— Nejvyšší správní soud

13 Kss 4/2021- 165 - text pokračování 13 Kss 4/2021 - 173 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a členů JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa a doc. JUDr. Jana Kociny, Ph.D., ve věci kárné navrhovatelky předsedkyně Městského soudu v Praze JUDr. Jaroslavy Pokorné proti kárně obviněné Mgr. Darině Michorové, soudkyni Městského soudu v Praze, zastoupené Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 15, Praha a Mgr. Věrou Novákovou, advokátkou se sídlem Vrchlického 802/46, Liberec, o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 2. 8. 2021, takto: Mgr. Darina Michorová nar. X, bytem X soudkyně Městského soudu v Praze, je vinna, podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kárný zákon“), že ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn.: 1) 1 A 77/2020 instruovala vedoucí soudní kanceláře S. Š., aby v jednacím kalendáři vyznačila na den 24. 3. 2021 vypravení písemného vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 24. 2. 2021, aniž kanceláři písemné vyhotovení rozsudku předala. Rozsudek písemně vyhotovila a předala soudní kanceláři k vypravení až dne 7. 4. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k vypravení rozsudku o 14 dnů, 2) 1 A 26/2020 instruovala vedoucí soudní kanceláře S. Š., aby v jednacím kalendáři vyznačila na den 26. 3. 2021 vypravení písemného vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 26. 2. 2021, aniž kanceláři písemné vyhotovení rozsudku předala. Rozsudek písemně vyhotovila a předala soudní kanceláři k vypravení až dne 31. 3. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k vypravení rozsudku o 5 dnů, 3) 1 A 75/2020 instruovala vedoucí soudní kanceláře S. Š., aby v jednacím kalendáři vyznačila na den 22. 3. 2021 vypravení písemného vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 22. 2. 2021, aniž kanceláři písemné vyhotovení rozsudku předala. Rozsudek písemně vyhotovila a předala soudní kanceláři k vypravení až dne 24. 3. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k vypravení rozsudku o 2 dny, 4) 1 Ad 3/2020 instruovala zapisovatelku M. D., aby v jednacím kalendáři vyznačila na den 1. 4. 2021 vypravení písemného vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 1. 3. 2021, aniž kanceláři písemné vyhotovení rozsudku předala. Rozsudek písemně vyhotovila a předala soudní kanceláři k vypravení až dne 6. 4. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k vypravení rozsudku o 5 dnů, 5) 1 A 24/2020 předala písemné vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 8. 3. 2021 soudní kanceláři k vypravení až dne 26. 5. 2021, čímž překročila lhůtu k vypravení rozsudku, prodlouženou do 15. 4. 2021, o 41 dnů, 6) 1 Az 9/2020 předala písemné vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 12. 4. 2021 soudní kanceláři k vypravení až dne 26. 5. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k vypravení rozsudku o 14 dnů, 7) 1 Az 5/2021 předala písemné vyhotovení rozsudku vyhlášeného dne 12. 4. 2021 soudní kanceláři k vypravení až dne 26. 5. 2021, čímž překročila zákonnou lhůtu k vypravení rozsudku o 14 dnů, tedy zaviněně porušila povinnost vyhotovit rozsudek nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení a učinit potřebná opatření k doručení stejnopisu rozsudku účastníkům do vlastních rukou a k doručení osobám na řízení zúčastněným podle § 54 odst. 3 věty první a druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), povinnost rozhodovat bez průtahů podle § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (dále jen „zákon č. 6/2002 Sb.“), a povinnost vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů podle § 80 odst. 1 téhož zákona, čímž spáchala kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., a za to se jí ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření snížení platu o 20 % na dobu 6 měsíců. Odůvodnění: I. Vymezení věci I. 1 Kárný návrh [1] Předsedkyně Městského soudu v Praze, JUDr. Jaroslava Pokorná (dále jen „kárná navrhovatelka“) dne 4. 8. 2021 podala a téhož dne doručila Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „kárný soud“) návrh podle § 8 odst. 2 písm. f) kárného zákona ze dne 2. 8. 2021 na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Dariny Michorové, soudkyně Městského soudu v Praze (dále jen „kárně obviněná“). Kárně obviněné dává za vinu skutky vymezené výše ve výroku tohoto rozhodnutí pod body 1) až 7), v nichž spatřuje kárné provinění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. (dále také „zákon o soudech a soudcích“). Navrhla, aby kárný soud uložil kárně obviněné kárné opatření odvolání z funkce soudce podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích. [2] Kárná navrhovatelka uvedla, že dne 18. 5. 2021 sdělila vedoucí soudní kanceláře S. Š. (dále také „vedoucí kanceláře“) dozorčí úřednici, že ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 A 77/2020 na žádost kárně obviněné upravila v aplikaci „jednací kalendář“ Informačního systému pro vrchní a krajské soudy (dále jen „ISVKS“) datum vypravení rozhodnutí kanceláří tak, aby systém vykazoval, že rozhodnutí bylo vypraveno v zákonné lhůtě, ačkoli ve skutečnosti bylo vypraveno až dne 7. 4. 2021; vedoucí kanceláře rovněž uvedla, že musela kárně obviněnou o předání písemného vyhotovení rozhodnutí urgovat. Následujícího dne byla na základě této informace provedena kontrola dodržování lhůt k vypravení písemných vyhotovení rozhodnutí, avšak nikoli na podkladě údajů uvedených v aplikaci „jednací kalendář“, nýbrž přímo z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky (doručenek). Takto bylo kontrolou zjištěno, že údaje o vypravení písemného vyhotovení rozhodnutí byly soudní kanceláří na základě pokynů kárně obviněné pozměněny také ve věcech uvedených pod body 2) až 4) skutkové věty výroku tohoto rozhodnutí. Později pak další pracovnice soudní kanceláře (při soudních odděleních 1 A/Ad/Az a 3 Na) K. Š. a M. D., na dotaz místopředsedy Městského soudu v Praze shodně vypověděly ohledně vyznačování dat o vypravení rozhodnutí a předkládání spisů k vypravení rozhodnutí, že datum vypravení bylo na žádost kárně obviněné vždy zadáváno tak, že podle systému ISVKS bylo rozhodnutí vypraveno ve lhůtě. Na končící termíny přitom kancelář kárně obviněnou opakovaně upozorňovala. Kárně obviněná instruovala pracovnice soudní kanceláře k vyznačení odeslání písemného vyhotovení rozsudku, avšak písemné vyhotovení rozhodnutí jim nepředala. Tyto pracovnice se dostaly do situace, kdy nevěděly, jak dále postupovat; jednaly podle pokynů kárně obviněné, ačkoli si byly vědomy nesprávnosti takového postupu, na kterou kárně obviněnou opakovaně upozorňovaly. Byly vedeny snahou kárně obviněné vyhovět a mít s ní dobré vztahy. Kárná navrhovatelka podotkla, že v případě M. D. šlo o zapisovatelku s krátkou pracovní praxí, která byla zaučována do práce v minitýmu právě s kárně obviněnou. [3] Podle kárné navrhovatelky účastníci soudního řízení s ohledem na § 54 odst. 3 s. ř. s. důvodně předpokládají, že rozhodnutí v jejich věci bude vyhotoveno v zákonné lhůtě, případně v prodloužené lhůtě stanovené předsedou soudu. Doručení písemného vyhotovení rozhodnutí není formalitou, nýbrž významným okamžikem, od kterého se odvíjí zejména možnost podat proti němu opravný prostředek. Prodlení s vyhotovení rozhodnutím, zejména pak těch, proti nimž lze podat opravný prostředek, bezesporu prodlužuje soudní řízení. Soudce, jemuž byla věc přidělena, má bez ohledu na své pracovní zatížení povinnost vyhotovit písemný koncept rozhodnutí tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání účastníkům řízení. Není-li lhůta k vyhotovení a vypravení písemného rozhodnutí soudcem dodržena, dochází k narušení právní jistoty účastníků řízení. Soudy vedou proto evidenci lhůt, v nichž jsou soudní rozhodnutí vypravována, aby bylo zřejmé, zda lhůty k vypravení písemného vyhotovení rozhodnutí byly dodrženy. Evidence lhůt v jednacím kalendáři ISVKS věrně a transparentně zachycuje stav projednávané věci, údaje jsou do ní zaznamenávány podle skutečnosti, nikoliv lživě, s cílem pravdivost a smysl evidence obejít. Jestliže se tomu tak děje, dochází k narušení důvěryhodnosti evidence a ke znemožnění transparentního vnímání rozhodných okolností svědčících o práci soudu či konkrétního soudce. Lze si jen stěží představit, že se k takovému manipulativnímu jednání uchýlí soudce; ten má totiž být svými vlastnostmi zárukou spravedlivého rozhodování. Úmyslná manipulace se zásadními údaji aplikace ISVKS je podvodem cílícím na zastření kvality soudcovy práce, a je potom otázkou, zda takto si počínající soudce skýtá záruku, že v jím rozhodovaných věcech bude postupováno nestranně a spravedlivě. Podle kárné navrhovatelky se jedná o zásadní diskvalifikační moment pro výkon funkce soudce. V případě kárně obviněné nešlo o ojedinělé jednání, nýbrž o relativně promyšlený postup, u kterého, nebyl-li by odhalen,