1 As 51/2012 — Nejvyšší správní soud

12 Ksz 2/2021- 51 - text pokračování 12 Ksz 2/2021 - 61 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 15. 9. 2021 ve věci návrhu krajské státní zástupkyně v Plni, se sídlem Veleslavínova 27, Plzeň 3, ze dne 14. 5. 2021, čj. 1 SPR 85/2021  32, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Věry Brázdové, státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni, t a k t o : Věra Brázdová, nar. X, státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni, se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznává vinnou, že jako dozorová státní zástupkyně ve věci vedené na Krajském státním zastupitelství v Plzni pod sp. zn. 2 KZV 44/2019 proti 13 obžalovaným podala dne 3. 6. 2020 u Krajského soudu v Plzni obžalobu, aniž by byla společně s obžalobou zpracována příprava k hlavnímu líčení a v obžalobě nebo v samostatném sdělení nebyl uveden návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry až do 14. 10. 2020, čímž byly porušeny čl. 60 odst. 2 a čl. 110 odst. 2 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 9/2019 o postupu státních zástupců v trestním řízení ve znění do 1. 11. 2020, přičemž podaná obžaloba nebyla podrobena před jejím vypravením a doručením soudu ani nikdy později aprobaci vedoucím I. oddělení, ani nebyla dána na vědomí I. náměstkovi krajské státní zástupkyně a krajské státní zástupkyni, čímž byl porušen čl. 6 odst. 2 písm. a), čl. 3 odst. 3 písm. a) a čl. 2 odst. 3 písm. h) aprobačního řádu Krajského státního zastupitelství v Plzni sp. zn. 1 SPR 202/2016, načež teprve dodatečně 14. 10. 2020 předložila při hlavním líčení Krajskému soudu v Plzni sdělení, ve kterém „podle § 177 odst. 1 písm. d) tr. řádu doplňuje podanou obžalobu", v němž uvedla k jednotlivým obžalovaným návrhy trestů, které rovněž nebylo předloženo k aprobaci, a následně byla kárně obviněnou sjednaná se sedmi obžalovanými po odročení hlavního líčení konaného ve dnech 12.  14. 10. 2020 dohoda o vině a trestu, přičemž v případě 3 obžalovaných (F., K. a R.) byly sjednané tresty odnětí svobody v trvání 3 roků podmíněně odložené na zkušební dobu 5 roků, tedy na samé spodní hranici přípustného snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici sazby stanovené v § 58 odst. 4 tr. zákoníku, když byli ohroženi trestní sazbou ve výměře 10 až 18 let a ve sdělení ze dne 14. 10. 2020 byly původně navrhovány u těchto obžalovaných nepodmíněné tresty odnětí svobody ve výměře 10 let, přičemž v mezidobí nedošlo ke změně důkazní situace ani právní kvalifikace jejich jednání, kdy kárně obviněná před zahájením jednání o dohodě o vině a trestu s obžalovanými nepředložila zamýšlený návrh trestu a jiného opatření k aprobaci vedoucímu I. oddělení v rozporu s čl. 6 odst. 2 písm. d) aprobačního řádu, přičemž tyto dohody kárně obviněná předložila soudu ke schválení, který je rozsudkem dne 13. 1. 2021 schválil a uložil na jejich základě sjednané tresty, když kárně obviněná nepředložila své stanovisko k rozsudku soudu k aprobaci vedoucímu I. oddělení a na vědomí I. náměstkovi krajské státní zástupkyně v rozporu s čl. 6 odst. 2 písm. e) a čl. 3 odst. 3 písm. c) aprobačního řádu, přičemž kárně obviněná se vzdala práva opravného prostředku a rozsudek nabyl právní moci dne 14. 1. 2021, čímž znemožnila přezkoumání zákonnosti rozsudku, kterým byly schváleny sjednané dohody o vině a trestu, t e d y zaviněně porušila povinnosti státního zástupce podle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství odpovědně plnit své úkoly, postupovat svědomitě, povinnost podle § 12e odst. 2 zákona o státním zastupitelství řídit se pokyny vedoucího státního zástupce, a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v činnost státního zastupitelství, č í m ž s p á c h a l a kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a z a t o s e j í u k l á d á podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 12 (dvanácti) měsíců. Odůvodnění: I. Kárné obvinění [1] Krajská státní zástupkyně v Plzni (dále „kárná navrhovatelka“) podala na kárně obviněnou dne 17. 5. 2021 kárný návrh. Kárné provinění spatřovala v tom, že kárně obviněná jako dozorová státní zástupkyně při zpracování trestní věci vedené na Krajském státním zastupitelství v Plzni (dále jen „KSZ v Plzni“) pod sp. zn. 2 KZV 44/2019 proti obžalovanému A. P. a dalším 12 osobám podala 3. 6. 2020 u Krajského soudu v Plzni obžalobu v rozsahu 177 stran, aniž by byla společně s obžalobou zpracována příprava k hlavnímu líčení. Ta má být zpracována dle přílohy č. 3 Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 9/2019, o postupu státních zástupců v trestním řízení (dále jen „pokyn o postupu v trestním řízení“). Zároveň podaná obžaloba nebyla podrobena před jejím vypravením a doručením soudu ani nikdy později aprobaci vedoucím I. oddělení, nebyla dána před jejím vypravením na vědomí I. náměstkovi krajské státní zástupkyně a nebyla ani dána na vědomí krajské státní zástupkyni. Tím kárně obviněná porušila zejména čl. 6 odst. 2 písm. a) Aprobačního řádu KSZ v Plzni ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 1 SPR 202/2016 (dále jen „aprobační řád"), dále čl. 3 odst. 3 písm. a) a čl. 2 odst. 3 písm. h) aprobačního řádu. Současně také s obžalobou nebylo soudu doručeno sdělení o druhu a výměře trestu a nebylo ani součástí žalobního návrhu. [2] Obžaloba v době jejího podání nemusela dle tehdy účinného znění trestního řádu obsahovat druh a výši navrženého trestu, nicméně tato povinnost byla již v té době zakotvena v čl. 60 odst. 2 pokynu o postupu v trestním řízení. Až dodatečně dne 14. 10. 2020 předložila při hlavním líčení Krajskému soudu v Plzni sdělení, ve kterém „podle § 177 odst. 1 písm. d) tr. řádu doplňuje podanou obžalobu“, tedy více než 4 měsíce po podání obžaloby. To však učinila zjevně v souvislosti s účinností novely trestního řádu zavádějící změnu povinných náležitostí obžaloby. Ve sdělení uvedla k jednotlivým obžalovaným návrhy trestů, které rovněž nebyly předloženy k aprobaci. [3] V řízení před soudem byla 13. 1. 2021 schválena dohoda o vině a trestu sjednaná kárně obviněnou se sedmi obžalovanými po odročení hlavního líčení konaného ve dnech 12.  14. 10. 2020. U obžalovaných M. F., P. K. a F. R. byly tresty uložené na základě sjednaných dohod o vině a trestu, iniciovaných kárně obviněnou, zcela nepřiměřené, neboť se jednalo o tresty odnětí svobody v trvání 3 roků podmíněně odložených na zkušební dobu 5 let. Tyto tresty neodpovídaly zákonným požadavkům, jež jsou pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby stanoveny v § 58 odst. 3 tr. zákoníku. Dohoda byla sjednána při nezměněné důkazní situaci a právní kvalifikaci jejich jednání. Tito obžalovaní byli ohroženi trestní sazbou ve výměře 10 až 18 let. Kárně obviněná sdělením ze dne 14. 10. 2020 soudu původně navrhovala nepodmíněné tresty odnětí svobody ve výměře 10 let. Před zahájením jednání o dohodě o vině a trestu s obžalovanými nepředložila zamýšlený návrh trestu a jiného opatření v rozporu s čl. 6 odst. 2 písm. d) aprobačního řádu k aprobaci vedoucímu I. oddělení. Podle něj má vedoucí oddělení aprobovat zamýšlený návrh trestu a jiného opatření již před zahájením jednání o dohodě. Tato povinnost byla uložena i při operativní poradě státních zástupců I. oddělení KSZ v Plzni konané 18. 5. 2017. Při ústním jednání nicméně kárná navrhovatelka upřesnila, že kárně obviněné není kladena za vinu nezákonnost sjednaných trestů, ale vyhnutí se aprobačnímu procesu. Bez znalostní důkazní situace totiž nebylo možné konstatovat, zda tresty byly nezákonné. [4] Vyhlášený rozsudek krajského soudu ze dne 13. 1. 2021, kterým byly schváleny dohody o vině a trestu, respektive záznam o vyhlášení rozsudku, rovněž nebyl předložen k aprobaci žádné z výše uvedených osob. To mělo být učiněno dle čl. 6 odst. 2 písm. e) aprobačního řádu a stanovisko mělo být předloženo na vědomí I. náměstkovi krajské státní zástupkyně podle čl. 3 odst. 3 písm. c) aprobačního řádu. Kárně obviněná se také vzdala práva opravného prostředku a rozsudek nabyl právní moci 14. 1. 2021. Rozsudek tak nešlo přezkoumat z hlediska přiměřenosti a zákonnosti uložených trestů. Při ústním jednání kárná navrhovatelka upřesnila, že pokud by se kárně obviněná opravného prostředku nevzdala, soud by musel rozsudek řádně odůvodnit a šlo by zpětně zjistit, jak se soud postavil k naplnění kritérií pro mimořádné nížení trestu odnětí svobody. [5] Celá trestní věc, pokud jde o fázi řízení před soudem, procházela absolutně mimo stanovený aprobační proces. Vliv měla nepochybně skutečnost, že kárně obviněná obžalobu doručila soudu pravděpodobně osobně a nikoli standardní cestou kanceláře. V dozorovém spisu pouze došlo k vyznačení po