4 As 298/2020 — Nejvyšší správní soud

4 As 298/2020- 54 - text 4 As 298/2020 - 60 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci navrhovatele: J. Š., zast. Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem, se sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2, proti odpůrci: město Kolín, se sídlem Karlovo náměstí 78, Kolín, zast. JUDr. Jakubem Blažkem, advokátem, se sídlem Na Březince 1232/16, Praha 5, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) M. H., zast. Mgr. Pavlem Bartoněm, advokátem, se sídlem Chodská 1383/22, Praha 2, II) J. N., III) Ing. V. B., IV) M. K., V) Z. J., VI) D. R., osoby zúčastněné na řízení II) až VI) zast. JUDr. Monikou Čírtkovou, advokátkou, se sídlem Politických vězňů 44, Kolín, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu města Kolín, schválené usnesením zastupitelstva města Kolín dne 22. 3. 2010, č. j. ORR 13692/2010, sp. zn. ORR 71/10-13692/10-kli., v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, č. j. 51 A 78/2020 – 77, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Osoba zúčastněná na řízení I) je povinna zaplatit navrhovateli na nákladech řízení o kasační stížnosti 4.114 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce navrhovatele Mgr. Pavla Černohouse, advokáta. III. Odpůrce a osoby zúčastněné na řízení II) až VI) nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Městský úřad Kolín rozhodnutím ze dne 18. 6. 2018, č. j. SU 204/13-sie, sp. zn. SU 1467/2013, umístil k žádosti osoby zúčastněné na řízení I. stavbu „přístavby a stavebních úprav č. p. X v ul. B., v K. X, včetně přípojky plynu, elektro, zpevněných ploch, oplocení a opěrných stěn na pozemku stavební parcela číslo X, pozemková parcela číslo X, X v katastrálním území K.“. Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 27. 3. 2019, č. j. 023125/2019/KUSK, sp. zn. SZ162334/2018/KUSKúSř/Gr změnil výrok rozhodnutí městského úřadu tak, že text „přístavby a stavebních úprav č. p. X v ul. Z.“ změnil na „přístavby a nástavby č. p. X v ul. B.“, doplnil text do podmínky č. 22, nově doplnil podmínku č. 23 rozhodnutí o umístění stavby a ve zbytku výrok rozhodnutí městského úřadu potvrdil. [2] Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze navrhovatel brojil proti uvedenému rozhodnutí krajského úřadu a zároveň podal incidenční návrh podle § 101a s. ř. s. na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu města Kolín ze dne 22. 3. 2010, č. j. ORR 13692/2010, sp. zn. ORR 71/10-13692/10-kli (dále též „Změna č. 1“). [3] Navrhovatel namítl, že Změna č. 1, při níž mělo být údajně funkční využití předmětných pozemků změněno, nebyla řádně projednána, jelikož ne všechny pozemky, o kterých je tvrzeno, že byly dotčeny Změnou č. 1, byly obsaženy v dokumentaci Změny č. 1. Tato změna nebyla zachycena ve výkresu základního členění, a proto vznikl rozpor mezi jednotlivými výkresy grafické části územního plánu a také mezi textovou a grafickou částí územního plánu. Změna č. 1 tak nebyla řádně schválena a funkční využití pozemku platí v původní podobě. Navrhovatel v této souvislosti odkázal na rozsudek NSS ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 9 Ao 2/2008, a závěry uvedené v rozsudku téhož soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 2 As 175/2014. Navázal, že domnělou změnu územního plánu nelze, pokud jde o funkční využití předmětného pozemku, pokládat za závazný podklad pro rozhodnutí v dané věci. [4] Usnesením ze dne 25. 6. 2020, č. j. 51 A 29/2019 – 147, Krajský soud v Praze návrh navrhovatele na zrušení části Změny č. 1 vyloučil k samostatnému řízení. [5] V záhlaví označeným rozsudkem krajský soud Změnu č. 1 dnem právní moci tohoto rozsudku zrušil v textové i grafické části ve vztahu k pozemkům par. č. st. X a parc. č. X v k. ú. K., zapsaným na LV X, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště K. [6] Krajský soud v prvé řadě shledal, že byly splněny podmínky řízení o incidenčním návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Ověřil, že napadené opatření obecné povahy (OOP) bylo užito „ve věci“, neboť se na něj správní orgány obou stupňů odkazovaly při řešení otázky funkční plochy, v níž se nacházejí dotčené pozemky stavebníka (osoby zúčastněné na řízení I.) z hlediska přípustnosti umístění stavby. Konstatoval, že mezi stranami je sporné, zda dotčené pozemky byly v rámci řízení o Změně č. 1 do této změny zahrnuty a zda napadeným OOP došlo ke změně jejich funkčního využití z plochy občanského vybavení – obslužná sféra (OV1) na plochu středněpodlažního bydlení městského typu (B6). [7] Z normativního textu napadeného OOP, konkrétně z části 1. B soud zjistil, že jediná plocha přestavby na funkční plochu hromadné městské bydlení středněpodlažní (B6) je vyznačena ve výkresu základního členění pod označením P7. Z tohoto výkresu, který je součástí napadeného OOP, vyplývá, že plocha přestavby P7 je situována zcela mimo lokalitu, v níž se nacházejí dotčené pozemky, a že tyto pozemky nejsou žádnou změnou přestavby dotčeny. Soud dále zjistil, že dotčené pozemky jsou barvou, odpovídající funkční ploše B6, vyznačeny v hlavním výkresu a koordinačním výkresu. Plochy přestavby však musejí být obsaženy jak ve výkresu základního členění, tak v hlavním výkresu. Koordinační výkres nadto netvoří součást napadeného OOP. Ani z části napadeného OOP, jež se týká rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu Změny č. 1 po úpravě (část 7 odůvodnění), nelze dospět k závěru, že by nějaká připomínka ohledně dotčených pozemků, resp. změny jejich funkčního využití, byla vznesena, ať již jejich vlastníkem či jinými osobami. Podle krajského soudu tak ze samotného textu napadeného OOP nevyplývá, že by se jakkoli dotýkalo dotčených pozemků, natož aby měnilo funkční plochu, v níž se do té doby nacházely. [8] Z části 3.9 písm. c) textové části odůvodnění Změny č. 1, nadepsané „Požadavky pořizovatele po společném jednání“ vyplývá, že pořizovatel požadoval změnit podmínky pro využití území vymezeného pozemkem parc. č. X na rohu ulic Z. – T. z obslužné funkce na středněpodlažní bydlení. U tohoto požadavku je uveden text: „podmínky byly změněny“. Není však zřejmé, kdy a jakým procesním postupem. Z nadpisu lze usoudit, že se tak stalo po společném jednání dne 28. 4. 2009. V návaznosti na toto zjištění soud uložil odpůrci, aby doplnil správní spis o návrh ÚP Kolín po Změně č. 1, který byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na základě veřejné vyhlášky ze dne 18. 1. 2010, č. j. ORR 3083/2010, sp. zn. ORR 71/2010-3083/2010-kli. Odpůrce soudu sdělil, že tištěná dokumentace návrhu ÚP Kolín po úpravě - Změna č. 1, který byl vystaven k veřejnému nahlédnutí, byla použita jako jeden z konečných výtisků, a tudíž jím odpůrce nedisponuje. Jediný dokument, který odpůrce soudu do správního spisu doplnil, je elektronická podoba hlavního výkresu, datum zpracování 01/2010, který byl vystaven k veřejnému nahlédnutí. Z tohoto výkresu soud zjistil, že dotčené pozemky jsou v něm vyznačeny barvou, odpovídající funkční ploše B6, tak jako v hlavním výkresu schválené změny ÚP Kolín. Nebylo nijak doloženo, že tato verze hlavního výkresu byla vystavena na elektronické úřední desce k nahlédnutí veřejnosti. [9] Ani po výzvě odpůrci k doplnění správního spisu tak z něj nelze vysledovat, zda předmětný požadavek pořizovatele na změnu byl promítnut do textové a grafické části změny č. 1, která byla veřejně projednána. Časové vymezení „po společném jednání“ může znamenat jakýkoli časový okamžik až do vydání napadeného OOP a nijak z něj nelze usoudit, zda, kdy a do které části návrhu Změny č. 1 se tento požadavek promítl. Odpůrce ani ve svém vyjádření, ani k výzvě soudu blíže tento okamžik nespecifikoval ani neodkázal na konkrétní součást spisu, z níž by taková okolnost plynula. I kdyby soud vyšel z toho, že odpůrcem dodatečně do spisu dodaný hlavní výkres byl skutečně vystaven k veřejnému projednání, při absenci informací o tom, které všechny části návrhu Změny č. 1 byly veřejnosti zpřístupněny, resp. vystaveny a co v nich ve vztahu k dotčeným pozemkům bylo obsaženo, by nemohl uzavřít, že předmětné změny návrh skutečně obsahoval. Pro takový závěr by soud musel disponovat rovněž textovou částí návrhu, aby bylo patrné, že navrhované změny byly jak v textové, tak grafické části ve vzájemném souladu a byly pro veřejnost srozumitelné. [10] V případě dotčených pozemků však až na shora uvedenou zmínku v textové části odůvodnění nelze žádné hmatatelné stopy dohledat. Ze stanoviska Krajské hygienické stanice Středočeského kraje (KHS) ze dne 4. 3. 2010, zn. 2587-2.5/2010/KO, uplatněného již po společném projednání (i po veřejném projednání dne 3. 3. 2010) soud zjistil, že dotčené pozemky v něm vůbec nejsou zmíněny. KHS přitom podrobně popsala jednotlivě všechny navržené požadavky, pročež je velmi nepravděpodobné, že by právě dotčené pozemky nezmínila, poku