Obecné zásady pro ukládání trestů – co hrozí?
Stručná odpověď: Soud zohledňuje nejen samotný trestný čin, ale i osobní situaci pachatele (rodinné, majetkové poměry, dosavadní život, možnost nápravy).
Klíčová fakta
- Právní základ: § 39 zákona č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 39 odkazuje 2 621 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 30. 12. 2025
- Týká se: pachatel, soud, obviněný, poškozený
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Tento paragraf stanovuje obecné zásady, kterými se soud řídí při rozhodování o druhu a výši trestu za spáchaný trestný čin.
V praxi
- Důležité je i chování pachatele po činu, například snaha nahradit škodu, a jeho postoj k trestnímu řízení (přiznání viny, spolupráce s policií).
- Při posuzování závažnosti činu se bere v úvahu význam chráněného zájmu (např. život, zdraví, majetek), způsob provedení činu, jeho následky a míra zavinění pachatele.
- Soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, k době uplynulé od činu a k délce trestního řízení.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 39
Podle obviněného soudy nerespektovaly ustanovení § 39 odst. 4 tr. zákoníku s tím, že v některých jeho věcech byla trestní stíhání z důvodu výkonu řady dříve uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody zastavena pro neúčelnost podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 13 To 93/2025-383, a rozsudek Okresního …
Jiná pochybení soudu, spočívající v nepřiměřenosti trestu, tedy v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok …
Jiná pochybení spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného (nebo naopak mírného trestu), nelze v dovolání vytýkat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (k tomu viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Zásah dovolacího soudu by přicházel v úvahu toliko výjimečně, a to za situace, pokud by shledal, že …
Co říká § 39 – Trestní zákoník
§ 39 Obecné zásady pro ukládání trestů
(1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu; přihlédne též k jeho postoji k trestnému činu v trestním řízení, zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele.
(2) Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. Při určování závažnosti trestného činu z hlediska jeho následků soud přihlédne i k prohlášení poškozeného, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život, pokud jej učinil.
(3) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 41 a 42), k době, která uplynula od spáchání trestného činu, k případné změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. Při posouzení přiměřenosti délky trestního řízení soud přihlédne ke složitosti věci, k postupu orgánů činných v trestním řízení, k významu trestního řízení pro pachatele a k jeho jednání, kterým přispěl k průtahům v trestním řízení.
(4) Pokud soud neukládá souhrnný trest nebo společný trest za pokračování v trestném činu, při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne též k druhu a výměře trestu, který byl pachateli uložen za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyl vykonán, tak, aby vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele nebyl uložen takový trest, který by spolu s dosud nevykonaným trestem vedl k nepřiměřenému postihu pachatele. V případě, kdy soud neukládá souhrnný trest nebo …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Pokud je pachatel označen jako spolupracující obviněný, jeho významný přínos k objasnění zločinu organizované skupiny může ovlivnit trest.
- Soud zohlední i prohlášení poškozeného o dopadu trestného činu na jeho život.
- V případě více trestných činů se soud snaží, aby celkový postih nebyl nepřiměřený.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní zákoník – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky