— Nejvyšší správní soud

15 Kse 4/2018- 44 - text 15 Kse 4/2018 - 48 pokračování ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a členů JUDr. Zbyňka Poledny, Mgr. Davida Chaloupky, Mgr. Jaroslava Kocince, JUDr. Gabriely Vilímkové a Mgr. Barbory Kubíkové v právní věci kárného žalobce: Ministr spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, proti kárně obviněnému: Mgr. Jiří Nevřela, soudní exekutor, Exekutorský úřad Praha - východ, Praha 6, Libocká 73/57, o kárné žalobě podané dne 26. 11. 2018 pod č. j. MSP-49/2017-OED-KEU/18, takto: Mgr. Jiří Nevřela, soudní exekutor Exekutorský úřad Praha - východ, Libocká 73/57, Praha 6 se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, uznává vinným, že jako soudní exekutor byl od 21. 12. 2011 přinejmenším do dne podání kárné žaloby zároveň jediným společníkem v obchodní společnosti TOURNESOL s. r. o., se sídlem Libocká 73/57, 161 00 Praha 6, IČ 286 34 781, která je vlastníkem franšízy RE/MAX (realitní kancelář RE/MAX Spirit) a byl tak ovládající osobou obchodní společnosti, jejímž předmětem činnosti je: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž jmenovaná společnost podnikatelskou činnost v oboru realit aktivně provozovala, a zároveň vytvořil vazby mezi Exekutorským úřadem Praha – východ a obchodní společnosti TOURNESOL s. r. o. tedy porušil povinnosti exekutora stanovené v § 2 odst. 2, § 3 odst. 2 exekučního řádu tím spáchal kárný delikt exekutora podle § 116 odst. 2 písm. a) a b) exekučního řádu. Za uvedený delikt mu kárný senát ukládá podle § 116 odst. 6 písm. c) exekučního řádu pokutu ve výši 50.000 Kč. Tato pokuta je splatná do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Nejvyššího správního soudu č. 3762-46127621/0710, variabilní symbol: 15042018. Odůvodnění [1] Kárnou žalobu podal kárný žalobce na základě výsledků kontroly Exekutorského úřadu Praha – východ, který byla provedena dne 27. 7. 2017. Při ní kárný žalobce zjistil, že kárně obviněný, který byl jmenován do uvedeného úřadu v roce 2002, vykonává exekuční činnosti dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), a současně je od 21. 12. 2011 minimálně do doby podání kárné žaloby jediným společníkem v obchodní společnosti TOURNESOL s.r.o., se sídlem Praha 6, Libocká 73/57, IČ 28634781 (dále jen „společnost TOURNESOL“), která je vlastníkem franšízy RE/MAX (realitní kancelář RE/MAX Spirit). Předmětem činnosti této společnosti je podnikatelská činnost, přičemž mezi její obory činnosti spadá mj. i realitní činnosti, či správa a údržba nemovitostí. Vedle spojení samotného kárně obviněného se společností TOURNESOL poukázal kárný žalobce rovněž na skutečnost, že zaměstnanec kárně obviněného na pozici vykonavatele pan I. N. je jediným jednatelem jmenované společnosti a současně ředitelem realitní kanceláře RE/MAX Spirit. Na internetových stránkách společnosti RE/MAX je dále kárně obviněný uveden jako majitel kanceláře RE/MAX Spirit a pan I. N. jako její ředitel. Kárný žalobce taktéž zdůraznil, že adresa realitní kanceláře je stejná jako adresa exekutorského úřadu kárně obviněného. [2] V reakci na tato kontrolní zjištění kárně obviněný uvedl, že je pouze společníkem společnosti TOURNESOL, jenž je vlastníkem franšízy RE/MAX Spirit, makléřem jakékoli realitní kanceláře nikdy nebyl, stejně jako nikdy nezprostředkoval prodej žádné nemovitosti, což lze ověřit na centrále RE/MAX Česká republika. Pouhé vlastnictví obchodního podílu v uvedené společnosti nepovažoval kárně obviněný za rozporné se zákonem či pravidly profesní etiky. Z hlediska vazeb jeho úřadu na realitní kancelář doplnil, že okolnost, že jeho bratr je makléřem dané kanceláře a současně jeho zaměstnancem neodporuje žádnému právnímu předpisu, a to tím spíše, že činnost realitní kanceláře nemá s chodem jeho úřadu nic společného. [3] V kontextu uvedených skutečnosti žalobce vyjádřil přesvědčení, že podnikatelská činnost kárně obviněného je způsobilá vyvolat pochybnost o nezávislosti jeho úřadu. Kárný žalobce v této souvislosti poukázal na znění § 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 exekučního řádu, respektive na čl. 4 usnesení Sněmu Exekutorské komory České republiky ze dne 28. února 2006, kterým byl přijat stavovský předpis, kterým se stanoví Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů (dále jen „Pravidla etiky“). S ohledem na personální, majetkové a funkční propojení exekutorského úřadu kárně obviněného a společnosti TOURNESOL, respektive realitní kanceláře RE/MAX Spirit je podle kárného žalobce pravděpodobné, že kárně obviněný společnost TOURNESOL fakticky ovládá. Kárný žalobce poznamenal, že je-li kárně obviněný jejím jediným společníkem, potom je v souladu s § 74 odst. 1 a 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoK“), ovládající osobou. [4] Kárný žalobce dále poznamenal, že zejména z oborů činnosti společnosti TOURNESOL vyplývá, že se v projednávané věci nejedná pouze o správu vlastního majetku, neboť společnost vykonává realitní činnost. Poukázal přitom na skutečnost, že realitní kancelář RE/MAX Spirit je aktivní, neboť ke dni 29. 10. 2018 na svých internetových stránkách nabízela k prodeji či k pronájmu celkem 5 nemovitostí. Kárně obviněnému, jakožto jedinému společníkovi společnosti TOURNESOL, vlastnicí franšízu RE/MAX Spirit, tedy v případě prodeje/pronájmu některé z nemovitostí připadne zisk. Ve vztahu k zákonem připuštěné správě vlastního majetku kárný žalobce uvedl, že by se z podstaty věci nemělo jednat o činnost směřující k rozšíření majetku, zisku nových statků, respektive o činnost nahrazující výdělek ve smyslu odměny soudního exekutora. S ohledem na činnost realitní kanceláře RE/MAX Spirit, však v dané věci jde dle kárného žalobce o překročení mezí správy vlastního majetku. V kontextu těch skutečnosti, se tak kárně obviněný podle kárného žalobce dopustil porušení § 3 odst. 2 exekučního řádu, ve smyslu výkonu jiné výdělečné činnosti neslučitelné s činností soudního exekutora, a čl. 4 Pravidel. Kárný žalobce současně vyzdvihl, že kárně obviněný se stal jediným společníkem společnosti TOURNESOL v roce 2011, kdy již několik let vykonával funkci soudního exekutora. [5] V další části své kárné žaloby žalobce poukázal na povahu postavení soudních exekutorů při výkonu exekuční činnosti, z níž vyplývá požadavek na jejich nezávislost a nestrannost, na které nesmí mít vliv ani skutečnost, že je soudní exekutor podnikatelem s osobní odpovědností za hospodářskou efektivitu své činnosti. S poukazem na komentářovou literaturu k § 2 odst. 2 a § 3 odst. 2 exekučního řádu (Kasíková, M., a kol. Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 14; dále též „Komentář EŘ“) vyjádřil kárný žalobce přesvědčení, že shora popsaná činnost kárně obviněného může narušovat důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti soudního exekutora. Důvěryhodnost má dle jeho názoru narušovat již to, že kárně obviněný je jediným společníkem společnosti TOURNESOL vlastnící franšízu RE/MAX, jeho úřad sídlí na stejné adrese jako realitní kancelář a vstup do úřadu je výrazně označen reklamou realitní kanceláře, což je způsobilé vyvolat u veřejnosti záměnu a tím snížit důvěryhodnost exekutorského stavu. Tím je porušován § 2 odst. 2 exekučního řádu. [6] Při opětovné zmínce komentářové literatury k exekučnímu řádu kárný žalobce poznamenal, že i když není držení mj. obchodního podílu ve společnosti v rozporu se zákazem výdělečných aktivit, neboť jde o udržování a správu majetku exekutora, je i zde nutné dbát o zachování nezávislosti a nestrannosti, stejně jako toho, aby při výkonu povolených činnosti bylo vyloučeno narušení důstojnosti exekutorského povolání (str. 13 Komentáře EŘ). Kárný žalobce v této souvislosti připustil, že skutečnost, že je někdo jediným společníkem společnosti, není bez dalšího v rozporu s § 3 odst. 2 exekučního řádu, nicméně z hlediska omezení výdělečných aktivit záleží vždy na konkrétním případě. V projednávané věci však podle názoru kárného žalobce kárně obviněný reálně podniká v oblasti realitní činnosti a současně je jediným společníkem společnosti TOURNESOL s osobními vazbami na statutární orgán. Již samotný charakter podnikání této společnosti, tj. realitní činnost, naplňuje dle kárného žalobce znaky porušení § 2 odst. 2 i § 3 odst. 2 exekučního řádu. [7] V poslední části své žaloby kárný žalobce v kontextu znění § 5 odst. 1 a 2 exekučního řádu poznamenal, že pan I. N. je dle pověření ze dne 15. 3. 2002 v exekutorském úřadě kárně obviněného zaměstnán na pozici vykonavatele. V souladu s výpisem ze živnostenského rejstříku ze dne 29. 10. 2019 má potom jmenovaný živnostenské oprávnění, přičemž oborem podnikání je realitní činnost, správa