1 As 330/2020 — Nejvyšší správní soud

1 As 330/2020- 80 - text pokračování 1 As 330/2020 - 83 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., se sídlem Soběšická 820/156, Brno, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2019, č. j. 65739/2018MZE-15111, sp. zn. 56VH24055/2018-15111, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Městys Luka nad Jihlavou, se sídlem 1. máje 76, Luka nad Jihlavou, zastoupené JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem Dvořákova 1927/5, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2020, č. j. 31 A 28/2019  130, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 4.114 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. Marka Vojáčka. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem [1] Žalobkyně jako provozovatel a nájemce uzavřela dne 17. 12. 1996 s dobrovolným svazkem obcí Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO (dále též „Svazek“ nebo „SVAK“) smlouvu o provozu vodovodů a kanalizací, o nájmu vodovodů a kanalizací, o správě a rozvoji majetku vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále též „provozní smlouva“). Osoba zúčastněná na řízení byla jedním ze členů Svazku. Své členství v něm ovšem ke dni 31. 12. 2014 ukončila. Jako vlastník vodohospodářského majetku [mimo jiné vodovodů označených jako „Vodovodní řady Luka nad Jihlavou“, „Přiváděcí řad Rytířsko – VDJ Luka (starý)“ a „Vodovodní řady Luka nad Jihlavou – Otín“] sdělila Krajskému úřadu Kraje Vysočina (správní orgán I. stupně), že již není v žádném smluvním vztahu se žalobkyní, které byla v minulosti udělena povolení k provozu výše uvedených vodovodů. [2] Správní orgán I. stupně podle § 28 odst. 2 písm. a) a § 30 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), zrušil předešlá rozhodnutí Krajského úřadu pro Kraj Vysočina z let 2005 a 2006, kterými byla žalobkyni vydána povolení k provozování vodovodů. Žalobkyně totiž jako provozovatel již nesplňovala podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace dle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích. [3] Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V rozhodnutí mimo jiné uvedl, že po vystoupení osoby zúčastněné na řízení ze Svazku již nemůže být aplikována provozní smlouva, a to zejména proto, že osoba zúčastněná na řízení tuto smlouvu vypověděla pro porušení článku 20.3. provozní smlouvy (neplacení nájemného). Žalobkyně tak není ani vlastníkem vodovodů, ani nemá uzavřenou smlouvu s tímto vlastníkem, a nesplňuje tak podmínky § 6 odst. 2 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích. [4] Krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Správní orgán I. stupně považoval pro zhodnocení existence smluvního vztahu mezi žalobkyní a osobou zúčastněnou na řízení za rozhodné zejména vystoupení osoby zúčastněné na řízení ze Svazku. Byl toho názoru, že za takové situace již není možné aplikovat smlouvu uzavřenou mezi osobou zúčastněnou na řízení a Svazkem na osobu zúčastněnou na řízení a žalobkyni, a to také proto, že osoba zúčastněná na řízení z důvodu právní opatrnosti od dané smlouvy dopisem ze dne 9. 5. 2017 odstoupila. [5] Žalobkyně v odvolání uvedla, proč vystoupení osoby zúčastněné na řízení ze Svazku nemá vliv na existenci provozní smlouvy a proč považuje následné odstoupení osoby zúčastněné na řízení od provozní smlouvy za neplatné (neboť stále řádně platila nájemné), příp. za zdánlivé (neboť osoba zúčastněná na řízení od smlouvy odstoupila bez rozhodnutí jejího příslušného orgánu). Přesto žalovaný v napadeném rozhodnutí k odstoupení od provozní smlouvy toliko stroze konstatuje: „Jak ze spisové dokumentace vyplývá, Městys Luka nad Jihlavou od Provozní smlouvy odstoupil mj. z důvodu neplacení nájemného současným provozovatelem, tj. společností VAS, a.s. Tuto skutečnost lze podložit dopisem ze dne 13.3.2017, kterým Městys Luka nad Jihlavou vyzval společnost VAS, a. s. k zaplacení dlužného nájemného dle Provozní smlouvy. Jak ze slov Městyse Luka and Jihlavou vyplývá, vzhledem k tomu, že společnost VAS, a.s. na dopis nijak nereagovala a dluh nezaplatila, vypověděl Městys Luka nad Jihlavou Provozní smlouvu dopisem ze dne 9.5.2017 a z právní opatrnosti také odstoupil od Provozní smlouvy z důvodu uvedeného ve čl. 20 bodu 20.3 Provozní smlouvy, tj. z důvodu neplacení nájemného.“ Žalovaný neuvedl žádnou úvahu, proč přes výše uvedenou argumentaci žalobkyně považuje odstoupení od smlouvy za řádné, resp. nikoliv za vadné. [6] Žalovaný v projednávané věci nemá ujasněno, příp. si tak ujasnil až ve vyjádření k žalobě, na základě jakého právního jednání (a kdy) mělo dojít k zániku práv a povinností z provozní smlouvy, a zda tento úkon byl učiněn zákonem předvídaným způsobem. Žalovaný ignoroval podstatné skutečnosti, které mu sdělila žalobkyně a které zcela jistě mohly mít zásadní dopad na jeho závěry. I v případě, že by soud nehodnotil toto pochybení jako nepřezkoumatelnost, nýbrž „pouze“ jako vadu řízení (mezi oběma zrušovacími důvody mnohdy není zcela zřetelná hranice; k tomu srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016123, č. 3668/2018 Sb. NSS), musel by konstatovat, že se jedná o zcela zásadní procesní vadu, která měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. [7] Ostatní námitky shledal soud nedůvodnými, nebo se jimi pro skutečnost, že rozhodnutí žalovaného bylo nepřezkoumatelné, nemohl zabývat. II. Kasační stížnost osoby zúčastněné na řízení, vyjádření žalovaného a žalobkyně [8] Proti rozsudku krajského soudu podala osoba zúčastněná na řízení (stěžovatelka) kasační stížnost. V ní uvádí, že požadavkům na přezkoumatelnost svého rozhodnutí žalovaný dostál (k tomu citoval pasáž z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017  38). [9] Dále stěžovatelka upozorňuje na skutečnost, že rozsudek Krajského soudu v Brně (rozsudek ze dne 22. 2. 2017, č. j. 70 Co 104/2016 – 278), o který opírala svou argumentaci stran platnosti provozní smlouvy žalobkyně, byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu (rozsudek ze dne 25. 9. 2018, č. j. 26 Cdo 4497/2017-337). V něm soud stanovil, že na stěžovatelku by přešla práva a povinnosti z provozní smlouvy jen tehdy, pokud by oddělená část této smlouvy splňovala všechny povinné náležitosti a atributy nájemního vztahu a byly by tak naplněny povinné pojmové znaky nájemního vztahu, jak je upravoval § 663 a § 680 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník. Dle přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), by bylo třeba i na eventuální výše popsaný právní vztah pohlížet jako na nově vzniklý, a to dnem ukončení členství (vystoupením Městyse Luka nad Jihlavou ze SVAK Jihlavsko), tj. 1. 1. 2015. Dopadala by tedy na tyto vztahy již ustanovení OZ, jenž účinnosti nabyl dnem 1. 1. 2014 a nájemní vztah by musel vykazovat všechny tímto zákonem vyžadované atributy. To však vyloučily jak Svazek, tak i žalobkyně, neboť stěžovatelce sdělily, že vymezit majetek a výši nájemného nelze, neboť žalobkyně provozuje všechen majetek obcí jako celek a nelze žádnou část oddělit. [10] Stěžovatelka dále uvedla, že pro nepředvídatelnost soudních rozhodnutí z opatrnosti vyzvala žalobkyni, aby uhradila dlužné nájemné. Ta však nájemné nejenom neuhradila, ale navíc stěžovatelce sdělila, že nájemné bude nadále platit Svazku. Žalobkyni navíc musí být z jiných rozhodnutí o zrušení povolení k provozu vodovodů zřejmé, z jakého důvodu k tomu došlo (odstoupení od smlouvy z důvodu neplacení nájemného). [11] Závěrem stěžovatelka upozornila na účelovost námitky nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů a na pozadí původního formování Svazku a vzniku provozní smlouvy. [12] Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti vyjádřil přesvědčení, že pro potřeby předběžného posouzení právní otázky existence smluvního vztahu mezi vlastníkem infrastruktury a provozovatelem této infrastruktury, jež byla původně sjednána Svazkem, není povinností správního orgánu přesně určit, z jakého právního důvodu smluvní vztah zanikl (zda z důvodů odstoupení od smlouvy nebo z důvodu vypovězení této smlouvy), pokud oba dva důvody nastaly zřeteln