2 As 120/2021 — Nejvyšší správní soud

2 As 120/2021- 37 - text 2 As 120/2021 - 40 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Zelený Sport Defence, s. r. o., se sídlem Slatina 116, Slatina, zastoupená MUDr. Mgr. Ivanem Langerem, advokátem se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2017, č. j. MPO 28286/16/10200/01000, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021, č. j. 9 A 20/2021-53, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně se věnuje zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem. Ministerstvo průmyslu a obchodu – Licenční správa (dále jen „správní orgán I. stupně“) neudělilo žalobkyni individuální licenci k dovozu vojenského materiálu z Čínské lidové republiky, a to na základě nesouhlasného závazného stanoviska Ministerstva vnitra, Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ze dne 14. 7. 2016, č. j. MV-84930-5/OBP-2016. Rozklad žalobkyně v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl. Žalobkyně se následně žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného i nesouhlasného závazného stanoviska Ministerstva vnitra. [2] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu zamítl. Vyšel přitom ze závěrů formulovaných Nejvyšším správním soudem ve skutkově obdobných věcech týchž účastníků (např. rozsudek ze dne 27. 5. 2020, č. j. 2 As 27/2020-42). Podle městského soudu potvrzující závazné stanovisko a napadené rozhodnutí, které jej převzalo (a tím převzalo i náležité vypořádání rozkladových námitek žalobkyně), netrpí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. [3] Podle městského soudu také na základě všech skutečností uvedených v závazném stanovisku Ministerstva vnitra obstojí toto závazné stanovisko včetně potvrzujícího závazného stanoviska v jejich celku v závěru, že žalobkyně i s ohledem na propojení se společnostmi MULTIAGRO v. o. s. Slatina a ZELENÝ SPORT s. r. o. (dále jen „MULTIAGRO“ a „ZELENÝ SPORT“) neskýtá záruku, že její činností nedojde k ohrožení či narušení zákonem chráněných zájmů – veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Žalovaný v dané věci postupoval v souladu s § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a vázán přezkumným závazným stanoviskem ministra vnitra vydaným v oblasti jeho činnosti a pravomoci vydal napadené rozhodnutí v souladu se zákonem. II. Obsah kasační stížnosti [4] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále jen „napadený rozsudek“ a „stěžovatelka“) kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), tj. pro nesprávné posouzení právní otázky soudem, a vadu řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech. Stěžovatelka také označila důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., v tomto smyslu však dále žádnou kasační námitku neuplatnila. [5] Stěžovatelka namítá, že závazné stanovisko Ministerstva vnitra je nezákonné a jeho obsah jsou správní soudy povinny přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí. Městský soud dle jejího názoru nesprávně posoudil otázku rizika, které jednání stěžovatelky znamenalo. Nedoporučující závazné stanovisko nemůže obstát vzhledem ke skutkovému stavu – stěžovatelka opakovaně uváděla, že trestní stíhání M. R. není relevantní, neboť není statutárním orgánem, a že přihlédnutím k tomuto stíhání dochází k porušení presumpce neviny, přičemž tato argumentace se ukázala jako důvodná, neboť trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno. [6] Stěžovatelka při jednání u městského soudu dle svého tvrzení navrhovala jako důkazy rozhodnutí báňského úřadu ze dne 7. 12. 2017, sp. zn. SBS 37342/2017/OBÚ-09/1, a sp. zn. SBS 37342/2017/OBÚ-09/2, soud však tyto důkazy neprovedl. Tato rozhodnutí navazují na trestní stíhání M. R. a uznala společnosti MULTIAGRO a ZELENÝ SPORT vinnými z přestupku, jehož se dopustily tím, že z nedbalosti skladovaly výbušniny v prostorech nedopovídajícím zákonným požadavkům, přičemž je však v těchto rozhodnutích uvedeno, že se jedná o první přestupek těchto společností, společnosti se aktivně podílely na odstranění nedostatků a nedošlo k žádné mimořádné události či dalšímu porušení předpisů. Navíc stěžovatelka v těchto řízeních nefiguruje, je bezúhonnou osobou. [7] Podle stěžovatelky zjištěný skutkový stav, ze kterého žalovaný a ministr průmyslu a obchodu (resp. dotčené orgány), stejně jako městský soud vycházeli, nemá oporu ve spisu. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem městského soudu, že všechny zjištěné skutečnosti v době vydání závazného stanoviska odůvodňovaly závěr, že nesplňovala předpoklady pro obchodování s vojenským materiálem, aniž by to vyloučilo riziko udělení licence z hlediska § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ani jedna ze společností totiž nebyla v době rozhodování ministra průmyslu a obchodu pravomocně uznána vinnou spácháním trestného činu či přestupku. Správní orgány tedy vycházely z nesprávně zjištěného skutkového stavu a městský soud pochybil, pokud rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu kvůli tomuto pochybení nezrušil. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [8] Kasační stížnost je včasná a projednatelná. [9] Důvodnost kasační stížnosti vážil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a neshledal vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. [10] Nejvyšší správní soud se skutkově obdobnými případy týchž účastníků již zabýval v rozsudcích ze dne 4. 5. 2022, č. j. 5 As 74/2021-38, a ze dne 18. 5. 2022, č. j. 5 As 75/2021-37. Ačkoliv se v daném případě nejedná o vývoz zbraní do zahraničí jako v případě zmiňovaných rozsudků, ale o jejich dovoz, neshledal nyní Nejvyšší správní soud důvod odchýlit se od závěrů, k nimž v těchto rozsudcích dospěl, a odkazuje v plném rozsahu na jejich odůvodnění. III. A) Nesprávné posouzení rizika ohrožení veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva [11] V prvé řadě je třeba uvést, že se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s názorem zastávaným správními orgány a městským soudem ohledně propojení stěžovatelky se společnostmi ZELENÝ SPORT a MULTIAGRO. Jak upozornilo Ministerstvo vnitra, společníky společnosti MULTIAGRO jsou manželé M. R. a Z. R., jednatelem společnosti ZELENÝ SPORT byl od 2. 6. 1994 do 1. 6. 2016 M. R. a od 2. 6. 2016 Z. R.. Stěžovatelka byla pod obchodním názvem Farma Úhřetice, s.r.o. v dubnu 2015 koupena manželi R. a přejmenována na současný název (Zelený Sport Defence s. r. o.). Od 17. 4. 2015 byli jednateli stěžovatelky M. R. a Z. R., od 2. 6. 2016 je jednatelkou jen druhá ze jmenovaných; i nadále však byl M. R. společníkem s 50% obchodním podílem. Nejvyšší správní soud konstatuje, že pokud M. R. – zřejmě v reakci na své trestní stíhání – formálně opustil vedení společností, neznamená to, že na jejich běh nadále neměl vliv. Podle zdejšího soudu je z uvedeného zcela evidentní, že závažná pochybení ohledně skladování vojenského materiálu a nakládání s ním jsou přičitatelná některé z takto propojených společností a mohou vést k důvodným obavám z ohrožení chráněných zájmů i v případě zbylých propojených společností. I když tedy správní orgány veškeré nedostatky přičítaly společnostem ZELENÝ SPORT a MULTIAGRO, riziko ohrožení chráněných zájmů je vzhledem k personální provázanosti v podstatě stejné nebo srovnatelné též u stěžovatelky. [12] Nejvyšší správní soud předesílá, že samotným smyslem relevantní právní regulace v posuzované věci, tedy především zákona č. 38/1994 Sb., je vyvažování svobody podnikání vyplývající z čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a zájmu na předcházení možného ohrožení veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatel, zahraničně politických zájmů České republiky a její obrany na straně druhé. Důsledkem nedostatečné kontroly obchodu s vojenským materiálem může být mj. jeho prodej do nelegální sféry a s tím související ohrožení života, zdraví a majetku osob. Svoboda podnikání není absolutní, je nutno ji poměřovat ve vztahu k ostatním právům a chráněným zájmům, a proto je omezována zákonem v souladu s čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. [13] S ohledem na význam chráněných zájmů stojících na pomyslné misce vah proti svobodě podnikání je tato svoboda v oblasti týkající se vojenského materiálu a obchodu s ním výrazně omezována, což se odráží v přísné právní regulaci. Jejím dokladem může být například