tomu mu byla stanovena lhůta 5 dnů, která uplynula dne 21. 6. 2016, avšak ani v této lhůtě vyjádření kárně obviněného nebylo doručeno. [2] Kárný žalobce dále uvedl, že kárně obviněný dne 29. 7. 2016 v čase 23:59 podal námitky proti protokolu z kontroly. Lhůta k podání námitek přitom uplynula již dne 27. 7. 2016. V rámci těchto námitek se nicméně kárně obviněný vyjádřil i k neposkytování součinnosti dohledovému orgánu. To odůvodnil nemocí v uvedeném období a potřebou péče o tříletého syna s tím, že chod úřadu proto omezil na nejvíce nezbytné věci, ve kterých byl nezastupitelný. [3] Kárný žalobce tuto omluvu neakceptoval. Má totiž za to, že ať už přímo kárně obviněný nebo některý z jeho zaměstnanců mohl tyto důvody včas ozřejmit kárnému žalobci, což však neučinil. Dále poukázal na to, že kárně obviněný svá tvrzení doložil rozhodnutím o pracovní neschopnosti s počátkem od 1. 7. 2016, to však nemohlo odůvodnit nečinnost kárně obviněného v období od 30. 3. 2016 až do 21. 6. 2016. [4] Kárný žalobce shrnul, že možnost získat komplexní informace o postupech kárně obviněného jsou omezené a nelze akceptovat snahu exekutora o znemožnění výkonu státního dohledu. Snadno takto může nastat stav, kdy si soudní exekutor vyhodnotí, že místo případné sankce za pochybení je pro něj výhodné vůbec neposkytnout součinnost dohledovému orgánu. Kárný žalobce poukázal na to, že kárně obviněnému bylo již dříve takové jednání vytknuto, avšak uložené opatření nemělo na kárně obviněného patřičný dopad. [5] U skutku ad 2) kárný žalobce shrnul, že vyrozumění o termínu provedení exekuce vyklizením bytu bylo vydáno dne 5. 11. 2014, termín vyklizení byl nařízen na den 20. 11. 2014. Zásilka s oznámením o vyklizení byla připravena k vyzvednutí dne 11. 11. 2014, povinný si písemnost v úložní době nevyzvedl, ta byla dne 24. 11. 2014 vhozena do schránky. Povinný tedy o vyklizení ve lhůtě podle ustanovení § 340 odst. 2 občanského soudního řádu vyrozuměn nebyl. [6] Kárný žalobce poté shrnul, že pokud kárně obviněný teprve 15 dní předem vyhotovil přípis oznamující vyklizení a ten se dostal to sféry povinného až dne 11. 11. 2014, nebyla povinnému poskytnuta ani 10 denní úložní doba k vyzvednutí zásilky, natož lhůta 15 dní k dobrovolnému vyklizení. [7] Ke skutku ad 3) kárný žalobce uvedl, že kárně obviněný exekučním příkazem ze dne 9. 9. 2015, č. j. 172 EX 302/15 - 12 nařídil provedení exekuce srážkami ze mzdy manžela povinného. To přesto, že po nabytí účinnosti zákona č. 139/2015 Sb. lze podle ustanovení § 42 odst. 4 exekučního řádu s účinností od 1. 7. 2015 vést exekuci ve věci vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, pouze přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. [8] Kárnému žalobci k tomu kárně obviněný sdělil, že tento exekuční příkaz vydal z toho důvodu, že administrativní pracovnice neměla osvojenu novelizovanou či jinak judikovanou úpravu postižení mzdy manžela povinného. S odkazem na závěry formulované v rozhodnutí kárného soudu ze dne 22. 3. 2012, č. j. 13 Kseo 1/2011 – 109 je kárný žalobce toho názoru, že takové vysvětlení nelze považovat za přijatelné. Je toho názoru, že pokud zaměstnanci kárně obviněného ani 2 měsíce po účinnosti tohoto zákona nebyli proškoleni k zásadním změnám zákona, jedná se o závažné systémové a manažerské pochybení soudního exekutora. Podotkl, že předmětný příkaz byl vydán přímo kárně obviněným, nikoliv jeho zaměstnancem. Závažnost jednání je podle kárného žalobce dána tím, že byl postižen majetek manžela povinného, přestože zákon takové postižení vylučuje. [9] Kárně obviněný ve vyjádření ke skutku ad 1) uznal své pochybení. Uvedl, že se k vytýkaným nedostatkům vyjádřil přípisem ze dne 29. 7. 2016, byť tak učinil opožděně a dohledovému orgánu se omluvil za neposkytnutí součinnosti, kdy uvedl rovněž důvody, které k jeho pochybení vedly. Nesouhlasí s tvrzením, že by úmyslně neposkytl součinnost dohledovému orgánu nebo že by snad kalkuloval s nižší sankcí za neposkytnutí součinnosti oproti sankci za potenciální pochybení; poukázal na to, že bod 4, ke kterému se měl kárnému žalobci vyjádřit, je ostatně projednáván jako skutek 3 kárné žaloby. Podotkl, že v uvedeném období měl složitou osobní a rodinnou situaci. Uvedl, že dne 8. 8. 2016 se mu narodila dcera A., což dokládá její rodným listem. V předmětném období od března 2016 do října 2016 poté prováděl rozsáhlou rekonstrukci domu na adrese X, což je bydliště jeho a jeho rodiny. Tyto okolnosti neposkytnutí včasné součinnosti by dle jeho názoru měly být zohledněny při ukládání kárného opatření. [10] U skutku ad 2) kárně obviněný namítl, že jeho jednání nelze kvalifikovat jako závažný kárný delikt dle ustanovení § 116 odst. 3 písm. a) exekučního řádu. Podle jeho názoru nedošlo k pochybení v rozporu s citovaným ustanovením § 340 odst. 2 o. s. ř., neboť tento zákon hovoří o tom, ž