— Nejvyšší správní soud

13 Kss 3/2019- 47 - text 13 Kss 3/2019 – 49 pokračování R O Z H O D N U T Í Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa a doc. JUDr. Markéty Selucké, Ph.D., v právní věci kárného navrhovatele: předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem, proti kárně obviněnému: Mgr. Josefu Havlíkovi, soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem, bytem K. 585, L., v řízení o kárné odpovědnosti soudce, o návrhu kárného navrhovatele ze dne 4. 6. 2019 na schválení téhož dne uzavřené dohody o vině a kárném opatření, ve veřejném zasedání, t a k t o : Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 4. 6. 2019 v Brně, a na základě které Mgr. Josef Havlík, soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, že po vydání rozhodnutí nerespektoval zákonnou lhůtu pro jejich písemné vyhotovení stanovenou v § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu s přihlédnutím k § 138 trestního řádu, a to v trestních věcech vedených u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 6 To 308/2016 od 10. 5. 2018 do 18. 1. 2019, pod sp. zn. 6 To 425/2016 od 13. 2. 2018 do 14. 11. 2018, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a za to se mu ukládá kárné opatření snížení platu o 10% na dobu 6 měsíců podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění: I. Průběh kárného řízení [1] Dne 18. 4. 2019 byl Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému ve shora uvedené věci doručen návrh předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též „kárný navrhovatel“) z téhož dne na zahájení kárného řízení s Mgr. Josefem Havlíkem, soudcem Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též „kárně obviněný“). [2] Kárný navrhovatel měl za to, že kárně obviněný zaviněným porušením svých povinností spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, spočívající v tom, že po vydání rozhodnutí nerespektoval zákonnou lhůtu pro jejich písemné vyhotovení stanovenou v § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu s přihlédnutím k § 138 trestního řádu, a to v trestních věcech vedených u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 6 To 308/2016 od 10. 5. 2018 do 18. 1. 2019, pod sp. zn. 6 To 425/2016 od 13. 2. 2018 do 14. 11. 2018; kárný navrhovatel proto navrhl, aby kárný soud uložil kárně obviněnému jako kárné opatření důtku podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích. [3] Společně s návrhem na zahájení kárného řízení byla kárnému soudu doručena kárným navrhovatelem též Dohoda o vině a kárném opatření uzavřená mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněným dne 18. 4. 2019 v Ústí nad Labem (dále též „dohoda č. 1“); jako kárné opatření za provinění vymezená v kárném návrhu byla v této dohodě ujednána taktéž důtka dle § 88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích. Součástí kárného návrhu pak byl též eventuální petit, aby kárný soud v případě naplnění zákonných podmínek tuto dohodu schválil. [4] Kárný soud postupem podle § 13 zákona č. 7/2002 Sb. ověřil, že dohoda č. 1 a kárný návrh si vzájemně odpovídají; k rozhodnutí o návrhu na její schválení proto nařídil na 4. 6. 2019 veřejné zasedání [přiměřeně podle § 314o odst. 1 písm. a) trestního řádu]. [5] Veřejné zasedání kárného senátu se konalo za stálé přítomnosti kárně obviněného a kárným navrhovatelem pověřené místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Ladislavy Šafránkové (srov. přiměřeně § 314q odst. 1 in fine trestního řádu). Kárný navrhovatel nejprve přednesl návrh na zahájení kárného řízení a dále odkázal na jeho písemné znění. K osobě kárně obviněného na jednu stranu uvedl, že u něj soustavně dochází k průtahům v práci, jeho výkonnost je při přibližně stejné, nebo spíše menší zátěži, horší než u jiných kolegů. V situaci, kdy totiž kárně obviněný začne více psát odůvodnění svých rozhodnutí, obrovským způsobem mu narůstají nedodělky, které má stále nadstandardně vyšší než ostatní soudci. Přestože byl jeho senát posílen o jednu stážistku a kárně obviněnému byl v rámci soudního oddělení dán zvýšený prostor na psaní rozhodnutí, nedošlo k očekávanému zlepšení v jeho práci. Dle kárného navrhovatele pak byla rozhodnou skutečností pro podání kárného návrhu situace, kdy kárně obviněnému byla uložena výtka za nesepsání písemného vyhotovení rozhodnutí v zákonné lhůtě, ten ovšem ve stejné věci i přes toto opatření nadále nekonal. Na druhou stranu kárný navrhovatel konstatoval, že kárně obviněný vytýkaná pochybení doznal, vyslovil nad nimi lítost a projevil i snahu po nápravě, jedná se přitom o jeho první kárné řízení. Kárně obviněný je navíc vysoce odborně zdatný, patří k nejvíce erudovaným soudcům daného soudu, klade netypicky nadstandardní nároky na svou práci, a to jak při nastudování spisového materiálu, tak při vyhotovování písemných rozhodnutí, která jsou velice precizní a v drtivé většině obstojí i u Nejvyššího soudu. Kárně obviněný tráví na soudě mnoho času, rozhodnutí nadto píše i z domova či v době čerpání dovolené. Taktéž neměl jednoduchou rodinnou situaci, kdy pečoval o malé dítě v době rizikového těhotenství manželky a po narození dvojčat. Kárný navrhovatel shrnul, že kárný návrh byl podán pro ta nejzávažnější pochybení, kterých se kárně obviněný dopustil, ovšem jedná se o první kárné provinění a očekává, že změní svůj postoj k práci; sjednané kárné opatření proto považuje za přiměřené. Kárně obviněný uvedl, že dohodu č. 1 sjednal s plným vědomím jejího obsahu; uznal, že k vytýkanému jednání došlo a velmi jej mrzí, přičemž si je plně vědom konsekvencí takové dohody; v dalším odkázal na její obsah. K případu, v němž mu byla udělena výtka, a přesto v dané věci řádně nevyhotovil rozsudek, konstatoval, že se jednalo o relativně složité rozhodnutí, přičemž na něm pracoval průběžně a odbíhal k dalším rozhodnutím, navíc vysvětlil, že v roce 2018 musel kombinovat pracovní povinnosti s péčí o nezletilého syna a domácnost, neboť jeho manželka byla hospitalizována v nemocnici. K uplynutí promlčecí doby u jednoho z obžalovaných v důsledku jeho průtahů přiznal, že tato skutečnost mu v relevantní době unikla, neboť se jednalo o věc s více obžalovanými s různými promlčecími dobami. Jinak by věci věnoval větší pozornost; bylo jeho nedbalostí, že si to včas neuvědomil, protože pak by samozřejmě takové rozhodnutí předřadil všemu ostatnímu. [6] Kárný soud po neveřejné poradě dospěl k závěru, že sjednané kárné opatření považuje za příliš mírné s ohledem na dopady kárného provinění, což za přiměřeného použití § 314r odst. 3 trestního řádu sdělil účastníkům řízení. Vzhledem k vůli stran sjednat novou dohodu jim toto přerušením veřejného jednání umožnil. Kárný navrhovatel poté požádal o schválení nové dohody o shodném obsahu vyjma navrhovaného kárného opatření, které bylo sjednáno dle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to snížení platu o 10 % na dobu 6 měsíců (dále též „dohoda č. 2“). Kárně obviněný se k žádosti o schválení dohody připojil. Kárný senát poté dospěl k závěru, že proti nově předložené dohodě č. 2 již žádné výhrady nemá a z následujících důvodů ji schválil. II. Hodnocení kárného soudu [7] Usnesením ze dne 17. 1. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018 – 71, zaujal kárný soud názor, že „na základě § 25 zákona č. 7/2002 Sb., lze v již zahájeném řízení o kárné odpovědnosti soudce přiměřeně použít právní úpravy institutu dohody o vině a trestu (kárném opatření) podle § 314o a násl. trestního řádu“, přičemž tento institut již několikrát aplikoval (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 – 199, ze dne 18. 4. 2019, č. j. 13 Kss 5/2018 – 116, či ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019 – 51). V rozhodnutí ze dne 10. 6. 2019, č. j. 11 Kss 2/2019 – 5, pak uvedl, že „považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení. V prvé řadě jde o projev žádoucí sebereflexe na straně kárně obviněného soudce (k tomu srov. výše citované rozhodnutí kárného senátu č. j. 11 Kss 8/2018-199). Především v případech, kdy je kárným navrhovatelem předseda soudu, u něhož kárně obviněný soudce působí, sjednání a uzavření dohody o vině a kárném opatření posouvá vztah kárného navrhovatele a kárně obviněného do roviny spolupráce namísto postavení proti sobě stojících stran řízení. To zajisté přispěje k lepší atmosféře na pracovišti a umožní to vedení soudu lépe pracovat s kárně obviněným soud