7 Ads 473/2018 — Nejvyšší správní soud

7 Ads 473/2018- 28 - text 7 Ads 473/2018 - 31 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: ArcelorMittal Ostrava a. s., se sídlem Vratimovská 689/117, Ostrava, zastoupena JUDr. Natašou Randlovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Budějovická 1550/15a, Praha, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2018, č. j. 22 Ad 8/2018 - 25, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě zastavil řízení o žalobě žalobkyně ze dne 15. 8. 2018, kterou se domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2018, č. j. 1433/1.30/17-10, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj ze dne 30. 1. 2018, č. j. 19229/10.30/16-14, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání správního deliktu na úseku agenturního zaměstnávání, za což jí byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. [2] V odůvodnění krajský soud uvedl, že žalobkyně při podání žaloby neuhradila soudní poplatek. Krajský soud ji proto výzvou ze dne 23. 8. 2018 vyzval k úhradě soudního poplatku (ve výši 3 000 Kč) ve lhůtě 15 dnů a poučil ji, že pokud soudní poplatek v dodatečně vyměřené lhůtě nezaplatí, řízení zastaví. Výzva byla zástupkyni žalobkyně doručena dne 25. 8. 2018, avšak ve stanovené lhůtě soudní poplatek uhrazen nebyl. Protože žalobkyně ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradila, soud podle § 9 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též „zákon o soudních poplatcích“), ve spojení s § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) řízení zastavil. II. [3] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) napadla usnesení krajského soudu včasnou kasační stížností z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Je názoru, že v daném případě byly na straně stěžovatelky, resp. její zástupkyně – JUDr. Natašy Randlové, Ph.D. (dále jen „zástupkyně“) dány vážné omluvitelné důvody ve smyslu ustanovení § 40 odst. 5 s. ř. s. K tomu poukázala na vážný zdravotní stav syna zástupkyně (způsobený dopravní nehodou, která se stala dne 10. 2. 2016), resp. jeho důsledky pro zástupkyni, která byla jmenována jeho opatrovnicí. Výslovně doplnila, že zástupkyně se v den, kdy jí byla výzva k zaplacení soudního poplatku doručena (25. 8. 2018), zdržovala se svým synem na letišti v USA. Z důvodu delšího čekání se pokoušela uhradit soudní poplatek, na letišti však bylo pomalé internetové připojení. Bez varování byla učiněna neočekávaná výzva k nástupu do letadla, v důsledku které musela urychleně přerušit výkon všech činností. Uvedené důvody je podle stěžovatelky třeba považovat za vážné důvody, pro které lze lhůtu k zaplacení soudního poplatku prominout podle § 40 odst. 5 s. ř. s. Opačný závěr vede k odepření ústavně zaručeného práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod a k porušení judikatury Ústavního soudu (nálezy sp. zn. Pl. ÚS 21/96, sp. zn. I. ÚS 892/14 a sp. zn. II. ÚS 2560/13). Poukázala i na důležitost meritorního rozhodnutí o věci napadené správní žalobou a jeho přesah pro další podobné případy. Je žádoucí, aby v zájmu nastolení právní jistoty bylo o věci meritorně rozhodnuto. Z uvedených důvodů navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení, popř. aby rozhodl o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. III. [4] Žalovaný podal ke kasační stížnosti písemné vyjádření, ve kterém neshledal argumentaci stěžovatelky případnou. Podle žalovaného byly splněny podmínky pro zastavení řízení, přičemž důvodu uváděné stěžovatelkou na tom nic nemění. Navrhl proto kasační stížnost zamítnout jako nedůvodnou. IV. [5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [6] Kasační stížnost není důvodná. [7] Stěžovatelka kasační stížností brojí proti usnesení krajského soudu, kterým bylo podle § 9 zákona o soudních poplatcích zastaveno řízení o její žalobě z důvodu nezaplacení soudního poplatku. [8] Podle § 9 zákona o soudních poplatcích (ve znění účinném od 30. 9. 2017): (1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. (3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. (4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé. (5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat. (6) V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech veřejného rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9). (7) Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost. (8) Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným. [9] Z citované právní úpravy tedy vyplývá, že pokud účastník řízení nezaplatí soudní poplatek současně s návrhem, soud jej vyzve k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí. Pokud však účastník soudní poplatek v uvedené lhůtě nezaplatí, soud řízení zastaví, a to i přesto, že před rozhodnutím o zastavení řízení byl soudní poplatek zaplacen. K tomu viz i judikaturu, např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017 - 19, ze dne 24. 10. 2018, č. j. 6 Afs 278/2018 - 22, ze dne 19. 4. 2018, č. j. 10 As 379/2017 - 37, ze dne 19. 4. 2018, č. j. 10 As 379/2017 - 37, atp.). V prvním odkazovaném rozsudku (ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017 - 19) například Nejvyšší správní soud uvedl, že „dřívější právní úprava umožňovala zaplacení soudního poplatku i po uplynutí lhůty stanovené soudem poplatníkovi ve výzvě podle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích. Ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, ve znění účinném do 29. 9. 2017, totiž výslovně stanovilo, že ve věcech správního soudnictví zruší soud usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, byl-li poplatek zaplacen dříve, než toto usnesení nabylo právní moci. (…) Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, v nyní účinném znění, nicméně stanoví, že po marném uplynutí lhůty určené poplatníku ve výzvě k zaplacení soudního poplatku (v délce alespoň 15 dnů) soud řízení zastaví, přičemž již nepřihlíží k poplatku, který byl zaplacen až po marném uplynutí této lhůty. (…) S ohledem na shora uvedené skutečnosti nutno konstatovat, že podle nyní účinného zákona o soudních poplatcích je dodatečně stanovená lhůta, poskytnutá soudem poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, zcela nepochybně lhůtou propadnou.“ [10] Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka (zastoupena v řízení o žalobě advokátkou) nezaplatila při podání žaloby soudní poplatek. Výzvou ze dne 23. 8. 2018 proto krajský soud stěžovatelku vyzval k úhradě soudního poplatku (ve výši 3 000 Kč) ve lhůtě 15 dnů a poučil ji,