— Nejvyšší správní soud

Konf 12/2017- 11 - text Konf 12/2017-13 U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Olomouci a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 21 C 194/2015, o zaplacení částky 15 785 Kč s příslušenstvím: žalobkyně BAJA Group s.r.o., se sídlem v Olomouci, Holická 1173/49a, IČO 27781755, zastoupené Mgr. Petrem Maršálkem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Stará cesta 676, a žalované I. K., t a k t o : I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 21 C 194/2015, o zaplacení částky 15 785 Kč s příslušenstvím, j e s o u d . II. Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 8. 2015, čj. 21 C 194/2015-34, s e z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : 1. Návrhem ze dne 17. 2. 2017 se Český telekomunikační úřad (dále též „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl kompetenční spor vzniklý mezi ním a Okresním soudem v Olomouci ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 21 C 194/2015. 2. Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti: 3. Žalobkyně podala dne 27. 4. 2015 u Okresního soudu v Olomouci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 15 785 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že poskytovala na základě Smlouvy o poskytování služeb č. 70120207 ze dne 16. 2. 2012 žalované telekomunikační služby BajaNet a žalovaná se zavázala řádně a včas za tyto služby hradit sjednanou cenu. Protože žalovaná tento závazek neplnila, podepsala nejdříve žalovaná uznání dluhu dne 27. 3. 2014, a následně se žalobkyní (zastoupenou na základě mandátní smlouvy společností CREOL Invest s.r.o.) uzavřela dne 2. 12. 2014 dohodu o privativní novaci, v níž se zavázala uhradit částku ve výši 11 000 Kč ve splátkách po 500 Kč. Účelem dohody o privátní novaci bylo nahradit veškerá práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací novými právy a povinnostmi a umožnit žalované svůj již splatný dluh splácet. V důsledku neuhrazení jedné splátky se pak podle podmínek dohody stal splatný celý dluh. 4. Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. 8. 2015, čj. 21 C 194/2015-34, řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud vycházel z ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též jen „zákon o elektronických komunikacích“), a dospěl k závěru, že k rozhodování sporů ve věcech úhrady za telekomunikační služby je příslušný Český telekomunikační úřad. 5. Český telekomunikační úřad s postupem okresního soudu nesouhlasil a podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. V návrhu odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 13. 1. 2011, čj. Konf 54/2010-9, ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/200912, a ze dne 19. 8. 2014, čj. Konf 10/214-12, ve kterých zvláštní senát vyslovil, že k tomu, aby mohl ve sporu rozhodovat navrhovatel, musí být splněna osobní a věcná podmínka stanovená v § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Navrhovatel namítl, že v nyní rozhodované věci není splněn osobní ani věcný předpoklad pravomoci podle ustanovení § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, neboť podle článku II.a) dohody o privativní novaci byl závazek z původně sjednané smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací nahrazen novým závazkem vyplývajícím z dohody o privativní novaci. Tím nemůže být naplněn věcný předpoklad pravomoci, neboť nelze již mluvit o tom, že se spor týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Dále je navrhovatel toho názoru, že po uzavření dohody o privativní novaci již žalobkyně v předmětném sporu nemůže vystupovat jako osoba vykonávající komunikační činnost ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, stejně tak žalovaná nemůže vystupovat v pozici účastníka podle ustanovení § 2 písm. a) zmíněného zákona. K rozhodování ve věci proto není příslušný navrhovatel, ale okresní soud. 6. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou: 7. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc Okresní soud v Olomouci a navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. 8. Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (srov. rozhodnutí č. 485/2005 Sb. NSS). 9. Zvláštní senát v usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009-12, vysvětlil, že k tomu, aby mohl navrhovatel rozhodovat účastnické spory, musí být podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích naplněn osobní a věcný předpoklad. 10. Osobní předpoklad založení pravomoci navrhovatele je splněn, vznikne-li spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost podle § 7 zákona o elektronických komunikacích (zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů), a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. Službou elektronických komunikací se podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Osoba účastníka musí splňovat charakteristiku stanovenou v § 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích („účastníkem se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě osoba uživatele musí splňovat charakteristiku stanovenou v § 2 písm. b) zákona o elektronických komunikacích („uživatelem se rozumí každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací“). 11. Věcný předpoklad pravomoci navrhovatele rozhodovat účastnické spory je splněn, týká-li se spor povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě; povinnost uhradit cenu za poskytnutou službu je podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích základní povinností účastníka resp. uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 12. Zvláštní senát se nejprve zabýval tím, zda byl naplněn osobní předpoklad podle § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, tedy zda se jedná o spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost podle § 7 zákona o elektronických komunikacích a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé. 13. Podle obsahu spisu a stejně jako podle návrhu na vydání platebního rozkazu mělo k uzavření Dohody o privativní novaci č. X (dále jen „Dohoda“) dojít dne 2. 12. 2014. V Dohodě se smluvní strany dohodly, že jejím účelem je nahradit veškerá práva a povinnosti vzniklé na základě Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené dne 16. 2. 2012, novými právy a povinnostmi (privativní novace) a umožnit dlužníkovi svůj již splatný dluh splácet. 14. Privativní novace představuje v soukromoprávních vztazích způsob zániku závazku, kdy se na základě dohody stran dosavadní závazek ruší a nahrazuje se závazkem novým (srov. právní úpravu privativní novace v § 570 až 573 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, či nově v § 1902, větě první, a § 1906 a § 1907 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Základním předpokladem zrušení závazku a jeho nahrazení novým je ovšem existence závazku. Z podstaty privativní novace vyplývá, že její podmínkou je vždy vznik nového závazku. Privativní novace je přitom samostatným důvodem vzniku závazku (kte