4 Afs 235/2020 — Nejvyšší správní soud

4 Afs 235/2020- 41 - text 4 Afs 235/2020 - 50 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: IPC PALLADIUM a.s., IČO: 269 05 795, se sídlem Brněnská 315/4, Hradec Králové, zast. JUDr. Annou Kudrnovou, advokátkou, se sídlem Václavské náměstí 807/64, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 3. 2018, č. j. 11022/18/5300-21443-710979, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 6. 2020, č. j. 31 Af 24/2018 – 176, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečný platební výměr ze dne 17. 2. 2017, č. j. 268354/17/2701-50524-602848, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce listopadu 2011 ve výši 500.000 Kč a současně bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále z doměřené daně ve výši 100.000 Kč, a ze dne 17. 2. 2017, č. j. 268399/17/2701-50524-602848, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce prosince roku 2012 ve výši 609.300 Kč a současně bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále z doměřené daně ve výši 121.860 Kč. [2] V žalobě proti tomuto rozhodnutí žalobce v prvé řadě uvedl, že pro něj byla společností GROUP ANALYSIS, s.r.o. (dále též „GA“) zpracována „analýza činnosti lékárny v roce 2011, zhodnocení sortimentu a návrh strategie na rok 2012“ (dále též „Plnění GA“, či „analýza GA“), a to na základě ústní a písemné objednávky. V reakci na to vystavila GA žalobci daňový doklad evid. č. 111200176, resp. č. 2011001, kde daň z přidané hodnoty představovala výši 500.000 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění 30. 11. 2011. [3] Dále uvedl, že pro něj byly společností Centrum Consult, s.r.o. (dále též „CC“) zajištěny následující reklamní bannery na velkoplošné LED obrazovce, a to za (i) 49. týden roku 2012, (ii) 50. týden roku 2012 a (iii) 51. týden roku 2012 (dále také jako „Plnění CC“), a to na základě smlouvy. Společnost CC žalobci vystavila daňové doklady (i) č. 412121203-2, resp. evid. č. 121200197 na základ daně z přidané hodnoty 1.015.500 Kč a daň ve výši 203.100 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění 3. 12. 2012 a to k Plnění CC za 49. týden roku 2012 a (ii) č. 41212110-2, resp. evid. č. 121200195 na základ daně z přidané hodnoty 1.015.500 Kč a daň ve výši 203.100 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění 10. 12. 2012, a to k Plnění CC za 50. týden roku 2012 a (iii) č. 4121217-1, resp. evid. č. 121200196 na základ daně z přidané hodnoty 1.015.500 Kč a daň ve výši 203.100 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění 17. 12. 2012 a to k Plnění CC za 51. týden roku 2012. [4] Žalobce vyjádřil přesvědčení, že splnil svoji důkazní povinnost, když předložil všechny jemu dostupné relevantní důkazy k prokázání existence a poskytnutí plnění dodavatelů. Namítl, že správní orgány opomíjí důkazní prostředky, které žalobce předložil, a žalovaný si předložené důkazní prostředky vykládá a hodnotí účelově k újmě žalobce tak, aby prokázal skutečnosti, které chce mít za prokázané. Pokud by správní orgány hodnotily vzájemně všechny důkazy, musely by dojít k závěru, že plnění dodavatelů byla uskutečněna a poskytnuta. [5] Předložený daňový doklad GA, evidence pro účely DPH pro měsíc listopad roku 2011 a objednávka ze dne 4. 10. 2011 byly dostatečnými důkazy k prokázání přijetí Plnění GA. Tvrzení žalobce o průběhu Plnění GA potvrzuje odpověď Československé obchodní banky a.s., z níž vyplývá, že daňový doklad GA byl (po částech) uhrazen žalobcem. V trestním řízení před Městským soudem v Praze není nahlížení do předmětného spisu v celém jeho obsahu možné, neboť spis není stále kompletní. Z textu „analýza činnosti lékárny v roce 2011, zhodnocení sortimentu a návrh strategie na rok 2012“, tj. předmětu a rozsahu plnění uvedeném na daňovém dokladu GA, jednoznačně vyplývá, co bylo objednáno a v jakém rozsahu. Podle žalobce tak existují vážné a důvodné pochyby, že správce daně unesl své důkazní břemeno ve vztahu k prokázání závažných a důvodných pochybností o Plnění GA, když neměl k dispozici veškeré podklady k danému trestnímu řízení a nemohl je zhodnotit v jejich komplexní souvislosti. Žalobce má za to, že unesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání uskutečnění plnění GA. [6] Další důkaz, který správní orgány odmítly provést a který tvoří součást soustavy nepřímých důkazů prokazujících tvrzení žalobce, představuje Analýza hospodaření v letech 2010 až 2014. Na základě této analýzy nemůže být pochyb o přímém vlivu služeb (tj. i Plnění GA) na pozitivní vývoj hospodaření žalobce. Se závěrem žalovaného, že předmětná analýza nikterak nesouvisela s Plněním GA, proto žalobce nesouhlasí. Žalobce upozornil, že žalovaný odmítá výpovědi předsedy představenstva GA Ing. J. S., který vystupoval jako obchodní zástupce GA, jako výpovědi obžalovaných, které se nemusí zakládat na pravdě, avšak zároveň zakládá prokázání svých pochybností na výpovědích F. V. či R. P., ač tito byli v daném trestním řízení taktéž v pozicích obžalovaných a v průběhu trestního řízení vyšlo najevo, že F. V. uváděl opakovaně nepravdy o některých obchodních transakcích. Další pochybení správních orgánů spatřuje žalobce v tom, že odmítají provést důkazy navržené žalobcem k prokázání jeho tvrzení ve vztahu k Plnění GA. Ve vztahu k navrženým svědkům, jakož i ve vztahu k výše uvedené soustavě nepřímých důkazů je pak tvrzení žalovaného, že žalobce neprokázal existenci Plnění GA, jeho poskytnutí společností GA a užití žalobce pro jeho ekonomickou činnost zcela nepodložené a nesprávné. [7] Předložené daňové doklady CC, evidence pro účely DPH pro měsíc prosinec roku 2012 a smlouva o poskytnutí mediální podpory ze dne 1. 11. 2012, č. 20120930 – 1, s přílohami představuje podle žalobce dostatečně provázanou soustavu důkazů k prokázání přijetí Plnění CC od společnosti CC. Z odpovědi ČSOB vyplývá, že daňové doklady CC byly uhrazeny žalobcem, což podporuje tvrzení žalobce o průběhu Plnění CC. [8] Zahájení trestního stíhání není relevantní ve vztahu k daňovým dokladům CC. Pavel Sedlák ve své výpovědi nepotvrdil, že by Plnění CC nebylo pro žalobce uskutečněno a jeho výpověď nemůže být žalobci přičítána k tíži. Nemůže být základem pro pochybnosti správních orgánů. Žalobce má za to, že unesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání uskutečnění Plnění CC. Ačkoli trestní řízení může vzbudit pochybnosti správce daně, nemůže se jednat o takové pochybnosti, jež by byly závažné a důvodné, a to zejména za situace, kdy předseda představenstva žalobce nebyl dosud pravomocně odsouzen. Správní orgány neunesly své důkazní břemeno ve vztahu k závažným a důvodným pochybnostem o uskutečnění Plnění CC. Toto plnění (uskutečněnou reklamu) podle žalobce dokládá růst jeho obratu. [9] Žalobce dále namítl, že správní orgány neprovedly jím navrhované důkazy, tudíž je nemohly správně zhodnotit, přičemž tato soustava důkazních prostředků prokazuje tvrzení žalobce, že Plnění CC existovalo, bylo poskytnuto společností CC a žalobce jej využil v rámci své ekonomické činnosti v souladu se zákonem o DPH. V žádném řízení nebylo pravomocně stanoveno, že došlo k vydávání fiktivních daňových dokladů společností CC. Záznam telefonního hovoru mezi F. V. a B. H. je relevantním důkazním prostředkem ve vztahu k prokázání Plnění CC. [10] Z e-mailů nevyplývají skutečnosti potvrzující výpověď V. V. před policejním orgánem, zejména z dané e-mailové komunikace nevyplývá, že by se jednalo o fiktivní plnění. Správce daně hodnotil zejména skutečnosti vyplývající z přípravného trestního řízení neobjektivně, neboť je neposoudil v celém jejich kontextu, zejména v souvislosti se skutečnostmi, jež vyšly najevo před trestním soudem v hlavním líčení. Žalobce popsal jednání (najímání programátorů, úpravy zpracování), která se musela nezbytně vztahovat ke skutečným plněním, a nikoli fiktivním. Platební výměry jsou podle žalobce nepřezkoumatelné, neboť správce daně se nezabýval všemi předloženými důkazními prostředky. [11] Ve vztahu k důkazům získaným v trestním řízení žalobce upozornil, že správce daně se nejprve musí pokusit znovu získat výpovědi svědků a veškeré relevantní důkazy. Důkazy získané v trestním řízení si správce daně může vyžádat pouze v případě, pokud tyto důkazy nelze v rámci daňového řízení zajistit. S poukazem na judikaturu Ústavního soudu žalobce upozornil, že příslušné orgány musí v odůvodnění rozhodnutí explicitně vysvětlit, proč neprovedly některé navržené důkazy. Podle žalobce žalovaný zcela záměrně ignoruje důkazy navržené žalobcem a skutečnosti, které vyvracejí závěry žalovaného. [12] Krajský soud v Hradci Králové nadepsaným rozsudkem žalobu zamítl. Konstatov