— Nejvyšší správní soud

Konf 23/2019- 18 - text Konf 23/2019-20 pokračování U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Tomáše Rychlého rozhodl o návrhu Magistrátu města Zlína, se sídlem ve Zlíně, náměstí Míru 12, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Kroměříži, o návrzích na změnu přímení nezletilého M. H., jehož rodiči jsou L. Z., zastoupená v soudním řízení JUDr. Janou Grygerovou, advokátkou se sídlem Holešov, Dlažánky 310/6 a R. J., ve věcech vedených u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 20 P a Nc 455/2018, a u Magistrátu města Zlína pod sp. zn. MMZL 52335/2019/05, takto: I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci návrhu na změnu příjmení nezletilého M. H., nar. X, bytem X, ve věcech vedených u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 20 P a Nc 455/2018 a u Magistrátu města Zlína pod sp. zn. MMZL 52335/2019/05 je správní orgán. II. Výrok I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 2. 2019, č. j. 20 P a Nc 455/2018-238, je nicotný. Odůvodnění: [1] Návrhem ze dne 17. 9. 2019 se Magistrát města Zlína (dále jen „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), rozhodl kompetenční spor vzniklý mezi ním a Okresním soudem v Kroměříži, ve věci návrhů na změnu příjmení nezletilého M. H., nar. X, vedených u něj pod sp. zn. MMZL 52335/2019/05 a u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 20 P a Nc 455/2018. [2] Z obsahu spisového materiálu předloženého navrhovatelem vyplývá, že Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 4. 2. 2019, č. j. 20 P a Nc 455/2018-238, rozhodl o návrhu matky nezletilého M. H. tak, že „určuje nezletilému M. H., narozenému dne X příjmení ´Z.´“ (výrok I.); současně rozhodl o návrzích rodičů na změnu výživného (výroky II. a III.) a o nákladech řízení (výrok IV.). Pokud jde o výrok ad I., soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že rozhodoval na základě návrhu matky nezletilého L. Z., přičemž na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 862 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého, jde-li o dítě, jehož rodiče nejsou manžely, zvolí rodiče příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. Jelikož shledal, že skutkové okolnosti věci a zájem nezletilého dítěte odůvodňují navrhovanou změnu, „postupem dle § 862 občanského zákoníku určil příjmení nezletilého Z.“. Uvedené rozhodnutí bylo okresním soudem oznámeno navrhovateli dne 10. 4. 2019. Toto sdělení považoval navrhovatel za akt, kterým bylo zahájeno správní řízení ve smyslu ustanovení § 49 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení o a změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o matrikách“). Jelikož však zastával názor, že soudu v opatrovnickém řízení o změně příjmení nezletilého M. H. nepříslušelo rozhodovat (neboť o změně jména má být rozhodováno ve správním řízení před matričním orgánem), usnesením ze dne 31. 5. 2019 řízení přerušil do doby rozhodnutí zvláštního senátu o kompetenčním sporu (který hodlal navrhovatel iniciovat). Součástí spisového materiálu je dále podání matky nezletilého L. Z., učiněné před navrhovatelem, coby matričním orgánem, dne 16. 8. 2019, kterým jmenovaná žádá o „zápis změny příjmení“ M. H. do matriční knihy a vystavení rodného listu, a to v intencích změny povolené shora zmiňovaným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži. Toto podání lze podle jeho obsahu (§ 37 odst. 1 věta druhá správního řádu) považovat za návrh na zahájení správního řízení („žádost“) ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu, ve spojení s § 74 odst. 1 zákona o matrikách. [3] Navrhovatel v návrhu na rozhodnutí kompetenčního sporu popsal shora konstatované okolnosti věci. Podle jeho názoru soudem aplikované ustanovení § 862 odst. 1 občanského zákoníku (v kontextu § 860 a § 861 tohoto zákona) cílí (stejně jako ustanovení § 19 odst. 2 a 6 zákona o matrikách) na případy narození či určení otcovství [tzn. matriční události podle § 5 odst. 1 písm. a) a b) zákona o matrikách], tedy na určení příjmení dítěte při zápisu narození do matriční knihy, případně v rámci probíhajícího řízení o určení otcovství soudem, či v návaznosti na určení otcovství souhlasným prohlášením před matričním úřadem, kdy se rodiče na příjmení nedohodli a matriční úřad o této skutečnosti uvědomí příslušný soud. V řízení, kde je navrhována změna (tedy nikoli určení) příjmení, je však založena rozhodovací pravomoc nikoli soudu, ale matričního úřadu; právní základ takové změny lze nalézt v ustanovení § 72 zákona o matrikách, přičemž v souladu s ustanovením § 74 odst. 1 citovaného zákona o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje příslušný matriční úřad. Právě o takový případ se jedná i v dané věci, kdy důvodem požadované změny příjmení nezletilého dítěte je provdání matky a změna jejího příjmení; nejde tedy o určení příjmení dítěte ve smyslu ustanovení § 862 odst. 1 občanského zákoníku. [4] S ohledem na uvedené proto navrhovatel uzavřel, že Okresní soud v Kroměříži neměl pravomoc k vydání rozhodnutí o navrhované změně příjmení nezletilého dítěte. Navrhl proto, aby zvláštní senát vyslovil, že příslušný rozhodnout o předmětné žádosti je příslušný matriční orgán, a aby současně zrušil výrok I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 4. 2. 2019, č. j. 20 P a Nc 455/2018-238. [5] Podle § 1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou: a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. [6] Z ustanovení § 1 odst. 2 téhož zákona plyne, že kompetenčním sporem je buď spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků (spor negativní). [7] Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát (srov. § 2 odst. 1 tohoto zákona). Ten pak rozhodne, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 téhož zákona). [8] Není sporu o tom, že v nyní posuzované věci si pravomoc rozhodnout o navrhované změně přímení nezletilého dítěte osobují jak soud v občanském soudním řízení (který návrh věcně projednal a pravomocně o něm již rozhodl), tak i navrhovatel (u kterého bylo zahájeno ve stejné věci správní řízení – viz odst. 2 odůvodnění tohoto usnesení). Je tedy založen pozitivní kompetenční spor, který je zvláštní senát povolán rozhodnout. [9] Zvláštní senát se zcela ztotožňuje s názorem navrhovatele, že soud v rámci opatrovnického řízení není nadán pravomocí autoritativně rozhodovat o změně příjmení nezletilého dítěte. Ve skutkově obdobné věci již dříve vyslovil názor, že „[z] ustanovení § 72 odst. 1 in fine zákona o matrikách (…) vyplývá, že jméno a příjmení lze fyzické osobě změnit pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. Podle ustanovení § 74 odst. 1 citovaného zákona o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte. K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas (§ 76 odst. 2 citovaného zákona)“. Platí tedy, že „rozhodování o změně jména a příjmení fyzické osoby se děje ve správním řízení, zahajovaném na návrh; opatrovnický soud pouze v zákonem stanovených případech nahradí souhlas rodičů nezletilého dítěte, bez něhož nemůže být návrhu na změnu jména a příjmení vyhověno“ (viz usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 3. 2018, č. j. Konf 7/2018-11; zvýraznění upraveno). Tento právní názor (byť byl ve všech případech vysloven v odmítavých usneseních z důvodu absence kompetenčního sporu) následovala i další rozhodnutí zvláštního senátu (viz například usnesení ze dne 15. 5. 2018, č. j. Konf 53/2017-12, a ze dne 12. 2. 2019, č. j. Konf 41/2018-25), přičemž zvláštní senát nevidí důvod se od tohoto názoru jakkoli odchýlit. [10] Nad rámec řečeného je vhodné doplnit, že (v bodě [2] citované) ustanovení § 862 odst. 1 občanského zákoníku (soudem nesprávně uvedeno § 862 odst. 2 tohoto zákona) vůbec neupravuje změnu již v matrice zapsaného příjmení dítěte, ale míří na případy, kdy nedošlo ke shodě rodičů dítěte na jeho příjmení (nikoli tedy na změně stávajícího příjmení). Navrhovatel zcela přiléhavě argumentoval tím, že se jedná o případy, kdy po narození dítěte či určení ot