8 Ads 277/2018 — Nejvyšší správní soud

8 Ads 277/2018- 48 - text 8 Ads 277/2018-53 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Radana Malíka a Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Staves.cz, družstvo, se sídlem Lipová 370/6, Brno, zast. JUDr. Ing. Janem Kopřivou, Ph.D., advokátem se sídlem Zahradnická 223/6, Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 7. 2015, čj. 47091/010/9014/22.6.2012/2600/M6II, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2018, čj. 29 Ad 2/2015-148, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2018, čj. 29 Ad 2/2015-148, se ruší. II. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 7. 2015, čj. 47091/010/9014/22.6.2012/2600/M6II, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 24 456 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Ing. Jana Kopřivy, Ph.D., advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] U žalobce (dále „stěžovatel“) byla provedena kontrola pojistného a plnění úkolů zaměstnavatele v nemocenském a důchodovém pojištění za kontrolované období od 1. 3. 2011 do 30. 6. 2011. O této kontrole byl vydán protokol o kontrole č. 3828/11/772 a následně po stěžovatelem podaných námitkách i doplněk č. 1 k protokolu o kontrole č. 3828/11/772. Kontrolou bylo zjištěno, že 33 členů družstva bylo v kontrolovaném období zaměstnanci činnými v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. Za vykonávanou práci byli členové družstva odměňováni stěžovatelem jako zaměstnavatelem. Příjem za vykonávanou práci v jednotlivých měsících kontrolovaného období dosáhl u každého z 33 členů družstva rozhodného příjmu pro účast na pojištění. Těchto 33 členů družstva spadalo do okruhu pojištěných osob, avšak pojištění za ně odvedeno nebylo. Rozhodnutím Městské správy sociálního zabezpečení v Brně (dále jen „MSSZ“) ze dne 24. 5. 2012 bylo stěžovateli podle § 104c zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uloženo uhradit nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti ve výši 204 614 Kč a penále z tohoto dlužného pojistného ve výši 35 917 Kč. Rozhodnutím žalované ze dne 19. 7. 2012, čj. 47091/010/9014/22.6.2012/2600/M6, bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a toto rozhodnutí potvrzeno. Poté, co žalobu proti němu zamítl Krajský soud v Brně, toto rozhodnutí zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 5. 2015, čj. 9 Ads 24/2014-80. V něm žalovanou zavázal k tomu, aby se v dalším řízení zaměřila na vztah mezi provedenou kontrolou a následným správním řízením, v tomto duchu vypořádala všechny odvolací námitky, dále více odůvodnila vypořádání námitky překvapivosti, odkazy na odborná vyjádření a námitky obchodněprávního vztahu mezi družstevníky a družstvem. Žalovaná rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku rozhodla znovu tak, že odvolání stěžovatele zamítla a rozhodnutí MSSZ potvrdila. Proti tomu brojil stěžovatel žalobou. Tuto žalobu Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zamítl dle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [2] Krajský soud v kasační stížností napadeném rozsudku uvedl, že 33 členů družstva stěžovatele bylo v kontrolovaném období osobami činnými v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, a tito členové spadali do okruhu pojištěných osob. Jejich příjem byl vyšší než rozhodný příjem (2 000 Kč). Stěžovatel však nezahrnul příjmy těchto členů do úhrnu vyměřovacího základu pro odvod pojistného, vznikl mu tak nedoplatek a následně rovněž povinnost uhradit penále. [3] Stěžovatel namítal, že zjištěné skutečnosti byly nyní posouzeny opačně než v předchozím kontrolním období od 1. 1. 2009 do 28. 2. 2011. Soud k tomu uvedl, že předchozí období není předmětem přezkumu v nyní projednávané věci. Družstevníci jsou účastni pojištění pouze při překročení rozhodného příjmu. V předchozím období však tohoto příjmu nedosáhli. Není tak porušeno ani legitimní očekávání stěžovatele, že stejná skutková zjištění budou hodnocena obdobně. Tato zjištění vycházejí z podkladů založených ve správním spise, se kterými byl stěžovatel seznámen, a nejedná se tak proto o překvapivé závěry. [4] Krajský soud nesouhlasil se stěžovatelem, že by MSSZ nereagovala na námitky podané proti protokolu č. 3828/11/772 a proti dodatku č. 1 k protokolu č. 3828/11/772 (tento dodatek vydala MSSZ jelikož shledala prvotní námitky stěžovatele důvodnými). MSSZ se řádně vypořádala s nesouhlasem, že 33 členů družstva bylo účastno na nemocenském pojištění. Zbylé očíslované námitky obsahovaly pouze citace právních předpisů, citace z protokolu o kontrole a ze stanov družstva, případně konstatování jiných okolností, a nejednalo se tak o námitkové body. Žalovaná reagovala na vznesené námitky i v napadnutém rozhodnutí, kde se jim věnovala dle krajského soudu dostatečně. [5] MSSZ v obou verzích protokolu dospěla správně k závěru, že členové družstva spadají do okruhu osob účastných na nemocenském pojištění. Rozdíl mezi první verzí protokolu a ve znění dodatku č. 1 bylo uvedení jiného zákonného ustanovení. Stěžovatel proti první verzi protokolu podal námitky, kde namítal nesprávně uvedené ustanovení a na jeho podnět tak byl protokol opraven dodatkem č. 1. Dle krajského soudu tak nebyla pro stěžovatele překvapivá tato změna právní kvalifikace. [6] Dle krajského soudu žalovaná dostála úkolům vyplývajícím ze zrušovacího rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Ads 24/2014, dle něhož měla zdůvodnit, z jakých důvodu nepovažuje závěr plynoucí z protokolů o kontrole ve druhé verzi za překvapivý. [7] K námitce, že nebylo stěžovateli umožněno vyjádřit se k podkladům před vydáním dodatku č. 1, čímž měl být porušen § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „spr. ř.“), krajský soud uvedl, že stěžovateli byla dána možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí již v souvislosti s probíhající kontrolou a seznamováním se s protokolem o kontrole, včetně v něm uvedených kontrolních zjištění. S protokolem o kontrole i s jeho dodatkem č. 1 byl seznámen a vždy využil právo podat námitky. Stěžovatel rovněž opakovaně nahlížel do spisu, nebyla mu ani odepřena možnost účasti na ústních jednání. Krajský soud uzavřel, že stěžovateli bylo umožněno vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním platebního výměru. [8] Krajský soud dále souhlasil se stěžovatelem, že smluvní vztah družstevníku k družstvu byl upraven obchodním zákoníkem, proto ani nebyla uzavřena pracovní smlouva. Tuto skutečnost však správní orgány nevyvracely. Družstevníci vykonávali u stěžovatele práci, která měla obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl. Oba správní orgány proto správně podřadili danou situaci pod § 5 písm. a) bod 15 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále též „zákon o nemocenském pojištění“). [9] Citace z webových stránek žalované a stránek pedagogů Ústavu pedagogiky a sociálních studií nejsou pro správní orgány dle krajského soudu závazné. Dané citace na posuzovanou věc ani nedopadají. Týkají se odlišné situace, kdy u členů družstev není spojen s jejich členstvím v družstvu pracovní vztah k družstvu a tito současně nevykonávají činnost, která má obsah pracovního poměru. Naopak u družstevníků stěžovatele je třeba jejich činnost posuzovat tak, že má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, protože nebyla uzavřena písemná pracovní smlouva. Obdobně není případný ani odkaz na materiál Ministerstva práce a sociálních věcí, který se rovněž týká jiné situace a stěžovatelem v žalobě uvedená citace je vytržená z kontextu. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované [10] V kasační stížnosti stěžovatel namítal, že žalovaná nerespektovala názor uvedený ve zrušujícím rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Ads 24/2014. Žalovaná pouze doplnila několik dalších vět, což nerespektuje závazný pokyn kasačního soudu vypořádat v odvolání vznesené námitky řádně a důkladně. Konkrétně se žalovaná dle stěžovatele nevypořádala s povinností řádně reagovat na názory odborníků a nadřízeného správního orgánu. Krajský soud se v napadeném rozsudku nijak nevyjádřil k tomu, zda žalovaná dostála povinnosti vypořádat námitky v podobě citací a odkazů. [11] MSSZ v předchozí kontrole (období od 1. 1. 2009 do 28. 2. 2011) uvedla, že zaměstnanci stěžovatele vykonávali práci malého rozsahu. Existenci práce malého rozsahu však nelze ze správního spisu ověřit, neboť v něm nejsou založeny žádné listiny, které by práci malého rozsahu potvrzovaly. Na tuto námitku krajský soud nereagoval. Dle stěžovatele je jako výsledek předchozí kontroly